O krátký rozhovor jsme požádali jednoho z nejzkušenějších hráčů týmu Petra Vladyku.
Nejdříve vás požádám o krátké zhodnocení posledního zápasu, v němž jste doma podlehli na penalty Loko Vltavínu.
O soupeři jsme věděli, že patří k těm těžším v soutěži, hraje hodně z obrany a moc gólů nedostává. Proto jsme to chtěli vzadu uhrát na nulu a doufali, že se nám povede jeden protiútok nebo dobrá akce, ze které rozhodneme zápas a vyhrajeme 1:0. Bohužel Vltavín se dostal v prvním poločase krásnou střelou do vedení, my jej pak museli dobývat a nakonec jsme byli rádi, že se nám v závěru podařilo alespoň vyrovnat, když to Kopča (Lukáš Kopecký, pozn. autora) krásně trefil z trestňáku. Celkově je to škoda, protože si myslím, že kdybychom dali první branku my, tak jsme získali tři body.
Po nerozhodném výsledku 1:1 se konal penaltový rozstřel, který jste opět, letos již počtvrté, prohráli.
Pokutové kopy nám momentálně nejdou, což víme moc dobře a snažíme se na tom zapracovat. Je to ale vždy o štěstí, o nabuzení a o zvládnutí toho dramatického okamžiku, což se nám bohužel zase nepodařilo.
O trénincích se na penalty zaměřujete?
Samozřejmě, že je zkoušíme. Nebo takhle. Před prvním rozstřelem v Převýšově to nebylo tak žhavé, i když i tehdy se nějaká série vyzkoušela. Ale od tohoto nevydařeného utkání se na trénincích zkouší, vždy se vymyslí nějaká soutěž nebo hra a při tom se většinou zvládají. Jenže pak přijde zápas a zas je nedáme…
Když se podíváme na celý podzim, mužstvo se pohybuje v jakési sinusoidě, chvíli se vyhrává, pak přijde série porážek.
Letošní sezona je opravdu trochu nahoru dolů. Ale nemyslím si, že je to způsobené našimi nevyrovnanými výkony, spíše je to odvislé od soupeřů, se kterými hrajeme. A teď zrovna přišla série s těmi těžšími. Přitom herně ty zápasy dle mého názoru rozhodně nejsou špatné, zvládáme je, ale je škoda, že to nedokážeme na hřišti zúročit gólově.
Tím mi nahráváte na další otázku. Nezdá se vám, že mužstvo letos celkově dává málo branek a na gól se dost nadře?
Samozřejmě, to vidíme sami. Prostě nám to tam nepadá jako v minulých sezonách. Určitě chybí zejména góly zkušeného Radima Holuba, který se ve vápně dokázal zorientovat a šance dovedl proměnit.
V neděli vás čeká utkání v Jirnách, co k němu říct?
Víme, že soupeř je zejména na domácím hřišti velmi silný, čtyři roky tu držel ještě z divize svoji neporazitelnost, o kterou přišel až letos. Zlomily to myslím Louňovice. Zkrátka nečeká nás tam nic lehkého. Bude to o tom hrát ze zabezpečené obrany, a když se povede nějaký brejk a dostaneme se do vedení, dá se hrát s každým.
Doufám, že se na mě nebudete zlobit, když čtenářům prozradím, že v neděli slavíte významné kulaté narozeniny, vstupujete mezi čtyřicátníky. Je to hodně těžké se na hřišti vyrovnat s mnohdy o dvě fotbalové generace mladšími kluky?
Bohužel je to čím dál tím těžší, každý rok je znát. Jsem ale moc rád, že jsem to zdravotně alespoň do tohoto věku vydržel a že ještě můžu s klukama z týmu hrát a občas jim nějakými radami či zkušenostmi pomoc.
Díky moc za rozhovor, přeji všechno nejlepší k narozeninám a ať je v neděli v Jirnách oslavíte pokud možno třemi body.
RADEK PECINA