Pavel Černý starší, bývalý hráč Sparty Praha nebo Hirošimy nechce nadržovat ani jedné polovině, a tak se dnes rozhodl fandit dobrému fotbalu. Může být ale dvojnásobně pyšný. Jako táta i dodatečně na tátu Jiřího, který nastoupil v tom posledním ligovém derby dvou rivalských měst. Před dlouhými jednašedesáti lety. Z toho vyplývá, že on si jako nejslavnější člen této fotbalové famílie v nejvyšší soutěži atmosféru „nesmiřitelných“ měst nikdy nevychutnal. Dnešní derby FC Hradec Králové vs. FK Pardubice se koná od 19 hodin v Mladé Boleslavi.

Váš otec nastoupil v ligovém derby Hradec vs. Pardubice, dnes ho napodobí váš syn. Jste na něho pyšný?

Samozřejmě jsem. Pokud nastoupí, bude mít o něco vyšší motivaci. Ale to budou mít oba mančafty.

Co vůbec říkáte na to, že se derby na nejvyšší úrovni uskuteční po jednašedesáti letech?

Každopádně to bude zajímavé hrát po takové době o ligové body. Konečně se obě města střetnou také v nejvyšší soutěži. Myslím si, že zápas bude mít dobrou atmosféru a lidi si ho užijí.

Ať vyhraje ten lepší

Komu budete fandit v dnešním derby?

Budu fandit dobrému fotbalu. Ať si to rozdá Hradec s Pardubicemi na férovku a vyhraje ten lepší (šibalský úsměv). Nemíním fandit Pardubicím, jen protože tam hraje kluk a naopak Hradci, že jsem tam strávil podstatnou část kariéry. Vůbec mě nebude mrzet, jestli prohraje jeden nebo druhý.

Jak podle vás derby dopadne a proč si to myslíte?

Hodně těžká otázka. Svůj tip mám, ale ten vám neřeknu. Snad jedině to, že nevěřím remíze.

Chystáte se do Mladé Boleslavi?

Ne, bohužel se tam nedostanu, ale i tak se těším. V televizi si zápas ujít určitě nenechám.

Co říkáte na výkony Hradce v dosavadním průběhu sezony?

Moc jejich zápasů jsem neviděl. Co vím z doslechu, tak nehrají špatně. Až tedy na tu Spartu. Jenže tam se hraje každému těžko. Určitě musí být v klubu spokojení, protože tolik bodů možná ani nečekali. Kromě výsledků může panovat spokojenost i s předváděnou hrou. Na nováčka slušné. Když takhle budou pokračovat, tak by nemuseli hrát o záchranu. V lize se dá hrát s každým… Samozřejmě, že Slavia i Sparta jsou někde jinde.

Hradec Králové ale vsadil na styl, který vám jako ofenzivnímu hráči asi moc nevoní, co na to říkáte?

Účel svědčí prostředky a spíš defenzivní styl jim přináší body. Moc gólů nedávají a kromě čtyř branek na Spartě ani nedostávají. Když vyhrají, tak na jeden gól. Zkrátka hrají, na co mají.

Jak se vám v tomto soutěžním ročníku jeví Pardubice?

Minulou sezonu už budou jen těžko opakovat. Soupeři se na ně připravují s větší obezřetností. Navíc už vyprchala pověstná nováčkovská euforie. Zřejmě došlo k oslabení kádru, když noví hráči nejsou tak kvalitní jako ti, co odešli. Nechci ale dělat nějaké předčasné závěry. Uvidíme, jak se to vyvrbí, řekněme po dalších třech kolech.

Fotbalový klan Černých vždy patřil k Hradci Králové. Co jste říkal na přestup syna Pavla do konkurenčních Pardubic?

Končila mu smlouva. V Hradci chtěli sázet na mladší hráče. Zájem o něj měli v Pardubicích, dostal dobrou nabídku, a tak ji přijal. Udělal dobře, rozhodně si nepohoršil. Pardubice byly perspektivním týmem, což potvrdily postupem do první ligy.

Radil se s vámi, protože jít z Hradce do Pardubic nebo naopak je chození po tenkém ledě…

Nepotřeboval se s nikým radit. Vlastně mi to jenom oznámil. Vzal jsem to normálně. Taková nabídka jakou vzhledem ke svému věku dostal, se neodmítá. Navíc podívejte, už je zase v lize (pousměje se).

Pozor: táta začínal v útoku

Vy jste si se svým synem zahrál v jednom týmu a dokonce ligové utkání. Podařilo se vám to tátou?

Ne. Když táta končil kariéru, tak jsem byl ještě hodně malý.

Váš otec je v kronikách uváděn jako defenzivní hráč, naopak vy jste byl ryzí útočník. Jak si to vysvětlujete?

Pozor. Táta začínal jako útočník. Postupně přecházel dozadu až skončil na místě pravého beka. Takže nějaké ofenzivní geny jsem zdědil (směje se). Navíc mě to od malička lákala dopředu. Pro mě bylo ve fotbale důležité dávat jenom góly. Obrana mi nic neříkala.

Takže otec vzorem pro syna v tomto případě neplatilo?

No, co se týče fotbalového postu, tak to ne. Abych se honil po hřišti s nějakým útočníkem, mě nebralo. Raději jsem vzal balon a mazal k bráně soupeře. Góly jsou koření fotbalu a já je střílel rád (úsměv).

Vyprávěl vám táta o fotbalových zážitcích?

Asi ano. Ale to už si nevzpomínám. Spíše jsem pak slyšel o něm od lidí z hradeckého klubu, když jsem tam hrával. Hlavně jak získali titul, nebo hráli v Poháru mistrů s Barcelonou.

Setkali jste se spolu na hřišti, alespoň jako hráč a trenér?

Ano. Táta mě trénoval v žácích ještě v Novém Městě nad Metují.

Byl to hodný nebo přísný trenér?

Musíme si uvědomit, že se psal rok 1969. Tenkrát byla úplně jiná doba než teď. Trenér byl pro nás autoritou. Museli jsme na slovo poslouchat. Vždyť nám bylo sedm. Trénovali jsme dvakrát týdně na škváře. To už ty dnešní kluci nevědí, co je.

A co v soukromí?

Stejně jako na hřišti. Byla jiná doba. Rodičům se neodmlouvalo. Když bylo potřeba, tak zvýšil hlas. Ale já to bral, že je to v pořádku.

Svého otce jste následoval do Hradce Králové. Měl jste, jak se říká umetenou cestičku?

Absolutně ne. V Hradci mě chtěli, tak jsem tam šel. Tátu mi vůbec nepřipomínali ani mě s ním nějak nesrovnávali. Kluk to měl horší. Ten si to asi vyslechl.

Vám se zahrát si Pardubicemi v první lize nepodařilo.

Pardubice nikdy tak vysoko nebyly. My pendlovali mezi první a druhou ligou. Pamatuji si, že „Vécházka“ hrála třetí ligu. Pak postoupila a my byli zrovna ve druhé lize. Pamatuji si zápasy na Letním stadionu. Ty vítězné.

Jaký měla derby náboj ve vaší éře?

Lidi trochu bláznili, ale nebylo to nijak vyhrocené. My jsme si na hřišti taky nic nedarovali, ale ve vší slušnosti. Šli jsme do sebe, ale že bychom se nesnášeli, to ne.

PAVEL ČERNÝ starší

Narozen: 11. října 1962 v Novém Městě nad Metují. Klubová kariéra: Nové Město nad Metují (1969 - 1979), Spartak ZVÚ Hradec Králové (1979 –1981), VTJ Tábor (1981), VTJ Jindřichův Hradec (1981 – 1982), VTJ Hodonín (1982 – 1983), Spartak ZVÚ Hradec Králové (1983 – 1989) TJ Sparta ČKD Praha (1990 – 1992), Sanfrecce Hiroshima (1992 – 1994), FC Hradec Králové (1995 – 2002), SK Lázně Bohdaneč (2002 – 2004). V 1. lize: 287 utkání - 83 branek. Ve 2. lize: 114 utkání - 71 branek. Největší úspěchy: 2 x mistr ligy (1989/90 a 1990/91), vítěz Československého poháru (1992), vítěz Českého poháru (1994/95), základní skupina premiérového ročníku Ligy mistrů (1991/92) Reprezentační kariéra: 4 zápasy (1989 - 1991), člen klubu ligových kanonýrů. Zajímavost: je dosud nejstarším kanonýrem druholigového ročníku (2000/01) - ve 38 letech.