Už to vypadalo, že se regionální fotbal dočká revoluce, jakou zažil naposledy před více než deseti lety při rušení „velkých“ krajů.

Vlastně to měl být částečný návrat k někdejší východočeské oblasti. Vytvoření společného krajského přeboru Pardubicka a Královéhradecka se zdálo být téměř hotovou věcí, než přišel čtvrteční aktiv oddílů Pardubického kraje a rázné stop narýsovaným plánům. Těch osm hlasů, které chyběly k požadované tříčtvrtinové podpoře, bylo překvapivě hodně. Hlavně devět klubů proti a dva, které se zdržely, v I. A a I. B třídách, to se nečekalo. Vždyť právě ony mohly na reorganizaci vlastně jen vydělat buď by hrály o postup, nebo by se minimálně vyhnuly sestupu.

Nakonec ani poměr devět pro a sedm proti v krajském přeboru není nic přesvědčivého, ostatně dost podobně to dopadlo i na Hradecku. Zřejmě se ukázalo, že vazby mezi oběma kraji a jejich oddíly už nejsou zdaleka tak silné, jak bývaly v dřívějšku. Osobně soudím, že vedení Pardubického krajského fotbalového svazu, které vznik společného přeboru nesporně podporovalo, udělalo hlavní chybu tím, že umanutě trvalo na tom, že reorganizaci spustí v polovině rozehrané sezony. A to mnohde narazilo na odpor, protože měnit totálně pravidla hry v jejím průběhu prostě není O.K.

Jsem přesvědčen, že pokud by svaz věnoval následujícího půl roku kvalitní přípravě celého projektu a vyhlásil reorganizaci až před sezonou 2012/2013 tak, aby byly všechny kluby na stejné startovní čáře, vypadal by výsledek hlasování úplně jinak. Takhle byla vystavena stopka pro další jednání a všechno zůstane alespoň pro nejbližší budoucnost při starém. Nevěřím ale, že se jedná o projekt mrtvý či pohřbený. Oba svazy, které mu věnovaly tolik energie, jej jistě jen tak lehce neopustí. A nelze zapomenout, že i když nezískal hlasy pětasedmdesáti procent krajských klubů, tak jeho podpora nebyla v žádném případě zanedbatelná. Navíc mnozí z těch, kteří byli ve čtvrtek proti, tak neučinili z nějakých principiálních důvodů či ze zásadního odporu, ale vesměs kvůli špatnému načasování v probíhající sezoně. Myslím, že se společný východočeský přebor časem znovu objeví na stole. A upřímně řečeno, že by to byla scestná myšlenka, to ani náhodou.

Že i fotbal musí hledat nové způsoby, jak se stát atraktivnějším a přitažlivějším pro diváky, o tom není sporu. Ochozy mnoha stadionů, často zející prázdnotou, to dokazují. Třeba se takovým způsobem stanou baráže, třeba pokutové kopy při remízách, jak se o to někde pokoušejí. A až nastane čas, třeba i společný krajský přebor.