Tím nejzkušenějším hráčem z celého kádru je krajní obránce JOSEF TAMCHYNA. Zadák, který začal s fotbalem v roce 1972 po obnově načešického fotbalu, právě dokončuje svoji pátou dekádu. A konec jeho úctyhodné fotbalové kariéry? Stále v nedohlednu. 

Jakou soutěž jste během kariéry hrál nejvýše?
Právě v Načešicích jsem si zahrál 1. A třídu. Hrál jsem zde až do osmatřiceti let, pak jsem si udělal dvanáctiletou přestávku v Lipolticích a když mi padesát, chtěl jsem se vrátit do Načešic a skončit zde. Vrátil jsem se, ještě mě ale trpí, a tak válčím dál.

Za A-tým byste si 1. A třídu tentokrát již netroufl?
Určitě ne, ambice už nemám. V mém věku už to ani nejde. Jsem rád, že si mohu zahrát alespoň okres.

Hegnus s Lukášem Matuským zvítězili ve130. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou, která se koná před prázdnými tribunami na pardubickém dostihovém závodišti.
Žokej Matuský: Je to pro maminku do nebe

Jaký je váš recept na fotbalovou dlouhověkost?
Snažím se sportovat i mimo samotný fotbal. Chci být prostě v pohybu. Samozřejmě důležitým faktorem je, že se mi celý život vyhýbala vážnější zranění, na to jsem měl štěstí. 

Rodina vás podporuje v pokračování kariéry?
Ano, manželka se mnou sice už teď tak často na zápasy nechodí, ale po fotbale dorazí. Máme v týmu vynikající partu, posedí se a popije. Tímto stmeluji i rodinu (usměje se).

Jak vás v kabině vnímají spoluhráči? Jste terčem nějakých vtipných poznámek? 
Občas ano, ale je to z legrace. Pošťuchujeme se a rozhodně to není tak, že by mi dávali najevo, že jsem starý.

Zahájení 130. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou, která se konalo před prázdnými tribunami na pardubickém dostihovém závodišti.
Tragédie na Velké pardubické. Kůň Sottovento si zlomil vaz a závod nepřežil

A protihráči?
Také ne. Teď jsme hráli mistrovský zápas a hráli jsme v Orli, kde jsou samí mladí kluci. Je příjemné slyšet z tribuny, hlášky typu, že i dědci jejich tým přehrávají. Pro mě je to povzbuzující, že ještě na ty dvacetileté kluky stačíme. 

Změnil se nějak fotbal od vašich začátků? Styl hraní?
Myslím si, že mladí se to snaží hrát více technicky. Měli jsme dříve dobře složené mužstvo tak, že tam hráli kluci šikovní a my, kteří to urvali spíše fyzicky. Teď už jsou hlavně techničtí hráče a ta fyzická stránka se začíná spíše vytrácet. 

Co třeba přístup rozhodčích a fanoušků? Je to teď jiné než třeba před třiceti lety?
To bylo vždycky stejné a stejné to je i nyní. Hráči z každého týmu se s rozhodčími na okrese známe navzájem velmi dobře, takže se nemůže stát, že by chtěl někdo někoho zaříznout.

Jak dlouho ještě hodláte aktivně hrát? 
Dokud to půjde. Spoluhráči si často dělají legraci, že oni skončí a já ještě budu hrát. Ale nyní již nic neplánuji. Až ucítím, že na to nemám a že místo mě budou moci hrát mladší kluci, tak skončím. Nechci hrát fotbal do nekonečna, ale zatím rozhodně končit nehodlám.

Zahájení 130. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou, která se konalo před prázdnými tribunami na pardubickém dostihovém závodišti.
OBRAZEM: Zahájení 130. Velké pardubické proběhlo bez fanoušků