První otázka je asi obligátní. Jak jste spokojen se zimní přípravou?

Co jsme si naplánovali, to jsme i splnili. Počasí nám přálo, zima prakticky žádná nebyla, takže v tomto nás to vůbec neovlivnilo. Dalším příznivým faktorem určitě je, že hráči byli po celou zimní přestávku celkem zdraví, takže mohli přípravu absolvovat prakticky celou. Tentokrát jsme neměli příliš přípravných zápasů, ve středu jsme třeba nehráli vůbec, protože jsme si udělali tréninkový proces přes týden trénovat, a ve víkendovém zápase přišlo jeho vyústění. Ty středy jsme vynechali záměrně, chtěli jsme více trénovat a více zapracovat na určitých věcech, což se nám myslím podařilo. Snažili jsme se k již zažitým věcem přidat i nějaké nové prvky, samozřejmě jsme ale pracovali i na věcech, které již známe. Takže jsme si je osvěžovali plus pilovali nějaké detaily, které mohou třeba do hry přivést i jiné hráče, protože fotbalistů různých typů máme v kádru několik a budeme tak moci předvádět různé způsoby hry. Vše jsme plnili relativně dobře, takže já jsem vcelku spokojen.

A co posílení týmu? Po podzimu jste říkal, že byste si přál mužstvo doplnit minimálně na dvou pozicích…

Na podzim jsme měli trochu problém v zadních řadách, kde nebyla taková konkurence, takže do defenzívy přišel Kuba Krčál, jednadvacetiletý kluk z Hradce Králové. Musím říct, že se jeví dobře, uvidíme ale, jak bude vypadat v mistrovských zápasech, protože psychika dělá u mladých hráčů divy. Navíc jsme přeřadili z dorostu do týmu osmnáctiletého Petra Rybičku, který je velkým talentem našeho klubu. Chceme ho trošku rychleji posunout do mužů a uvidíme, jak často jej do týmu budeme začleňovat. Je to opravdu nadějný útočník, který v přípravě prokázal, že na to být v A týmu má, je v kádru nastálo a uvidíme, co z toho bude.

Takže spíše další omlazení týmu, nežli sázka na zkušenost?

My jsme mužstvo trochu omladili již před podzimem, kdy nějací starší hráči skončili. A teď znovu. U tohoto mladého kolektivu bude hodně důležitá psychika, protože ta je u mladíků dost křehká, což na podzim ukázaly například nevydařené penaltové rozstřely. Se sportovním manažerem Tomášem Linhartem jsme si ale řekli, že vsadíme na charakterní hráče, kterých sice nemusí být tolik, ale aby ti kluci táhli za jeden provaz a víceméně hráli za partu, tak jako tomu bylo doposud. Podle mě je to lepší, než sem přitáhnout někoho z venku, který by nezapadl. Hned na prvním tréninku po zimní přestávce jsem řekl, že jako jedna z věcí, která mne bude zajímat možná nejvíce, je charakter hráče. Přece jen je tým už dlouhodobě úspěšný a kluci jsou namlsaní. Někteří již tomu nedávají tolik, myslí si, že to půjde samo, nehrají na hranici svých možností a bez toho to dnes zkrátka nejde. Soupeři nespí, jsou kvalitní, můžou si pomoci díky farmám třeba i profesionálními hráči a my, abychom jim mohli konkurovat, to musíme mít opravdu vykompenzované bojovností.

Naťukl jste pokutové kopy, které se při nerozhodném výsledku na závěr odehrávají. Jste příznivcem této novinky letošního ročníku?

S troškou nadsázky řeknu, že se mi vůbec nezamlouvá, protože jsme na podzim ze čtyř rozstřelů ani jeden nevyhráli… Samozřejmě ale je to zpestření pro diváky. Jinak ty body za penalty tabulkou trochu míchají, ale nejsou úplně rozhodující, tři čtyři místa však z toho být můžou. Respektive kdybychom to teď přepočítali a odečetli, tak jsme po podzimu o dvě místa výše a pod námi by byla mnohem větší propast. S tím nic ale neuděláme, Tak to prostě je. Musíme se na ty rozstřely více připravit, abychom v nich byli na jaře lepší. Není to ale příliš o schopnostech hráčů, spíše je to opět spojené s psychikou, jak jsem říkal výše.

Nějak speciálně jste se na penalty zaměřili, trénovali jste je?

My jsme se už během podzimka, po dvou třech prohraných rozstřelech, snažili na tom zapracovat, ale hráči je na tréninku ze začátku pořád proměňovali. Pak, když to už v zápasech opravdu nešlo, to jeden čas nedávali ani v trénincích a nakonec to bylo tak nějak střídavě. Při tréninku je ale obtížné navodit atmosféru zápasu, kdy ta psychická tíha na hráče dolehne. Samozřejmě jsme se nějak snažili, vymýšleli různé věci, ale abychom penalty trénovali každý den, to podle mne nemá cenu.

Po podzimu jste v tabulce desátí, jaký cíl si před jarem dáváte?

Vždycky říkám, že bych chtěl skončit v tabulce pravdy v plusových bodech, protože to značí, že bychom skončili v horní polovině. Více méně se nám to vždy dařilo, teď jsme poprvé přezimovali s mínus dvěma body. Takže jsem hráčům řekl, že bych byl rád, abychom nebyli horší než naše nejhorší umístění v ČFL, a tím bylo sedmé místo. Chtěl bych tedy skončit lepší než sedmý, ale přesné umístění nedám. Musíme hrát, hrát, hrát a udělat co nejvíc bodů. Je to sice možná klišé, ale prostě je to tak.

Vrátím se ke složení týmu a k jednomu, podle mně velkému a překvapivému odchodu legendy MFK, a dříve AFK, Petra Vladyky na hostování do Slatiňan. Co mi k tomu řeknete?

Je to trochu jinak. Sám Petr přišel s tím, že už, s ohledem na věk, dělat fotbal a futsal na vysoké úrovni nejde a jestli by nemohl odejít na hostování. Podle mne je vůbec zázrak, že tyto dva sporty mohl dělat na nějaké úrovni oba najednou, a já říkám, že ho to jednoznačně v obou odvětvích negativně ovlivňovalo. Podle mě tyto sporty dělat najednou nejdou, a na tak vysoké úrovni už vůbec ne! Zvlášť v jeho věku, vždyť už mu je čtyřicet. Přitom Petr byl na našich úspěších taková přidaná hodnota jednak jej měli rádi diváci, jednak uměl vyřešit finální věc… Zkrátka přišel a požádal, jestli by kvůli pracovním povinnostem, dále kvůli věku, futsalu a kdo ví, čemu ještě, nemohl odejít na půlroční hostování do Slatiňan a my jsme mu bez problémů vyhověli. Dalo by se říci, že se jednalo mezi ním a mnou o gentlemanskou dohodu.

Další věcí, která mne zarazila, je „posila" do útoku, osmnáctiletý Rybička z dorostu. Představoval jsem si, že když měl tým na podzim problémy se střílením branek, že přijde nějaký renomovaný útočník…

Pokud bychom chtěli přivést kanonýra tohohle typu, musel by jej někdo zaplatit. A to není otázka na mě jako na trenéra, ale na vedení klubu. Střelce do týmu by chtěl asi každý kouč, ale podívejte se, že nejsou schopni ho sehnat ani v lize. Druhou věcí je, že já si nemyslím, že bychom v útoku nějak hořeli. Na podzim jsme dali 29 branek, což je průměr skoro dva góly na zápas, což podle mého rozhodně není málo. Navíc tu máme Radima Holuba, Tomáše Váchu, a v záloze pořád ještě Jardu Kroutila, který dává za rezervu každý rok přes dvacet branek. A teď máme ještě talentovaného Petra Rybičku, a možná že vás všechny tento kluk již brzy překvapí! Do týmu jsem jej vzal proto, aby se mohl od výše uvedených zkušených hráčů fotbal učit, případně k tomu přidal ještě svůj entuziasmus a také pohyb, který už třeba Radim v některých zápasech nemá. Já si myslím, že to bude fungovat.

Další moje otázka směřuje na fotbalové hřiště. Budete hrát všechny zápasy „nahoře" Za Vodojemem, nebo existuje varianta, že by se nějaké, zejména teď za zimy, ještě odehrály třeba dole na umělé trávě?

Jediné hřiště schválené pro ČFL je zde nahoře. FAČRu ani nevadí, že bude rozdělaná a nedokončená tribuna. Ta je označená jako staveniště, ostatně tak tomu již bylo na podzim.

Poslední má otázka bude na fanoušky, zdá se mi, že jich chodí čím dál tím míň. Jaké byste si představoval návštěvy?

Řeknu to jednoduše. První rok chodili na naše zápasy diváci v hojném počtu, byl to jak se říká takový boom. A k tomu jsme vedli tabulku… Ale já se ptám, proč by nemohli lidi chodit i teď? Schválně jsem si vytáhl statistiku a vezměte si, že v ČFL jsme odehráli za 3,5 roku našeho působení v soutěži šedesát domácích střetnutí, z nichž máme jen šest porážek! K tomu jsme dali plných 133 gólů… Takže jsme doma velmi úspěšní, lepší jsou snad jen fenomenální Jirny (smích). Myslím si, že diváci nemůžou říct, že nechodí kvůli špatné kvalitě. Proč jsou nyní návštěvy menší je pro mne proto těžká otázka. Já pevně doufám, že až bude dostavěna tribuna, že to fanoušky také přitáhne, protože to prostředí bylo na podzim zejména pro ty starší diváky horší, když si třeba neměli kam sednout. Samozřejmě budu jen rád, když na nás lidi začnou v co největším počtu zase chodit, protože před větší návštěvou se prostě hraje lépe. Je lepší atmosféra, všechny to více baví a to je asi to, co nás všechny naplňuje.

RADEK PECINA