Stejně jako městské hradby chrudimské stále stojí, tak i do místní fotbalové tvrze nikdo cestu nenašel. Domácí hráči zde řádí jako neomezení vládci na svém léně.
Ano, Chrudim vždy více vyhrávala doma než venku, ale tak je to obvyklé u většiny mužstev. Jak je ale možné, že v této sezoně takto dominuje? A pouze s jednou prohrou a čtyřmi výhrami je v tabulce druhá, jen těsně za Zlínem? Kdyby se počítaly jen zápasy doma, tak je dokonce i před ševci na prvním místě. Skóre má také nejlepší z celé ligy. Společně s Varnsdorfem dali Chrudimští 11 gólů, ale na rozdíl od Severočechů jen 3 dostali.
Osa týmu se sice oproti minulým sezónám změnila, ale dvě opory zůstaly. Kapitán Řezníček tým vede. Když je třeba, střílí důležité góly a usměrňuje jinak mladé mužstvo. Obránce Michal Skwarczek budí respekt jak svou vizáží, tak příjmením a jen tak někoho za svá záda nepustí. Nebylo by dobré zapomenout ani na objev v brance. Jáchym Šerák předvádí fantastické výkony a Chrudimští se na něj mohou bezmezně spolehnout. Vždy se mužstvu hraje lépe když ví, že v bráně stojí skvělý brankář, než násada na koště. Když se do toho rozstřílí i útočník Látal, který do této sezony tolik příležitostí nedostával, vznikne z toho skvělý mix, který mužstvo katapultuje až do míst, o kterých se místním hráčům a divákům jen těžko mohlo zdát.
Asistenta novému trenérovi dělá bývalý dlouholetý kapitán týmu Ondřej Kessner, který v klubu působil jako hráč 14 let.
Klub, který hraje teprve 6. sezonu ve druhé nejvyšší soutěži a do té minulé se vždy umisťoval 10. nebo ještě hůře, udělal velký skok k tomu, aby se etabloval mezi zavedené značky českého profesionálního fotbalu. Pracuje s mládeží. Chce dávat šanci svým odchovancům a leží v ideální poloze v republice, takřka v jejím středu. Zároveň má výhodu, že na něj příliš “nefouká”, takže hráči mají klid, nejsou pod takovým tlakem (ani na záchranu, ani na postup) a mohou se stále zlepšovat.
Z Chrudimi se v posledních ročnících stěhují hráči i do klubů v první lize. Jejich následovníci v rudém chrudimském dresu k nim tedy mohou vzhlížet jako ke svým vzorům a o to více dřít a posouvat se.
Ne, Chrudim pravděpodobně nikdy nebude mistrem České republiky. Může ale být líhní talentů, pravidelně do nejvyšší soutěže posílat mladé hráče (nejenom) z regionu. Může se umisťovat v horních patrech druholigové tabulky a dělat radost svým fanouškům.
A to už za tu dřinu přeci stojí.
