Kdy a kde jste začínal s fotbalem?
Do hlineckého fotbalového klubu mě rodiče přivedli v pěti letech a ve sportování mě vždy podporovali. Jako kluk jsem chytal v hokejové bráně, věnuji se i futsalu a v poslední době stále častěji pokeru. Před šesti lety jsem odešel na hostování do Rváčova, kde hraji dosud.
Jak byste zhodnotil podzimní sezonu vašeho současného klubu?
Podzimní sezona nám příliš nevyšla, což potvrzuje i umístění, kdy přezimujeme až na 11. místě se ziskem 16 bodů při skóre 16:18 po čtyřech výhrách, čtyřech remízách a pěti porážkách. Tabulka okresního přeboru je však neobyčejně vyrovnaná, vždyť stejný počet bodů má i 10. Proseč, 12. Stolany B a 13. Tuněchody. Přitom vedoucí Krouna má jenom o osm bodů více. Takže tabulka se bude na jaře asi pořádně přesýpat a doufám, že my nebudeme mít starosti s udržením.
Co říkali vaši spoluhráči tomu, že jste vyhrál naši anketu Borec kola a posléze i Borec podzimu?
Samozřejmě tam nějaké hecování bylo a bude mě to stát nějakou flaštičku.
Co považujete za svůj největší sportovní úspěch?
Pokud se týká fotbalu, tak jsem s týmem základní školy Ležáků Hlinsko postoupil v Coca Cola Cupu do celostátního finále v Praze, kde jsme skončili na sedmém místě. Když jsem chodil na chrudimskou průmyslovku, tak jsme obsadili ve Středoškolské futsalové lize 4. místo v republice a mně se mimo jiné podařilo vstřelit dva góly Českým Budějovicím.
Proč jste se nespecializoval právě na futsal?
Futsal hraju ještě v I. třídě Hlinecka za tým Bouchalka Dřevíkov, ale dělat ho na vyšší úrovni, to by hlavně z časových důvodů nešlo. Jinak mám mezi futsalisty Hlinečáky dobré kamarády, především Matěje Slováčka a Tomáše Koudelku, kteří patří k nadějím EraPacku Chrudim a druhý jmenovaný nyní hostuje v pražských Bohemians.
Zmínil jste se o pokeru. Jak se vám daří v tomto stále populárnějším sportu?
Hraju jej pravidelně prostřednictvím internetu a zúčastňuji se i „živých“ turnajů. Podařilo se mi například obsadit druhé místo na turnaji v Hradci Králové mezi 45 hráči. Mimochodem na jiném hradeckém turnaji jsem jednou u hracího stolu seděl vedle hráče Staszka, který nedávno obsadil druhou příčku na mistrovství světa v Las Vegas a vyhrál tam v přepočtu skoro sto milionů korun.
Nebylo by jistě špatné, kdyby se něco podobného podařilo i vám, že?
(Úsměv). To by byla opravdu paráda, ale člověk by musel mít pořádnou kliku. Vždyť v tomto sportu je velká konkurence a třeba na zmíněném mistrovství světa bojovalo přes tři tisíce hráčů. Ale samozřejmě se chci v pokeru dále zlepšovat a uvidíme, jestli se mi podaří získat i nějaký větší úspěch.
Vraťme se k fotbalu. Jakému týmu fandíte?
Jsem slávista.
A co říkáte tomu, že Slavii teď trénuje zarytý sparťan František Straka?
Já proti němu na rozdíl od tvrdého jádra slávistických příznivců nic nemám. Myslím, že je to kvalitní trenér a mohl by Slavii pomoci.
A kdo fandí ve fotbale vám?
Vedle rodičů to je i má přítelkyně Lucka, která mi chodí fandit i při zápasech.
Čeho byste chtěl ve sportu ještě dosáhnout?
Aby se člověku dařilo ve sportu, tak je potřeba, aby mu drželo zdraví, což v mém případě není to pravé ořechové. Z mých brankářských hokejových časů mám totiž problémy s koleny, což pro fotbal není zrovna ideální. Větší perspektivu proto vidím ve zmíněném pokeru, kde se člověk nemusí nijak extrémně pohybovat, ale zase je to náročnější na psychiku.
