Již před zahájením fotbalové okresní 4. třídy právě skončeného ročníku 2013-14 patřilo mužstvo TJ SSS Kočí k velkým favoritům soutěže, ostatně po loňské druhé příčce ani nešlo jinak. Nakonec se to „Kočákům" podařilo a po výhře v posledním kole v Bojanově se mohli radovat. O krátký rozhovor jsme požádali trenéra úspěšného týmu Miroslava Pavlíka.

Samozřejmě gratuluji k postupu. Řekněte mi, jedná se o historický zápis do dějin fotbalového Kočí?
Představte si, že nejedná. Kdysi dávno, před více jak třiceti, možná čtyřiceti lety, za dob pana Javůrka, se zde hrála dokonce 1.B třída! A pak ještě před 19 roky, po pauze, kdy se zde fotbal vůbec nehrál, hned v prvním roce po znovuzaložení, Kočí postoupilo, ale v příštím roce zase hned spadlo. A tak se dá říci, že v „novodobé" historii klubu se jedná o historický úspěch.

Vy jste měli 3. třídu na dosah již loni, nakonec se ale po velké přetahované radovaly Dřenice.
To bylo docela velké zklamání. Naše naděje ještě chvíli žila po skončení sezony, rýsovala se možnost postupu z druhého místa, ale Bítovany se rozhodly po jejich rozpadu v krajské soutěži jít do 3. třídy, a tím nám definitivně zavřely dveře. Proto je ten letošní postup i takovou satisfakcí.

O vaší radosti rozhodlo až poslední kolo, kdy jste museli bodovat v Bojanově, aby vás nepřeskočily Bořice.
Musím se přiznat, že jsme se do posledního kola trochu báli, abychom mírný náskok, který jsme na Bořice měli, v závěrečných zápasech někde nepromrhali. Nám totiž nehrála do not ani vzájemná střetnutí, když doma jsme remizovali a u nich na jaře nešťastně 1:0 prohráli. Takže nervozita určitě byla, naštěstí nás nesvázala a my ta poslední utkání zvládli.

Jak to vnímali samotní hráči?
Samozřejmě že celý tým, a to jak hráči, vedení, tak i všichni ti, co se kolem mužstva točí, zájem o postup měli. Možná se nebojím říct velký zájem. Projevovalo se to účastí na trénincích, chutí hrát, prostě mužstvo tím žilo, za vytouženým postupem si šlo.

Dokonce jsem slyšel, co vás jelo v posledním kole do již zmíněného Bojanova podpořit 40 fanoušků?
Na poslední zápas s námi vyrazilo možná čtyřicet příznivců. K tomu byla v Bojanově pouť, takže na zápase se sešla opravdu pěkná návštěva okolo 150 diváků. Dokonce tamní výběrčí u vstupu mi říkal, že takovou tržbu ještě v životě nevybral :-)

Co oslavy? Slyšel jsem, že byly slušně řečeno bujaré.
Já osobně jsem končil v sobotu v noci, ale někteří to táhli až do nedělního večera (smích). Slavení bylo poctivé a milé. Ti kluci si to zasloužili, těšili se na to, tak ať si náš postup užijí.

Dostáváme se k samotným hráčům. Vy máte v týmu hodně mladých kluků…
Máme opravdu mladý tým, ale mě ještě více těší, že to jsou vesměs hráči z Kočího, nebo takoví, co mají k naší obci nějaký vztah. A možná, že to je to hlavní groo, proč se podařilo vytvořit dobrou partu, která šla za svým cílem.

Mezi mladíky ale vyčnívá obránce Jaroslav Vávra, kterému letos bylo 47 let.
Ten má vztah k naší vesnici takový, že tam má chalupu. (smích). Jsme rádi, že v týmu je, přece jen ta obrana by bez něj nebyla ono. V mužstvu musí být někdo starší, kdo ty mladý nějak ukočíruje, a to se mu myslím daří. Přestože už má nějaké myšlenky na konec kariéry, sami hráči chtějí, aby pokračoval, tak snad bude.

Nemůžu se nezeptat ani na střelce mužstva Fantla.
Zdeněk je dobrej. My jsme to o něm věděli, už když k nám přicházel před lety z dorostu SK Chrudim. On je sice střelec, ale ze začátku hrál v záloze. Až letos jsme ho začali využívat v útoku, navíc mu tam dali víc prostoru, což se osvědčilo. 34 gólů za sezonu je toho důkazem.

V srpnu začne nový fotbalový ročník s mužstvem TJ SSS Kočí ve 3. třídě. S jakými plány půjdete do nové sezony?
Určitě s cílem potvrdit, že naše výsledky a postup nebyly náhodné, že jsme v této soutěži oprávněně. To znamená se pozvolna rozkoukávat a pohybovat se v nějakém tom klidném středu. Těšíme se na to, že přibude několik derby zápasů, jako třeba s Orlí nebo Zaječicemi. A v neposlední řadě máme radost i z toho, že nám odpadlo daleké cestování, takové ty „zájezdy"do Žlebských Chvalovic, Kameniček či Krouny.

Radek Pecina