Kliknutím zvětšíte
„Samozřejmě to jednoduché rozhodnutí nebylo, ale věděli jsme, že vzhledem k situaci v České republice se soutěže prostě nedají dohrát. Nebyla zde jiná možnost,“ zdůraznil.
Jaro bez fotbalu, minimálně toho mistrovského. Jak se rodilo rozhodnutí, z něhož není nikomu lehko na duši?
Všichni bychom chtěli být na fotbale. Hráči by rádi hráli, rozhodčí rozhodovali, trenéři trénovali, diváci by se chtěli koukat, dát si pivo a klobásu, zakřičet si. Bohužel realita je taková, že to v současné době nejde. Věděli jsme, že musíme rozhodnout a že jiná reálná varianta zkrátka na stole není. Ano, někdo je spokojen více, někdo méně, podle toho, jak měl svoji soutěž rozehranou, ale nedalo se nic jiného dělat.
Aby se dalo uvažovat o dohrání, muselo by se hrát často v týdnu. Na amatérské úrovni vyloučená věc, že?
Řekněme, že bychom chtěli využít vložená kola v pracovních dnech. Možná bychom takto mohli odehrát jedno, maximálně dvě kola, ale čtyři nebo pět, to je science fiction. V kraji jsme středy úplně odbourali, vzpomínám si, že když jsme se v minulosti na aktivu zeptali klubů, kdo chce hrát v týdnu, tak se zvedla snad jedna ruka. A protahovat sezonu do července, o tom se v amatérských soutěžích rovněž nedá uvažovat.
Hlavní slovo při otevírání stadionů a obnově sportovního života navíc nemá asociace, nýbrž státní orgány…
Berme to rozumně. Odhadovat, kdy fotbalisté vůbec budou moci zpátky na trávníky, je věštění z křišťálové koule. Nelze si dělat iluze, že to bude rychle, navíc by to určitě nemohlo fungovat tak, že bychom v pátek řekli: Pánové, v sobotu jdeme na to. Návratu na hřiště musí něco předcházet, myslím, že alespoň čtrnáct dnů společného tréninku. Dá se předpokládat, že se kluby budou snažit si domluvit alespoň přátelská utkání nebo turnaje, ale nikdo neví, kdy to bude možné.
„Možná bychom mohli hrát jedno, maximálně dvě kola v pracovních dnech, ale čtyři nebo pět, to je science fiction.“
Někomu jste svým rozhodnutím překazili jízdu za postupem, jiného zase ušetřili možného sestupového osudu. Ne každý má tudíž radost…
Zásadní věc je, že ten, kdo je první nyní, by nemusel být automaticky první po posledním kole. A ten, kdo se teď nachází na sestupovém místě, by na něm nemusel být i na konci. Je strašně těžké říci, jak budou soutěže v příštím ročníku vypadat. Důležitá věta v rozhodnutí o ukončení sezony je ovšem ta, že doplňování soutěží zůstává beze změny na základě tabulek k 8. dubnu. Takže smutnit teď, že jsem nepostoupil, ještě nemusí znamenat konečné řešení. Ostatně víme, že naplnění soutěží a přihlašování klubů do jednotlivých skupin se řeší každoročně, bylo to tu před epidemií a bude i po ní.
Jaké názory jste nasbíral mezi fotbalovou veřejností na předčasný konec ročníku?
Musím říci, že na úterní rozhodnutí jsem negativní ohlasy nezaznamenal. Drtivá většina lidí ve fotbale to vzala a pochopila. Jak hráči, tak funkcionáři vnímají závažnost situace. Samozřejmě je velká škoda, že sezonu nedohrajeme, že v kraji třeba přijdeme o vyvrcholení poháru a další akce, ale musíme doufat, že začneme nový ročník a ten bude tím zajímavější.
Hodně se mluví o dopadu koronavirové pandemie na sponzory fotbalu. Svaz jich má celou řadu, soutěže nesou jejich jména. Registrujete rýsující se komplikace?
Krajský svaz má se svými partnery nastavenou dlouhodobou spolupráci. S těmi hlavními jsem hovořil a problém by nastat neměl. Otazník visí nad Ondrášovkou, do pololetí bude plnění dle dohody a potom se uvidí. Máme nicméně připraveného nového partnera, díky němuž se od jara měl celý krajský přebor hrát s jedním typem míčů, což odpadlo, ale začneme od příštího ročníku. Pochopitelně my i naši partneři vnímáme složitou situaci, jaká nastala jak ve sportu, tak v ekonomické sféře. Všechna jednání jsou však korektní.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
