Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V ní skončili jeho svěřenci na čtvrté „bramborové“ příčce s 26 body za trojicí 29bodových týmů Letohrad, Kolín a Velim.

Jak byste dvěma slovy zhodnotil podzimní sezonu vašich svěřenců? Co třeba umírněná spokojenost?
No to je těžké. Spokojenost není nikdy.

Tak to vezměme klasicky šířeji…
Nezvládli jsme úvodní zápas s Ústím nad Orlicí, který bych charakterizoval jako náš nejhorší z celého podzimu. Neměli jsme v něm prakticky šanci bodovat, protože jsme si nevytvořili žádnou gólovou příležitost. Postupně jsme začínali nějaké body sbírat, ale od počátku jsme se potýkali se střeleckou potencí. Hráči, kteří to mají jakoby v popisu práce, tak se jim nedařilo skórovat. Otočilo se to s příchodem do sestavy Tomáše Váchy, který je náš dlouhodobě nejúdernější hráč. Pak už jsme se postupně začali vracet k tomu, co nás zdobilo v předchozích sezonách, a to je velký počet vytvářených šancí a dostatečně velký počet gólů, když jsme vždycky patřili mezi mužstva, která těch branek hodně střílejí.

Když už jste zmínil Váchu, tak co říkáte tomu, že byl nedávno nominován do futsalové reprezentace?
Upřímně řeknu, že z toho radost nemám, protože futsal a fotbal jsou v Chrudimi už dlouhodobě na třecích plochách. Svým způsobem to dlouho šlo kloubit dohromady, ale uvedu příklad Petra Vladyky. To je hráč, který kdyby se věnoval jen fotbalu, tak je to fotbalista s velkým F a určitě by podával lepší výkony, protože by na to prostě byl lépe připraven. Ale zkrátka tady to je takhle zaběhlé a myslím si, že z celé republiky v Chrudimi asi nejvíc. Vždycky tu bylo čtyři, pět hráčů, kteří hráli divizi nebo třetí ligu a přitom dělali i futsal. Pokud bychom měli přijít o Tomáše Váchu, tak by to byl určitě problém, protože ho pokládám za našeho klíčového hráče.

Vraťme se k podzimní sezoně AFK. Oproti minulosti jsme v doma ztráceli hodně bodů (porážky s Ústím nad Orlicí, Novou Pakou a Turnovem, remíza se Dvorem Králové). Máte pro to nějaké vysvětlení?
Na můj vkus byly domácí ztráty opravdu velké. Mimo zmíněného úvodního zápasu s Ústím, kdy jsme skutečně nepodali dobrý výkon, to při ostatních ztrátách nebylo tak špatné. Určitě jsme byli aktivnější, vytvořili si i více šancí než soupeři, ale bohužel nedávali góly. Jsem schopen tolerovat tak jeden zápas za sezonu, kdy prostě přijde den, kdy nedáte gól, kdybyste se rozkrájeli. To byl případ utkání s Novou Pakou, kdy jsme měli asi osm šancí a soupeř z jedné standardky vstřelil vítězný gól. Tak jsem si si říkal, no dobře, to je ten jeden smolný zápas. Ale bohužel, následovalo to i s Turnovem, kdy jsme opět tlačili, tlačili, ale nedokázali dát branku. Tam je potřeba, aby hráči dodržovali neustále to, co jsme si řekli a hráli hru, kterou chceme hrát. A ne to, že už se to pak zvrhne, že každý to chce zvládnout individuálně, tahali jsme to středem, což je prostě špatně. Chce to trpělivost a dodržovat taktické pokyny – to co nás zdobilo venku, kde jsme úplně ve všech zápasech plnili to, co jsme chtěli. Ne vždy to vyjde a vynese tři body, ale hráči to plnili a byli takoví semknutější, než v domácích zápasech. Nevím, čím to je, jestli jsou tam uvolněnější. Skutečně venku jsme předváděli dobré, aktivní výkony a přineslo to třináct bodů z cizích hřišť, což určitě není špatný počin. Částečně to eliminovalo naše domácí ztráty.

Kapitolou samo o sobě byly naše špatné vstupy do zápasů…

Většinou jsme měli horší první poločasy a nejlepší výkon hráči podávali zhruba po hodině hry. Zkoušeli jsme všechno možné, abychom to zlomili, počínaje změnami rozcvičky, ale moc to nepomáhalo.

Zaznamenal jste nějaká pozitiva?
Výhodou tohoto týmu je to, že už nemáme jenom jeden způsob hry, ale jsme schopní jak vzhledem k naší sestavě, tak k předpokládanému vývoji zápasu nebo k soupeři, na situaci reagovat jiným rozestavením. Hráči si už na to zvykli, takže můžeme plynule přecházet z jednoho způsobu na druhý, a to je určitě silná devíza toho týmu.

Jak jste byl spokojen s mladíky ve vašem hráčském kádru?
K jednotlivcům se vyjadřuji v hodnocení na jiném místě této stránky. Všeobecně lze říci, že vždycky těm úplným nováčkům, kteří přejdou do dospělých, dávám jakýsi půlrok hájení, aby měli čas na adaptaci a nemám na ně takové nároky, jako na ostatní hráče. Z těch letošních se určitě nejlépe zabydlel Tomáš Malinský, který se probojoval i do základní sestavy a svojí energií, rychlostí, pohybem byl určitě přínosem. Bude záležet na něm, aby neusnul na vavřínech, aby byl efektivní v koncovce, protože je to koncový hráč a pokud nebude dávat góly, nebo na ně přihrávat, tak to místo ztratí. Z těch ostatních se stal brankářskou jedničkou Lukáš Mrázek. V důležitých okamžicích, přesně kdy to mančaft potřeboval, nás podržel. To je u gólmana důležité. Je to lepší, než když chytí šanci za stavu 0:2. Také na něm bude záležet, jestli svoji výkonnost udrží, nebo ji i vylepší. Druhý gólman Petr Vostradovský jde bohužel na těžkou operaci křížového vazu a bude na několik měsíců mimo hru. Nyní zvažujeme, jestli přejde na post brankářské dvojky Kysela z béčka nebo zkusíme sehnat někoho dalšího. Post brankáře je citlivá záležitost.

Tím se dostáváme k případným změnám v kádru. Budou nějaké?
Z hostování v SK Chrudim se vrátí Ondra Hauf a Tomáš Dvořáček, kteří absolvují zimní přípravu u nás. V obou dvou případech jsem rád, že tomu tak bude, protože určitě oba mají co říct do sestavy. V hledáčku máme jednoho hráče do ofenzívy, ale zatím nebudu konkrétní.

Nenaznačil někdo z kádru, že by chtěl odejít?
Třeba hráči z širšího kádru samozřejmě vědí, že mají na víc než na I. B třídu. Mají nabídky i z krajských přeborů, ale my se nikdy nevyhrabeme z té B třídy, pokud všechny zájemce pustíme. Jinak každý rok se řeší, jestli bude pokračovat „Páca“ Vladyka. Samozřejmě, má toho hodně, vedle fotbalu a futsalu teď začal hrát jeho kluk hokej, na který ho vozí, ale za sebe jsem řekl, že chci, aby pokračoval. Má týmu pořád co dát a třeba v posledních třech kolech hrál výborně. Je jasné, že starší hráči už nemohou lítat po hřišti jako zamlada, ale tomu se musí uzpůsobit způsob hry.

Jak hodnotíte podzimní výkony rezervy AFK?
Béčko vede Jirka Hlavatý, ale pořád trénujeme společně a děláme z toho jeden tým, který o víkendu dělíme na dva. Koncem podzimu se slibný náskok rezervy malinko ztenčil, což bylo hlavně snížením tréninkových dávek u některých hráčů, kterým začala vysoká škola, a už neměli takovou nadvládu ve fyzické připravenosti, jako na začátku soutěže, což se odrazilo i na výkonech. Přesto věřím, že po náročné zimní přípravě jarní část úspěšně zvládneme. Cíl být úplně nejvýše samozřejmě zůstává.

A jaký cíl bude u A mužstva?
Já věřím, že tenhle mančaft určitou sílu má, je otázka, jestli by to stačilo na třetí ligu. Vidím tři nováčky, kteří postoupili do ČFL a drží se tam. Ale je asi těžší postoupit, než se tam udržet, protože vyrovnanost naší divizní skupiny je obrovská. Je tam sedm, osm mančaftů na špici v současné době v rozmezí čtyř, pěti bodů, takže to chce po všech stránkách silné zázemí. V této souvislosti je důležité, jak to bude s třetiligovými béčky, které tvoří zhruba polovinu osmnáctičlenného pelotonu ČFL. Pokud vím, tak jejich uvažované zrušení od příští sezony padlo. Kdyby k tomu došlo, tak se svým způsobem úroveň ČFL a divize promělní a třetí liga by už nebyla tak těžká. Je to ale náročná soutěž hlavně finančně. Je tam velké cestování a prostě ne každý si to může dovolit. Nejednou se stalo, že mančaft vyhrál divizi a odmítl postup, protože by to neutáhl. A to je dnes problém číslo jedna v celé společnosti. To už není otázka na trenéry.

Když už jsme u těch ostatních týmů, překvapil vás někdo na podzim?
Překvapil mě Kolín. To, že bude dobře veden od Bohouše Pilného, to jsem předpokládal, ale že tak dlouho neprohrají v tak těžké soutěži, byť ztráceli body za remízy, to jsem nečekal. Na jaře to bude velmi silný protivník. Ale jinak mě hlavně překvapila taková vyrovnanost tolika mančaftů. Snad vyjma Jičína může každý porazit každého.

Takže se dostáváme k zimní přípravě. Už máte její konkrétní plán?
Přípravu začneme 5. ledna. Budeme hrát náš turnaj na „umělce“ s tím, že A mužstvo nesehraje všechny jeho zápasy. Už máme domluvené některé jiné soupeře od divize výše, např. rezervu Slavie Praha, další třetiligové týmy Ovčáry, Pardubice a možná i druholigovou Jihlavu.

A ještě aktuálně k tomu, že mimořádná valná hromada SK Chrudim dala v neděli zelenou případnému sloučení s AFK?
Co se mě týká, tak já bych s touto fúzí neměl problém. Nejsem Chrudimák, ale Pardubák a rivalitu mezi AFK a SK prostě necítím. Dva pokusy o sloučení již tady ale byly a dvakrát to shodilo SK, takže se nechme překvapit. Ale nutno předeslat, že pokud by se to mělo uskutečnit od příští sezony, tak na to moc času není, vidím to tak do března, aby to bylo reálné.

Chcete ještě něco k našemu povídání doplnit?
Já bych na závěr obligátně řekl, že chci poděkovat všem sponzorům, kteří AFK Chrudim pomáhají, všem lidem, kteří se starají o chod klubu i svému realizačnímu týmu v čele s asistentem Pavlem Křečanem, s Jirkou Hlavatým trenérem B mužstva, s Honzou Sládkem jako vedoucím týmu a Oldou Syrůčkem jako masérem. V neposlední řadě pak všem hráčům za předvedené výkony a reprezentaci našeho klubu. Věřím, že budou chtít být lepší a lepší a že v dohledné době budeme schopní Chrudimi vrátit 3. ligu. Byl bych rád, kdybychom se sešli ve stejném složení i do zimní přípravy, plus samozřejmě ty nové tváře.

Nakonec trochu odlehčeně. Co říkáte tomu, že váš asistent Pavel Křečan vyhrál podzimní část naší tipovací soutěže Fortuna liga?
A již podruhé, že? (smích). Je vidět, že to je člověk na správném místě. Hlavně ať úspěšně tipuje zápasy AFK.