V sobotu 15. srpna si tak poprvé zahraje o body ve vyšší soutěži – 3. třídě, kdy zajíždí do Hrochova Týnce. V neděli 23. srpna se pak představí domácím diváků v souboji proti Miřeticím B. K rozhovoru jsme si pozvali brankáře a zároveň trenéra Luže B, 44letého Františka Richtera, kterému jsme položili následující otázky. Mimochodem jde o mladšího bratra sekretáře OFS Chrudim Jiřího Richtera.

Trénuje se vůbec v nejnižší fotbalové soutěži, které se také říká „pralesní liga"?

Samozřejmě, že se trénuje. Jako „béčko" máme tréninky každý pátek, navíc kdo chce, může jít v úterý společně s „áčkem". Takže tréninky u nás jsou, a to docela ostrý.

Kdy jste cítili, že by mohlo přijít celkové vítězství?

V půlce jara, po vítězství v Kameničkách, už jsme si řekli, že do toho půjdeme a prvenství si vzít nenecháme.

S největším konkurentem – rezervou Kameniček – jste dvakrát jasně vyhráli (doma 4:1, u soupeře 3:0), naopak Načešice B vám dvakrát uštědřili shodnou porážku 4:1…

Kameničky B, když k nám na podzim přijely jako jasný lídr, nás zřejmě v první půli podcenily a pak už jsme vedení víceméně ubránili. Při jarní odvetě jsme u nich udrželi nervy na uzdě, hráli fotbal, kdežto soupeř dostal dvě červené karty. Bylo to z jeho strany více o hádkách, hráči se soustředili spíše na kritiku rozhodčího a my z toho těžili. Načešice B jsme porazili za celou dobu myslím jen jednou. Na ně se nám nedaří, zvláště u nich se hraje těžko. Jarní domácí zápas jsme s nimi těžce nezvládli a nakonec mohli být rádi jen za čtyři inkasované góly.

Na podzim jste vybojovali 27 bodů, na jaře třiatřicet…

Vyšel nám zejména úvod jarní části, kdy jsme v osmi zápasech plně bodovali a tím se přiblížili Kameničkám na dohled. Dvě porážky v závěru soutěže už na našem postupu nic nezměnily. Hodně je to tím, že funguje spolupráce mezi „A" a „B" týmem, která byla rovněž vítanou pomocí v boji o postup. Navíc na jaře zasáhlo do bojů ve 4. třídě šest, sedm dorostenců.

Obranu jste měli v celé soutěži nejlepší (32 inkasovaných gólů) – je to zásluhou brankáře? Naopak, útok (78 vstřelených gólů) byl až čtvrtý…

Co se týče inkasovaných gólů, to není zásluha brankáře, ale celého kolektivu. Zejména tedy obrany, která soutěž odehrála prakticky ve stejném složení. Přesto si myslím, že to mohlo být i lepší, protože bylo proti nám nařízeno pár penalt a sami jsme si vstřelili několik vlastních gólů. A střelba, máte pravdu, nepatřila k našim nejsilnějším zbraním. Nejlepším střelcem byl s deseti góly stoper Pavel Pekhart, což je můj trenérský kolega. Přesto nám nevadí, že nemáme vyloženého kanonýra, alespoň se na nás nikdo nesoustředí.

Jaký bude kádr pro 3. třídu a kdy jste začali přípravu?

Kádr zůstane prakticky stejný, pouze z „áčka" by k nám měl přijít Michal Kapitola. Navíc se stejně jako na jaře budou zapojovat do hry dorostenci. Příprava začala již před čtrnácti dny. V sobotu jsme odehráli turnaj v Jaroslavi. Naše výsledky: Dašice 0:1, H. Jelení 0:0, Jaroslav 0:0, Saigon Boys 1:3. Konečné pořadí: 1. Saigon, 2. H. Jelení, 3. Dašice, 4. Luže B, 5. Jaroslav. Teď v neděli hostíme Litětiny. Generálku nám soupeř odřekl, takže hledáme náhradu.

Co jste si jako nováček soutěže vytkli za cíl?

Udržet se ve 3. třídě a zjistit, jak to tam vlastně funguje. Jsme rádi, že zde není už tolik „B" týmů, protože každý ví, že každé „béčko" je nevyzpytatelné. Prostě se těšíme, a když budeme kopat klidný střed, budeme nadmíru spokojeni.

Co říkáte tomu, že všechny kluby zápasy s financemi a přitom je tolik rezervních týmů?

Nevím, jak to dělají jinde, ale u nás fungujeme víceméně jako jeden tým. Samozřejmě že mančafty „A" i „B" mají svůj základ, pracujeme však týmově. Proto nám to tak dobře klape.

Nakonec k novince. Jak jste se vypořádali s elektronizací a kdo bude za váš „B" tým administrátorem?

Tím, že k nám přešel Míša Kapitola, to bude asi všechno na něm.

JAROMÍR DOLEŽAL