Trend vysokých brankářů pomalu, ale jistě mizí. Co si budeme povídat, tak výška opravdu není zárukou kvalitního gólmana. Na druhou stranu vysocí strážci svatyní mají jednu nespornou výhodou a to, že při standardních situacích se nebojí jít do "kotle". Ono menší gólmani jsou zase většinou mrštnější. Pak si vyberte. Takovým příkladem brankáře, který do vínku co se týče výšky příliš nedostal je i brankářská jednička Slatiňan.

"Myslím si, že největší mojí slabinou je výška. U brankáře je samozřejmě menší vzrůst omezením. Na druhou stranu mám dobrý výběr místa a kopací techniku, což třeba jiní brankáři nemají," říká pro Deník Josef Dubský.

Jak hodnotíš podzimní část?

Musím to hodnotit kladně, byť nás samozřejmě některé výsledky trápí. Úplně zbytečně jsme prohráli v derby s Nasavrky, což je zřejmé i podle výsledku (poznámka redakce – Slatiňany vedly 3:0, ale nakonec prohrály 3:4). Podcenili jsme i poslední zápas ve Rváčově. Nebýt těchto dvou utkání, tak si myslím, že bychom byli na úplné špičce. Na druhou stranu nám to trochu srazilo hřebínek a věřím, že na jaře navážeme na povedené výkony a budeme bojovat o nejvyšší příčky.

Jaký máš pocit z tvých výkonů?

Nedostal jsem moc branek. Nic extra jsem nepodcenil, ale samozřejmě vždy to může být lepší.

Josef DubskýSlatiňany zatím předvádí v I. B třídě kvalitní výkony a na jaře se budou chtít poprat o první místo.Zdroj: FB/ SK Spartak Slatiňany

Rituál? Čistý triko a kraťasy…

Během podzimní části si nasbíral pět nul. Mohlo jich být víc z tvého pohledu?

Vždy jich může být víc. Konkrétně si ale nevzpomínám, že bych udělal nějakou zbytečnou chybu a kvůli tomu dostal branku.

Mluvíte v kabině o postupu?

O tom se ještě přímá řeč ještě nevedla, ale určitě chceme vyhrávat. Naším cílem je samozřejmě vyhrát celou soutěž a jestli bude třešničkou na dortu i postup, tak to teprve uvidíme. Na tyhle debaty je každopádně ale čas, byť v nejbližší době nejspíše přijdou.

Dáváš si osobní cíle?

Mně především záleží na týmu, což je důležité zmínit. Chci soutěž vyhrát a nejlépe i postoupit a nějaké moje osobní ambice jsou až sekundární. Nějak speciálně se na svůj výkon nesoustředím.

Radim Ottmar odložil  po profesionální kariéře brankářské rukavice a aktuálně hraje na levém kraji obrany v Libišanech.
Ottmar vyměnil brankoviště za kraj obrany: Rád útočím, ale dozadu to je štreka

Máš nějaké rituály před zápasem?

Ani moc ne. Jedině, že si vezmu čistý triko a kraťasy (smích).

Můžeš přiblížit, jak probíhala tvá cesta k brankářské jedničce ve Slatiňanech?

To je vlastně jednoduché. Od mala působím v tomto týmu a přes dorost jsem se dostal až do chlapů. Trénoval jsem i s divizním A týmem, což byla pro mě obrovská škola. Následně jsem začal chytat za B tým a dostal i poté prostor chytat v hlavním týmů. Během dorostu jsem byl na zimní přípravě také v Chrudimi, ale poté začal covid a věděl jsem, že zůstanu ve Slatiňanech.

Motivovalo tě, že pokud na sobě budeš makat, tak si můžeš zahrát divizi?

Tak obrovskou motivací bylo jen to, že jsem mohl s klukama trénovat. Byl jsem z nich „vykulenej“ a překvapilo mě, jak se k nám mladším i chovali. Těší mě, že jsem tohle mohl zažít. Je škoda, že se to pak rozpadlo.

Na kluky jsem přísný

Neuvažoval jsi právě i nad přestupem do jiného klubu, který hraje vyšší soutěž?

V mládeži jsem nad tím uvažoval, ale postupem času pro mě byla hlavní parta kluků a proto jsem zůstal ve Slatiňanech. Máme tu super kolektiv a stále mi to dává ten náboj do fotbalu.

Věnuješ se i futsalu. Neláká tě to spíše na palubovky než na trávník?

Od žákovských kategorií jsem chodil na tréninky do Chrudimi, které pořádal tamní Era-Pack. Bylo dobré, že nás v té době trénovali tamní hráči. Postupem času jsem ale nestíhal futsal kloubit s fotbalem a do Chrudimi jsem již nedojížděl. Teď hraji na amatérské úrovni, je ale pravda, že futsal mám rád a baví mě, i vzhledem k mé výšce je to pro mě ideální sport.

Kde vidíš tvoje silné stránky?

(zamyslí se) Řekl bych že vzhledem k tomu, že mi pánbůh nenadělil, co se týče výšky, tak mám velmi dobré reflexy a mám dobrý výběr místa. Určitě také k zahození není moje hra nohou.

Jiří Lindr ještě v hradeckých barvách.
Názor, že jsme jiní, nesdílím, směje se ředický brankář Jiří Lindr

Naopak jaké máš slabiny?

Myslím si, že největší mojí slabinou je výška, jak jsem již zmiňoval. U brankáře je samozřejmě menší vzrůst omezením. Občas musím počítat s tím, že si nemohu dovolit tolik být vytáhlý.

Jsi přísný na své obránce?

Musím přiznat, že občas se při hře chovám jako blázen (smích). Na druhou stranu dokáži uznat, že je to někdy možná zbytečný a jsem na ně až moc přísný, ale snažím se tu obranu řídit, což v této pozici je potřeba.

Co tě vedlo do brány?

K fotbalu mě dostal můj strýc, který hrál závodně fotbal na vysoké úrovni. Začínal jsem hrát v poli, ale na jednom halovém turnaji jsem chytal a vyhrál jsem cenu pro nejlepšího brankáře. Od té doby mě už nikdo z brány nedostal (úsměv). Mně to vyhovuje, že se tam nemusí tolik běhat, ale chtěl bych upozornit všechny posměváčky, že občas být brankář je fyzicky více náročné než hrát v poli.

Josef Dubský rád poznává i krásy České republiky.Josef Dubský rád poznává i krásy České republiky.Zdroj: J. Dubský

Občas chytám na efekt

Narážel si na tvoji výšku. Nenahrává to ke gólům z dálky?

Určitě to k tomu nahrává. Především v dorostu jsem jich pár dostal. Postupem času ale vím proti komu hraji a co si můžu dovolit. Jsem si celou dobu vědom, že musím být blízko čáry a dávat si pozor, především na zkušené mazáky.

Není to trochu zastaralý názor, že gólman musí být dvoumetrová „čára“?

Určitě je, taky mě to štve (smích). Bohužel ten trend, ale takový byl a asi stále je, byť se to zlepšuje. Mraky trenérů už na tohle nehraje, protože jak vysoký, tak i menší brankář mají své výhody. Většina brankářů s menším vzrůstem umí lépe nohama, což je v současnosti hodně důležitý. Na druhou stranu proti týmům, který hodně nakopávají míče, tak vysoký gólman je lepší, protože ty míče posbírá.

Jak ty to máš se standardkami, chodíš si pro míče?

Do „chumlu“ jdu tehdy, když vím, že na sto procent ten balón mám. Jinak i pro můj vlastní pocit raději zůstávám na čáře, než abych tam šel na půl plynu a nevěděl, co se může stát.

Milan Králíček si prožil kariéru vrcholového fotbalisty. Aktuálně však hraje za divizní Hlinsko.
Králíček dal gól i Slavii, teď pálí za Hlinsko

Co děláš v soukromém životě, když kariéra fotbalisty nevyšla?

Aktuálně pracuji u Policie České republiky. Je to pro mě ideální práce, jelikož je to aktivní a akční práce. Není to žádný stereotyp.

Máš i jiné koníčky vyjma fotbalu či futsalu?

Ve volném čase se hlavně věnuji kamarádům, s kterými rád zajdu na drink a také věnuji čas rybaření.

Máš nějaký fotbalový vzor?

Pro mě byl od malička fotbalovým vzorem Petr Čech, díky kterému i fandím Chelsea. V současnosti se mi líbí Kepa, který chytá v tomto londýnském celku.

Jakub Slavík (v červeném) se pere o nejlepšího střelce podzimu.
Jakub Slavík pálí ostrými: Ve Slatiňanech to šlape. Chceme se rvát o první flek

Kdo je podle tebe favoritem na mistrovství světa?

Jako favorita bych tipoval Brazílii, jelikož má papírově určitě nejlepší sestavu na mistrovství.

Můžeš říct, kdo by mohl překvapit v Kataru a jak se díváš na pořádání této akce v této zemi?

Černý kůň turnaje je určitě Dánsko a Chorvatsko. To jsou týmy, které mohou překvapit. Co se týče pořádání mistrovství světa v Kataru, tak si myslím, že ta země na to není úplně připravená a já jen doufám, že to nenaruší pocit z kvalitního fotbalu.

Na odlehčení. Jak se díváš na názor, že gólmani jsou trochu jiní?

Něco na tom bude (smích). Už jen z toho hlediska, že brankáři převážně trénují spolu a nejsou úplně součástí toho týmu. Také si myslím, že brankáři mají největší zodpovědnost na hřišti, což se od toho také odvíjí. Když útočník nedá stoprocentní šanci, tak diváci to za pět minut zapomenou, ale když brankář pustí hloupý gól, byť celý zápas chytal fantasticky, tak to si všichni pamatují.

Chytáš někdy na efekt, aby to lahodilo diváckému oku?

Popravdě občas na efekt chytám, ale spíš je to dané tím, že jak nejsem příliš vysoký, tak to tak vypadá (smích).