Pavel Jirousek: „Druhá příčka v těžké divizní skupině C je úspěchem, na který bude těžké navázat, takže úvahy o možném prvenství v příští sezoně nejsou na místě.“

Nelze začít jinak. Loni třetí příčka, letos druhá, takže se příští rok můžeme těšit na prvenství?
To jsem čekal (smích). Já jsem před sezonou říkal, že pokud obhájíme loňskou třetí příčku a loňské body (50), tak budu spokojen. Nám se to podařilo ještě o jedno místo a jeden bodík vylepšit, proto si myslím, že je na místě hráčům a všem, kteří se o zdejší fotbal starají, poděkovat za takové výsledky v takto těžké soutěži. A divizní skupina C je opravdu těžká. Beru to jako úspěch našeho klubu a myslím, že bude těžké na to navazovat, takže úvahy o možném prvenství v příští sezoně nejsou na místě. Přecházejí k nám teď další mladí hráči, budeme je dále zapojovat do mužstva, protože ti zkušení hráči jsou zase o rok starší. Pořád jsou platní, ale věk se nezastaví. Je na ně stále větší tlak ze strany těch mladíků, takže mají těžkou práci uhájit svoje pozice a je jenom na nich, jak to bude pokračovat dál. Já samozřejmě mám zájem o to, aby pokračovali, protože se nám zatím daří skloubit jejich zkušenost s dravým mládím. Na hřišti je potřeba, aby tam byla zastoupena jak mladistvá energie, tak i myšlenka a zkušenost těch dříve narozených hráčů.
Velké změny v kádru tedy nelze očekávat?
Pokud vím, tak z kádru odchází pouze brankář Milan Žďánský, který se pravděpodobně vrací do Třemošnice. Otázku jeho náhrady zatím nechme nezodpovězenou, ale podnikáme v tom určité kroky. Jasno musí být do začátku letní přípravy (8. července). O jiných odchodech nejednáme, ani nemáme zájem někoho pouštět, protože tento půlrok byl velice náročný. Jeli jsme vlastně dvě soutěže, jak áčko, tak béčko na nějakých 22 lidí a bez výpomoci dorostenců Luďka Zajíce bychom to ani nezvládli hrát. Na druhou stranu to je ku prospěchu věci, protože mladí dorostenci se rychleji adaptují na dospělý fotbal. Ale tohle už nechceme opakovat a od příští sezony chceme mít širší kádr. To znamená, že uvolňování jakéhokoliv hráče budeme řešit velice citlivě, spíše chceme zařídit nějaké příchody. Ale není to snadné. Například u Ondřeje Haufa, který na jaře hostoval U Vodojemu, jsem chtěl, aby se vrátil, ale pravděpodobně se ještě dohodneme, že půl roku zůstane na SK. Během přípravy totiž bude mít nějaké pracovní povinnosti a neměl by takovou fyzickou zátěž, jakou divize vyžaduje. Ale jinak stále věřím, že to je hráč, který divizi může hrát bez problémů. Je to jenom na něm, jak se pak k tomu postaví.

Jak jste byl spokojen s jednotlivými hráči?
Jednotlivě bych to nerozebíral, každý má nějaké klady a zápory. Konkrétně si to s nimi vyříkám osobně a ne přes noviny. Zastavil bych se pouze u exligového Radima Holuba. Někdo od něho možná čekal více gólů, ale já osobně jsem s ním byl spokojen. Je to nesmírně zkušený koncový hráč, kterého jsem dost často využíval i v záloze, protože nám to takhle vyplynulo ze hry. Měli jsme určitou myšlenku a chtěli jsme nějakým způsobem hrát. Takže Radim se poněkud gólově utlumil, ale nakonec se stejně stal naším nejproduktivnějším hráčem jara, takže svoji roli splnil.
V jarní sezoně jste měli střídavou křivku výkonnosti. Co bylo toho příčinou?
Z úvodních pěti zápasů jsme měli pouze jedno vítězství. Nehráli jsme špatný fotbal, ale prostě jsme neproměňovali šance. Bylo období, kdy jsme asi tři nebo čtyři zápasy nedali branku a trošku se to hráčům dostávalo do hlav. Byla to otázka toho, kdy se nám podaří zlomit toto střelecké prokletí, protože hráči střílet góly nezapomněli. Vždyť jsme pravidelně tým, který střílí hodně branek, i letos jsme byli druhým nejlépe střílejícím mužstvem v soutěži, takže jsem věřil, že to přijde. To je prostě běžné ve fotbale, že se občas nedaří. Pak zákonitě přišla šňůra vítězství. Pozitivum je, že jsme oproti podzimu míň inkasovali, na lepší defenzívu celého týmu jsme se v zimní přípravě více zaměřili. Ale máme v tom stále ještě rezervy, protože občas dostáváme laciné góly, ale to nejsme sami. Prostě fotbal je o gólech a já vždy vyznával útočný fotbal, aby se to líbilo. A myslím, že řada domácích zápasů pěkných byla a i venku jsme celkem sklízeli pochvalu za výkony, akorát jsme někdy zemřeli na krásu. Holt máme v mužstvu i hráče, kteří mají balón až moc rádi, ale to není na škodu, vždyť fotbal se hraje hlavně pro lidi. Body se ovšem prostě musejí také dělat, jinak se dostanete pod tlak okolí, takže i úspěšné výsledky jsou nutné.

Když odhlédneme od AFK, kdo vás v uplynulém divizním ročníku nejvíce překvapil?
Tak Pardubice postoupily zaslouženě, tam nebylo o čem mluvit už v zimě, protože to po všech stránkách směřovalo k postupu. Jinak mě překvapilo, že ke konci soutěže došel nějakým způsobem dech Měcholupům, čehož jsme využili k posunu na druhou příčku. Zajímavý byl také vzestup Ústí nad Orlicí, ale to vůbec komentovat nebudu po zkušenostech z průběhu vzájemného jarního zápasu na jeho hřišti. Na opačném pólu tabulky se pro mě nečekaně ocitly Živanice, které měly určitě vyšší cíle, ale nedokážu říci, proč se jim nedařilo. Neznám podmínky v jejich klubu, takže nevím, co se tam dělo nebo nedělo. Jinak si myslím, že taková Velim poskládala mladý, velice perspektivní tým, který může být v příštím ročníku hodně nebezpečný.

A odbočme úplně z našich luhů a hájů k mistrovství světa. Jak se vám zatím šampionát líbí?
Teď máme za sebou pouze úvodní kolo ve skupinách. To jsou většinou takové taktické zápasy, nikdo nechce dostat zbytečně gól. Zatím se tam střelci nějak nerozstříleli, takže se nechme překvapit, snad se úroveň zlepší. Já mám své oblíbené mančafty, především Nizozemí. Tomu bych titul určitě přál, ale myslím si, že zlato tentokrát nezíská evropský tým.

Chcete ještě naše povídání nějak doplnit?
Na závěr bych chtěl určitě poděkovat svým nejbližším spolupracovníkům z realizačního týmu. Pavlovi Křečanovi, který se mnou tenhle těžký půlrok absolvoval, kdy jsme vedli A i B tým, totéž platí i o vedoucím mužstva Honzovi Sládkovi či Oldovi Syrůčkovi jako kustodovi a masérovi. Poděkování samozřejmě patří všem hráčům za dobrou práci jak v divizi, tak i v I. B třídě. Myslím si, že to zvládli se ctí a doufám, že tak budou pokračovat.
Takže od příští sezony se oba týmy AFK opět rozdělí?
Budeme trénovat společně, ale některé tréninky už se rozdělí. K B mužstvu přejde Jirka Hlavatý a jelikož chceme, aby tady bylo více hráčů, tak to budeme muset udělat trochu na skupiny a na dva týmy, protože už bychom se tady utloukli. Ale samozřejmě „fluktuanti“ z áčka za to béčko chodit hrát budou. Chceme s naší rezervou do vyšší soutěže, než je I. B třída, mrzí mě, že jsme nedohonili tu ztrátu z podzimu, ale soutěž se počítá za celý rok a Přelouč byla celkově lepší, takže jí gratulujeme k postupu.