Rozhodčí. Nedílná součást fotbalových zápasů. Nechtěně, ale někdy i chtěně jazýček na vahách. Kvůli nim málem předčasně ukončil kariéru. Bývalý profesionální hráč Ondřej Herzán totiž musel v roli kapitána Živanic snášet bezpráví, které se ve třetí lize dělo jeho klubu. Nakonec pověsil kopačky na hřebík. Tělo mu už vypovídalo službu a nemohl dávat svému sportu sto procent. Teď ho více než jiné zajímá skandál, který se týká právě sudích.

Jak jste reagoval na zatčení Romana Berbra?
Celkem mě to překvapilo. Měl jsem za to, že jeho pozice je nedobytná. Jak je ale vidět, na každého může dojít.

Upřímně, čekal jste, že se něco podobného může někdy stát?
Už jsem nějak přestal věřit. Proto jsem rád, že se ovlivňování zápasů začal někdo věnovat. Když už se to spustilo, tak doufám, že budou mít příslušné orgány dostatek důkazů na to, aby to nevyšumělo do ztracena.

Po zatčení následovalo uvalení vazby. Znamená to pro Berbra velký průšvih?
Podle mého názoru určitě. Dává to i důležitost tomu, že případ chtějí vyšetřovatelé někam dotáhnout.

Co byl podle vás spouštěcí mechanismus jeho zatčení?
Neodvažuji se tvrdit, co byl spouštěcí mechanismus, ale vzpomněl jsem si na to, jak jsme se Živanicemi vystoupili proti rozhodčím. V hlavě mi utkvěla reakce předsedy FAČR Malíka. Říkal, že to nemá cenu. Pokud prý nemáme žádné důkazy, tak ať s tím ani nechodíme na veřejnost. Chtěl po nás důkazy v podobě nahrávek. Tak jsem přemítal, kde bychom museli mít při zápasech schovaná nahrávací nebo odposlouchávací zařízení…

Může vás hřát u srdce, že to mohly rozjet Živanice?
Nevím, jestli hřát u srdce, je ta správná věta. Ve fotbale, hlavně na těch nižších úrovních, se objevila spousta lidí, kterým se to nelíbilo. Chtěli, aby nastala změna, ale nevěděli, jak na to. My jsme to také nevěděli, přesto jsme to udělali. Nevím, jestli si můžeme dělat nějaké zásluhy. Ale alespoň jsme se ozvali.

Příklad Berbrova vysokého sebevědomí. Poté, co se mu nepodařilo protlačit do případně se rozšiřujícího výkonného výboru povinnou ženu, nejspíš Dagmar Damkovou, chtěl údajně zrušit jeho moravskou komoru.
Tento výrok na mě zapůsobil tak, že si myslí, jakým je neomezeným pánem a že si může dělat, co se mu zachce. Jediný způsob, jak mu to vládnutí narušit, bylo, aby se lidi začali více starat o okresní fotbalové svazy, kam si dosadil své koně. Pokud by chtěl někdo nahradit tyto lidi, jedině tak se najde cesta, jak z toho bludného kruhu ven.

PARTYZÁNI ZE ŽIVANIC

Obvinění směřují především do sezony 2018/2019, po které Vyšehrad postoupil do druhé ligy. Setkali jste se z jeho protlačováním? Co zápas 1. června 2019 a domácí prohra 1:2, po které trenér Oliva prohlásil, že tento zápas nešlo vyhrát?
Do utkání jsem kvůli zranění nemohl nastoupit, a tak jsem byl přítomen pouze jako divák. Tím, že jsem nebyl úplně vtažen do dění na hřišti, jsem mohl zápas pozorně sledovat. Když to řeknu kulantně, tak určitě nebylo nadržováno domácímu týmu. Přestože těch fotbalových zkušeností mám nespočet, tak nemohu na sto procent tvrdit, že to bylo cinknuté. Vyšehrad měl v tu dobu sílu a kvalitní mužstvo. No a když ještě byl popostrkován, tak mu to bohatě stačilo. Na začátku poslední čtvrthodiny hosté vyrovnali z penalty a vzápětí vstřelili vítěznou branku.

Tato nováčkovská sezona měla na Živanice fatální dopady. Nebyla to z vaší strany taková partyzánština bez naděje na úspěch?
V tu chvíli asi ano. I když by se našlo dost lidí, kterým se poměry v českém prostředí nelíbily, tak málokdo byl ochotný se k nám přidat. Tenkrát v tom zůstal náš předseda Špaček sám. A také to jako jediný odnesl vyloučením z FAČR.

Z pozice kapitána jste byl s rozhodčími nejčastěji v kontaktu. Mimochodem jedenáct z té sezony jich bylo zatčeno, posléze deset propuštěno. Jaká s nimi byla komunikace?
S komunikací jsem měl velký problém. Dokud mě rozhodčí nechali myslet si, že pískají rovinu, tak jsem byl ochoten odpustit jim i některé omyly. Nicméně pokud k přehmatům přidávali slovní hodnocení typu: My vám to vrátíme doma a co jste tady čekali, tak to jsem nabýval dojmu, že se jedná o tendenční způsob řízení. To už jsem tolerovat nemohl. Jak mi to otevřeně říkali na hřišti, bral jsem to jako neúctu mezi nimi a kapitánem.

Takže se nedivíte, že je tolik obviněných arbitrů?
Musím smutně konstatovat, že se tomu vlastně vůbec nedivím.

Á propos. Jaký jste měl vztah k rozhodčím?
Vždycky jsem se k nim snažil chovat respekt a úctu. Jedno jestli doma nebo v Itálii. Ale vyžadoval jsem ho i od nich. Držel jsem si od nich odstup. Neměl jsem mezi nimi kamarády. Chtěl jsem po nich, aby se stejně jako já chovali profesionálně. Bohužel jsem k nim respekt ztratil, protože jsem necítil zpětnou vazbu.

Od té inkriminované sezony jsou Živanice některým rozhodčím trnem v oku. V minulé sezoně vášně poněkud ochladly. Co vy na to?
Musím říct, že loňskou nedokončenou sezonu hodnotím z hlediska rozhodčích úplně jinak než tu první. Možná také proto, že do soutěže naskočila béčka. Těžko bych hledal zápas, který se jim nepovedl. Na rozdíl od té první, kde bych těžko hledal zápas, který se jim povedl. Respektive, který by nebyl ovlivněn. Samozřejmě na toto tvrzení žádné důkazy nemám. Nicméně některé ty jejich dovětky mě donutilyk tomuto přesvědčení.

Nicméně v této sezoně se vrací nenávist. Po té minulé jste ukončil kariéru. Navštěvujete nadále zápasy v Živanicích a můžete potvrdit, že rozhodčí mají rozdílný metr?
V letošní sezoně jsem byl asi na třech zápasech. Je pravda, že se postoj rozhodčích zase zhoršil. Znovu se potvrzují slova lidí kolem živanického fotbalu, že rozhodčí to nezapomenou. Při nejbližší příležitosti, kdy se budou moct trochu mstít, tak to udělají. Na druhou stranu není to tak hrozné, jako v té první sezoně. I když, neviděl jsem všechny zápasy.

PADNE NEJVĚTŠÍ HLAVA?

Zpátky k Berbrovi. Nastal okamžik, že se funkcionáři už nemusí bát promluvit nahlas o praktikách v českém fotbale?
Minimálně na začátku této kauzy se budou ještě bát. Nikdo neví, jak to dopadne. Přestože mají vyšetřovatelé spoustu materiálů, tak je možné, že z toho nic nebude.

Budou padat hlavy, nebo vyzní všechna obvinění do vzduchoprázdna?
Podle mě budou padat hlavy. Teď jde o to, jestli padne ta největší. Aby to nebylo podle rčení: Vlk se nažral a koza zůstala celá…

Situace nabrala obrátky. V pondělí došlo k několika zásadním krokům. Tak především Berbr poslal z vazby dopis, že rezignuje na všechny funkce.
Rozhodl se v souvislosti s vazbou. Protože to uvolňování z vazby bude jednodušší, když nebude spjatý se žádnými funkcemi. Za dané situace se mi to jeví jako celkem logické řešení.

Záhy výkonný výbor odvolal obě komise rozhodčích, od nejvyšší soutěže až po divize. Co vy na to?
Museli to udělat vzhledem k tomu, kolik je do skandálu zataženo rozhodčích. Navíc přišli i na to, že nasazovaní rozhodčích se fingovalo. Měnily se původní delegace a byl do toho zatažen i Chovanec, předseda rozhodčích pro první a druhou ligu.

Najde se vůbec někdo, kdo může takové množství arbitrů nahradit?
Vůbec nemám ponětí, jestli se to dá kapacitně zvládnout. Protože, když se někdo posune z krajských soutěží do republikových a zároveň z okresních do krajských, tak musí někde zákonitě chybět.

Naopak Výkonný výbor v čele s předsedou Malíkem zůstali. Je to správné řešení?
Jednoznačně měli rezignovat i oni. Odůvodnění typu, že chtějí být těmi, kteří pomohou k nápravě, absolutně neberu. Právě oni seděli na svých židlích v době, kdy se tyto nepravosti děly. Nic nedělali, jenom tomu mlčky přihlíželi…

Co říkáte tomu, že Vyšehrad stály zápasy kolem 150 tisíc korun? Není to na třetí ligu astronomická částka?
Myslím si, že to může mít souvislost s napojením na sázkařské skupiny. Když někdo může dávat tak vysoké částky, musí je někde vydělávat. Jinak nevím, jak by mohli ve třetí lize vytahovat takovéto peníze.

Skoro se nabízí, kam se na český fotbal hrabe italská mafie? Zaznamenal jste tam v době svého působení nějakou podobnou aféru?
V Itálii se objevilo tzv. Calcio Poli. Tento skandál s ovlivňováním zápasů měl také velký rozměr a rovněž tam byla mafie rozprášena. Zapleteny v něm byli kluby i samotní hráči. U nás si vytvořili systém, který byl propracován. Ovlivněných zápasů muselo být hodně…