Při premiérovém utkání nového ročníku České fotbalové ligy mezi místním nováčkem Městským fotbalovým klubem Chrudim a Sokolem Ovčáry provedl ve druhém poločase čestný výkop ARNOŠT PAZDERA, odchovanec obou bývalých chrudimských klubů, který se následně prosadil v pražské Spartě a odehrál téměř dvacet utkání i za národní tým.

Po zápase se svěřil se svými pocity z návratu do bývalého působiště a „zabrousil“ i do fotbalové současnosti.

Co vám probíhalo hlavou, když jste se vracel do míst svého mládí?
V první řadě jsem si uvědomil, jak ten čas letí. Vždyť už to je přes sedmdesát let, co jsem začínal na zdejším hřišti Za Vodojemem spolu s mými nejlepšími kamarády Podehradským a Tušicem, se kterými jsem brzy přestoupil na AFK Chrudim. Prošel jsem tedy oběma bývalými chrudimskými fotbalovými kluby a mám proto radost, že se letos podařilo sloučit je ve společný Městský fotbalový klub Chrudim. A samozřejmě klukům fandím a mám radost, jak pěkně jim třetiligová premiéra vyšla.

Jak se vám utkání s Ovčáry líbilo?
Před zahájením zápasu jsem si říkal, že když Chrudimáci vyhrají, tak se jim bude se třemi body dobře dýchat. Jsem rád, že se to nováčkovi ČFL podařilo, ale přiznám se, že z fotbalu jsem toho moc neviděl. Hodně jsme si totiž povídali s klubovými pamětníky a vzpomínali na doby našeho mládí. Ale co jsem viděl, tak se mi výkon hráčů MFK líbil. Pokud budou podobně bojovat, tak by nemuseli mít s udržením této soutěže problémy. Oba góly padly do branky, u které jsme jako žáci trénovali, takže i v tomto směru jsem si oživil paměť. Akorát tam tehdy nestál ten nový barák (ZŠ Dr. Malíka).

Nezapomenutelné zápasy byly dva

Vraťme se k vaší úspěšné hráčské kariéře. Na co z ní nejraději vzpomínáte?
Těch pamětihodných utkání, kterých jsem sehrál ve Spartě či v reprezentaci celkem přes šest stovek, bylo samozřejmě více. Rád vzpomínám třeba na první zápas za Spartu proti Plzni. V mých začátcích mi hodně pomáhal další Chrudimák Jarda Cejp, který se do Sparty dostal z Chrudimě přede mnou a spolu jsme hráli i v reprezentaci. Ale určitě nikdy nezapomenu na dva mezistátní zápasy z roku 1956, kdy jsme dokázali vyhrát na Népstadionu nad tehdy neporazitelnými Maďary a na Maracaná, kde domácí Brazilci nebyli zvyklí prohrávat. V Budapešti se hrálo za stálého deště a rozbahněný terén mi vždy vyhovoval. V 75. minutě se mi povedl slalom z půlky hřiště přes šest protihráčů a pak jsem obloučkem překonal vybíhající brankáře Gellera. Byla to pečeť na naši výhru 4:2. Na Maracaná jsme vyhráli 1:0 a já byl u zrodu jediného gólu. Přes Niltona Santose jsem odcentroval na Krause, ten našel Moravčíka a proti jeho hlavičce byl brankář Gilmar bezmocný. Ohlas tohoto úspěchu byl značný. Předseda brazilského fotbalového svazu Pacheco se nechal slyšet – Porážka nás mrzí, ale neskličuje. Cítíme se vítězi v tom, že jsme přivezli do Jižní Ameriky skvělé Čechoslováky, kteří určitě patří mezi světovou extratřídu.

Jak se máte v současné době a sledujete fotbalové dění?
Zdravotní problémy v tomto věku nejsou bohužel nic zvláštního, s tím se člověk musí smířit. Ale manželka je na tom zdravotně hůře. Jinak fotbal stále sleduji a mám radost, když nejsou problémy. Když mám čas, tak chodím na zápasy Sparty, kde mám permanentku a čtyřikrát do roka klub pořádá pro bývalé sparťany setkání. Pravidelně se scházíme i se slávisty, ale raději vzpomínáme na svoji dobu. Na současné výkony týmu Sparty musím říct, že mi připadají lepší než v minulé sezoně. Líbí se mi kanonýr Kweuke, ale je otázkou, jak dlouho v naší lize vydrží. Myslí, že po něm určitě brzy sáhne nějaký přední evropský klub.

Můžete srovnat současný fotbal s tím za vaší hráčské kariéry?
Současný fotbal je úplně jiný než za mé hráčské éry. Tehdy u nás nebyl profesionalismus a třeba já měl normální civilní zaměstnání. To bylo náročné na cestování, a tak jsem dojížděl na fotbal třeba z Popradu či Karlových Varů a po utkání zase honem zpátky. To fotbalové formě rozhodně nepřidávalo. Pracovně jsem se mimo jiné technicky podílel na zrodu Městského dopravního okruhu v Praze, například části v Libni nebo u Mostu barikádníků.

Co byste popřál nově vzniklému Městskému fotbalovému klubu Chrudim?
Mým přáním je, aby se v Chrudimi pokračovalo v úspěšné produkci a výchově fotbalových talentů, aby hráči předváděli pohlednou hru, která by se fanouškům líbila a ti aby chodili v hojném počtu kluky povzbuzovat.

VizitkaArnošta Pazdery
Narozen: 16. 9. 1929
Hráčská kariéra:
Novo S. K. Chrudim (1940)
AFK Chrudim (1941 – 1949)
Sparta Praha (1949 – 1953 a 1955 – 1965).
Tatran Teplice (1953)
Tankista Praha (1953 – 1954)
ÚDA Praha (1955)
Reprezentace ČSR (1952 – 1958)
Za Spartu odehrál 597 zápasů (257 ligových) a vsítil 114 gólů (24 ligových), Za reprezentaci odehrál 19 zápasů a vstřelil 3 góly (dvakrát nastoupil i za reprezentační B mužstvo)