Co jste říkal výkonu provizorního týmu?
Absolutně mne nadchl. Kluci v Bratislavě hráli výborně, druhý tým se rval, bojoval, nedal nic zadarmo, vypracoval si řadu šancí, dvakrát zvonila tyč. Dva zápasy, dva různé týmy, ale dva špičkové fotbalové zážitky! Jediné, co mne mrzí je výsledek se Skoty, protože to utkání mělo skončit remízou. Skoty jsme překvapili, zaskočili a několikrát jsme v zápase měli navrch. Scházela kapka fotbalového štěstí a jakkoli to zní jako klišé, tak tentokrát to tak je a každý, kdo ten zápas viděl, mi musí dát za pravdu. Kluci by si bod zasloužili. Už jen za to, co všechno do toho dali.

Měl jste před zápasem obavy?
Obavy je silné slovo. Nervózní jsem před každým utkáním, takže samozřejmě i tady, ale s vědomím toho odhodlání, které jsem z hráčů a realizačního týmu cítil, jsem věřil, že výsledek bude dobrý.

V pátek jste podle našich informací řešili donominování hráčů a odjezd čácti týmu. Bylo rozhodnutí hygieny velkým šokem? Nedalo se zlomit?
V pátek jsme řešili testy. Musím říct, že samotný ten process byla opravdová muka. Testování hráčů a realizačního týmu proběhlo hned ráno a bylo nám řečeno, že výsledky budou kolem patnácté hodiny odpoledne. Byli skoro čtyři a my jsme stále nic neměli, volali jsme do laboratoře a dozvěděli jsme se, že potřebují ještě 30 minut. Po dalším čekání nám bylo oznámeno, že čtyři testy vyšly jako nulové, tzn. neukazují ani negativní, ani pozitivní výsledek a že musíme další hodinu čekat. Byli jsme z toho všichni na prášky. Já jsem se uklidňoval tím, že to, že se to takhle vleče, my nic nevíme a jsme v nervech znamená, že tu smůlu si vyžíráme teď a testy vyjdou všechny negativní.

Ale bylo to jinak…
Bohužel to tak nebylo a pak už to byl kvapík. Opakovaně slyším nepochopení toho, že na Slovensku jsme hráli a pak už nikoli. Tady je třeba si uvědomit, že první nakažený se objevil v realizačním týmu po úterním testu, druhý po pátečním. Oba výsledky byly identifikovány tak, že s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti jeden nakazil druhého. V rámci debat s hygienou bylo jasné, že nebude možné tým vrátit do společného fungování a připravit jej na Skotsko.

Z jakého důvodu?
Riziko dalšího šíření uvnitř týmu bylo z pohledu odborníků z hygieny enormní. Na druhé straně hráči v té chvíli byli připraveni na utkání, testy z pátku měli všichni negativní, druhý pozitivní byl v izolaci, proto jsme dostali po konzultaci s našimi hygieniky a z rozhodnutí slovenské hygieny zelenou, že zápas samotný lze odehrát, nicméně po jeho ukončení je třeba přijmout fakt, že jinak než tím, že tým nezůstane pohromadě se dalšímu šíření zabránit nedá. Je to strašlivé, ale všichni žijeme v šílené době. Podívejte se jak koronavirus změnil životy nás všech. Ve světle toho jsem rád, že jsme nedostali stopku už na zápas se Slovenskem, což klidně mohlo nastat.

Proč jste však oznámili, že se hrát se Skotskem nebude? Byl jste o tom přesvědčen?
Tak za prvé, vše jsme řešili za pochodu, každý z nás byl někde jinde. Někdo na stadionu, někdo na cestě na stadion, vše se řešilo hekticky přes telefony. A za druhé, rozhodně já, ale v tu chvíli, myslím, že ani nikdo z mých kolegů, jsme si opravdu neuměli představit, že bychom v pondělí hráli. Takže jsme se zaměřili na myšlenku dohodnout s UEFA náhradní termín pro utkání. Tyhle dvě věci vedly k tomu, že naše prvotní komunikace byla maličko nesourodá. Ale tohle je z mého pohledu drobnost. V okamžiku, kdy jsme se pustili do debat s UEFA a zjistili, že najít náhradní termín je ještě větší utopie než zkusit do pondělí postavit druhý tým a zápas odehrát, to bylo jasné.

Jak bylo těžké zvládnout víkend, čas od páteční noci?
Já nevím, jak to říct, protože když řeknu hodně, nebo třeba ukrutně, tak to prostě nevystihuje to, co nás čekalo. Zpětně jsem počítal, že já jsem měl za sobotu přes 160 telefonických hovorů, SMS ani neberu v potaz. Všichni moji kolegové na tom byli stejně. Nikdo toho moc nenaspal. Jak v pátek, tak v sobotu jsme si telefonovali ještě v jednu, ve dvě v noci. O to víc musím vyzdvihnout každého, kdo se na tom podílel, protože v žádné oblasti nebylo patrné, že jsme to celé skládali znova. Jak hráče a realizační tým, ale i ostatní kolegy, kteří jsou zodpovědní za řadu věcí kolem stadionu a utkání, a neměli jsme je k dispozici, protože i oni jsou v karanténě. Za to, že to kolegové dokázali před nimi smekám a patří jim obrovský dík. Jsem pyšný na to, že mohu pracovat s takovými srdcaři a profesionály.

Bylo opravdu reálné, že by nastoupila jedna z mládežnických reprezentací, jak se objevilo?
Řešili jsme všechny varianty, první, co jsme zvažovali bylo stáhnout na tento zápas Lvíčata, reprezentační jedenadvacítku. Ale při takto slibně rozjeté kvalifikaci na ME jedenadvacítek to nebyl dobrý nápad. A takto jsme šli dál.

Dá se - aspoň řádově - říct, kolik stavba nového výběru stála?
V tuto chvíli nemám představu. Zásadní bylo hrát a tomu bylo podřízeno vše. Ale nepochybně mne čekají meetingy s finančním ředitelem FAČR. (usmívá se)

Už přemýšlíte o říjnovém srazu, kdy má reprezentace hrát na Kypru, v Izraeli a ve Skotsku? Bude zřejmě ještě složitější kvůli cestování.
Za normálních okolností by v tuto chvíli vše na říjnový sraz bylo hotové, zasmluvněné, o všem by bylo jasno, dořešovaly by se už jen drobnosti a kolegové by již pracovali na přípravě listopadového srazu. V té dnešní koro-šílené době je vše jinak, v Izraeli jsme ještě ani nebyli na obhlídce, protože země patří k jedné z nejpostiženějších, cestovat tam lze jen na vyjímku. Takže nejenže přemýšlíme, pochopitelně na tom pracujeme, ale některé věci nelze dotáhnout, protože nám chybí řada informací z cílové destinace i UEFA, a ty věci půjde dokončit až ve chvíli, kdy je budeme mít k dispozici.