Konec tichého našlapování. V Chrudimi práskli do stolu. Chtějí druhou fotbalovou ligu!

Její trenér PAVEL JIROUSEK (38) se myšlence původně bránil, ale nakonec na cestu nahoru kývl: „Už dříve jsem rozhodl, že už nemám zájem fungovat v profesionálním fotbale. Ale mám být teď ten, který to všem skácí? To nechci," říká bývalý ligový fotbalista Jablonce nebo Českých Budějovic.

V rozhovoru pro Deník se rozpovídal i o tom, že by do týmu nechtěl žádné žoldáky, nebo o kamarádství s pardubickým koučem Martinem Svědíkem.

Díky tomu, že MFK Chrudim vydolovala v minulém kole ČFL bod z hřiště Vltavínu, už ji velký rival nemůže předběhnout. V rekordně krátkém čase tak vyhrála třetí ligu.

Užil jste si oslavy? 
Bylo to dobrý, k úspěchu takové věci patří. Začalo se už v sobotu v jednu hodinu, hned co jsme vyjeli z Prahy, bylo to takové spontánní. Někteří kluci pokračovali i do neděle, ale já si o nich nechtěl kazit iluze, tak jsem radši odstoupil (usmívá se).

Takže v pondělí jste šel normálně do práce?
Ano, klasika. Hlavně musíme třetí ligu důstojně dohrát, nechci žádnou ostudu.

Daří se teď udržet myšlenky jenom u fotbalu?
Probíhají spíš samá jednání. Vedení se rozhodlo, že druhou ligu hrát chce. Jenže aby se daly splnit podmínky pro postup, chybí v Chrudimi spousta věcí. Pokud by se za nás postavilo město, bylo by to jiné. Jsem zvědavý, jak to dopadne.

Vy jste z myšlenky postupu do druhé ligy nikdy moc nadšený nebyl. Koukám, že se toho moc nezměnilo…
V zimě jsem řekl, že nahoru nepůjdu. Nechci skončit jako Blšany nebo Drnovice. Tam se to taky rychle vyhnalo a pak se spadlo tvrdě na držku. Mám ale tady v Chrudimi ty kluky rád, vypiplali jsme si je, tak si asi zaslouží druhou ligu vyzkoušet. Jenže co se týká peněz a podmínek, jsme chudí příbuzní i ve třetí lize. A o soutěž výš? Budeme ještě chudší příbuzní.

Rozumím. Kloudný fotbalový stadion ve městě chybí…
Je to kámen úrazu. Hrál jsem tam jako malý kluk a ono to vypadá pořád stejně, možná i hůř. Třeba ten náš úspěch aspoň někoho rozhoupe a se stadionem se začne něco dělat.

Postupová euforie vás úplně míjí
To zase ne, mám radost, že jsme dokázali třetí ligu vyhrát. Na kluky jsem pyšný. Ale v profesionálním fotbale jsem se pohyboval roky, vím, jak to chodí. Vedení to celé postavilo tak, že když do druhé ligy nepůjdu já, nic se konat nebude, žádná druhá liga. Mám být ten, který to všem skácí? To nechci. Jenom jsem se už dříve rozhodl, že už nemám zájem fungovat v profesionálním fotbale. Mám svoji práci, rozjetou firmu a chci se věnovat jí. Fotbal mám rád, je to můj koníček. Ale jsem z Pardubic a chci tady bydlet dál. Nechci nikde kočovat jako v minulosti.

Vážně ne? Tenhle postoj se moc nenosí. Většina bývalých hráčů by si chtěla fotbalem vydělávat i po kariéře…
Roky jsem tam byl, vím, co to obnáší. Mám někomu lézt do zadku, abych dostal práci? Máte 600 trenérů s licencí. V první a druhé lize je přitom jenom 32 míst. Kluby, co jsou níž, trenéra neuživí. Svaz začne pak jančit, že u mládeže musí být profi trenér. V pořádku, rozumím tomu. Ale kdo je zaplatí? Za búra vám profesionální trenér nikam nepůjde.

Ani chvilku jste si nepohrával s myšlenkou, že u velkého fotbalu zůstanete dál?
Ne, rozhodl jsem se, že se dám na podnikání a zaplaťpánbůh (klepe na zuby), jakž takž to jde. Mám teď blbnout a na všechno se vykašlat? Mám fotbal rád, dělal jsem ho celý život a neskromně řeknu, že mu rozumím. Ale nevsadím jenom na jednu kartu.

Během velkého chrudimského tažení nějaká konkrétní nabídka z vyšší soutěže nepřiletěla?
Něco proběhlo. Šrumec je, ale všem říkám to samé.

Že nemáte zájem?
Říkám, že teď zkrátka ne. Nikdy neříkej nikdy, ale v současné době se tímhle směrem ubírat nechci. Ani nemám profi licenci. Musel bych si ji dodělávat. Tudy pro mě zatím cesta nevede.

Co vás tedy nakonec přesvědčilo, že s Chrudimí do druhé ligy půjdete? 
Dostali mě do stavu, že nechci být hrobníkem druholigového snu. Řekl jsem, že do toho za určitých podmínek půjdu. Chci posílit realizační tým, potřebuji mít garanci, že v klidu zvládneme sezonu, že se neroztočí nějaká nesmyslná finanční spirála.

Přemýšlíte už i o posílení kádru?
Při vší úctě, nejlepší kádr v ČFL jsme neměli. Hráli jsme na kolektiv, tým táhl za jeden provaz. Druhá liga je ale už o level výš, je jinde. Stávající kádr to není schopen uhrát. Je potřeba minimálně dva hráče přivést. Máme hodně mladý tým, který se může ještě zlepšovat, ale přidaná hodnota našeho mužstva jsou Holub nebo Vladyka. A ti už mají svůj věk.

Počítáte s oběma veterány i pro druhou ligu, nebo ne?
Překvapili mě, chtějí hrát dál. Petr Vladyka mi třeba vloni po divizi říkal, že není schopen zvládat fotbal s futsalem. Poprosil jsem ho, aby mi pomohl třetí ligu rozjet. No a nakonec ji i dojel. Petr na to určitě ještě má. Ale musí být odpočatý. Aby dělal dva sporty na takové úrovni, je o zdraví.

A Radim Holub?
Ten určitě ještě minimálně rok dá. U něho je to jenom otázka zdravotního stavu, jak na tom budou ta jeho kolena.

Nemáte strach, že pokud přijdou dva tři hotoví hráči, dostanou v Chrudimi profi smlouvu a pečlivě budovaný tým se rozeštve?
Rozšířit kádr je potřeba, ale zase nechci žádné žoldáky. To budu radši soutěž hrát s klukama, co tady mám. O pětatřicetiletého frajera, který si sem půjde dohrát kariéru za pořádný peníze, nemám zájem. Kohezi týmu by to mohlo nabourat. Kdo neplnil, co jsem chtěl, z kádru vypadl a to bude platit i do budoucna. Charakterově špatné lidi nechci.

Kompletní kádr pro druhou ligu byste chtěl mít kdy?
První věc je, že se musí na svazu zajistit, aby vůbec bylo možné v Chrudimi druhou ligu hrát. Pak bude na řadě doplnění realizačního a hráčského týmu. Nedokážu říct, kdy by měl být kádr pohromadě.

Už vám někdo stačil vynadat, že jste Pardubicím, městu, kde bydlíte, druhou ligu vyfoukl?
(usmívá se) Vždycky takové debaty končím větou, že nikdy nepovýším fotbal nad osobní vztahy. Je to jenom sport a takhle hezký by měl být dál. Vždyť je přece nádhera, že chudá Chrudim porazí bohaté Pardubice.

Jenže zkuste to vykládat na stadionu Pod Vinicí, kde sídlí váš pardubický rival…
Chápu, že se to tam nikomu nelíbí. Ale to už není můj problém. Pardubice mají v klubu všechno dobře nastartované, ale v sezoně se nedokázaly vyhnout hluchým místům. Teď nevyhrály čtyřikrát za sebou, na podzim nevozily body zvenku, my ano. V tom byl největší rozdíl, nechytli jsme žádnou špatnou šňůru.

S pardubickým trenérem Martinem Svědíkem se dobře znáte. Rýpli jste do sebe během sezony?
Ne, to zase ne. Vyrůstali jsme spolu, kamarádíme se. Hráli jsme za Pardubice a pak se naše cesty rozdělily. On šel do Baníku, já do Chebu. Na Martina je tlak, chtěl výsledky, tak byl poslední dobou trochu uzavřenější. Roztrpčení v Pardubicích asi poněkud byli. Chápu to.

Pořád spolu hrajete za Trhače řepy i soutěž v malém fotbale Pamako?
Minule jsme si řekli, že to bylo naposledy. Mám od té doby tři týdny nateklé koleno, on má něco se zády. Už tam nejdeme (směje se). Bylo to těsně po derby Pardubice Chrudim (0:2). Nahrál jsem mu na čtyři góly, abych mu zlepšil náladu.

Povedlo se?
Vyšlo to. Jen jsme se pak sešli v nemocnici (usmívá se).

Fotbalový dotazník

Barcelona x Real Madrid

Pavel Jirousek: „Vybírá se mi docela špatně, ale spíš Real. Jako Barcelona nebude hrát nikdo. Český hráč třeba nikdy nebude mít takovou individuální techniku, jakou má všech jedenáct hráčů Barcelony. To je nenapodobitelný fotbal."

Štajner x Bílek

Pavel Jirousek: „Štajner. Patnáct gólů, osmnáct asistencí, to mluví za všechno. Ve výběru na Euro měl být."

MS v Kataru x MS v Anglii

Pavel Jirousek: „Anglie. Chápu, že je snaha rozšířit fotbal všude po celém světě. Ale v tradičních zemích by takové akce měly daleko lepší atmosféru."

Chovanec x Hřebík

Pavel Jirousek: „Asi Hřebík. Chovanec mě nikdy nevedl, Hřebík ano. Je to hodně náročný trenér, který předběhl dobu. Proto byl před lety možná méně pochopený. Nejsem oprávněn ho soudit, ale možná by si někdy měl dát víc času na to, co chce s hráči dokázat. Ne všechno jde rychle."

Fotbal x Futsal

Pavel Jirousek: „Fotbal, to bych podtrhl. Na první pohled to vypadá, že je to totéž. Máte brány a balon. Jenže jsou to úplně jiné sporty."