Veselý: Pořád se testujeme. Alespoň, že můžeme trénovat

Osobnost Deníku

Žalud nejdřív téměř spadl, ale přesto vstřelil gól. A pak přidal další

/OSOBNOST DENÍKU/ Když dáte hattrick, je to vždycky událost. Když ho ale dáte…

"Kéž by to byla jen plánovaná čtrnáctidenní pauza. Pořád se testujeme. Alespoň, že můžeme trénovat," přemítá nad složitou situací chrudimský kouč Jaroslav Veselý.

Trochu to odlehčíme. Jablonecký trenér Petr Rada prohlásil, že už byl asi čtrnáctkrát testovaný, že má nos rozpíchaný jako nosorožec. Jak jste na tom vy?
(směje se) Taky mě to pobavilo. Ve druhé lize máme o polovinu testů méně, není to záležitost, na kterou by se člověk těšil. Musí se to holt vydržet.

Je vůbec reálné, že profesionální soutěže po stanovené lhůtě opět najedou na zápasový režim?
Jsem v tomto ohledu spíše pesimista. Některá rozhodnutí postrádala logiku. Teď se to malinko mění. Ale zejména pro výkonnostní fotbal se jedná o ohromný problém. Mám obavy, aby se na amatérské úrovni do konce kalendářního roku vůbec něco odehrálo.

V lecčems vám schází logika. Můžete být konkrétní?
Třeba v tom trénování. Jsme pravidelně testovaní. Mluvím tedy o týmech v profesionálních soutěžích. Maximálně se snažíme dodržovat pravidla ohledně hygieny a věcí s tím spojených. Klub vynakládá nemalé prostředky na testování. Hraje se bez diváků. Fotbal je svým způsobem nejbezpečnější prostředí. Naštěstí se už od čtvrtka zase může normálně trénovat. Kéž by se časem mohlo i hrát.

V Chrudimi došlo k pořádné komplikaci už v létě, kdy krátce před startem soutěže spadl celý tým do karantény kvůli jednomu pozitivnímu testu…
Už tehdy jsem říkal, že je to nesmysl. Že by doma měl zůstat jen daný jedinec a ne celé mužstvo. Zavedlo se to až posléze. Karanténa nám ublížila. Tréninkové manko bylo na začátku znát.

Musel jste mít pěkně zamotanou hlavu, že?
Nechci hledat alibi, ale šlo o velký problém. V létě došlo v týmu k velkým změnám, které jsme sami nečekali. Když měla příprava finišovat, spadli jsme do karantény, nemohli vůbec trénovat. Začali jsme znovu až tři dny před pohárovým duelem v Letohradě, prakticky hned na to následoval mistrák s Táborskem, kde nebyl náš projev ideální. Výpadek před startem F:NL nás rozhodně poznamenal.

Za celou dobu vykázal MFK dva pozitivní hráče. Jak se vaši svěřenci prali s covidem?
Měli poměrně hladký průběh, jeden byl dokonce totálně bez příznaků. Pak jsme měli dva kluky nemocné, šlo o poměrně těžkou chřipku. Říkali jsme si, že to je jasný koronavirus. No a byli negativní. Někdy si říkám, co je vlastně nebezpečnější. Jestli chřipka nebo covid.

Apelujete soustavně na hráče, aby se vyhýbali místům, kde se shromažďuje větší počet lidí?
Jasně. Připomínáme jim to pořád. Ale oni sami už přišli na to, že když ten fotbal nemají, tak jim to chybí. Mají ho rádi, je to jejich obživa. Jsou zodpovědní.

Klub investuje do prevence nemalé prostředky. Z hlediska testování se nejedná o levnou záležitost. Mohou v budoucnu tyhle částky v rozpočtu na sezonu chybět?
Rozhodně nejde o malé peníze. Jedno testování vyjde kolem sedmdesáti tisíc korun. Teď to násobte každý měsíc, případně čtrnácti dny, když máte v týmu nakaženého. Za tyhle prostředky můžete investovat do mládeže, do trenérů, do materiálního vybavení. V těchto časech omezují podporu i sponzoři. Když se nehraje, nejsou vidět. Je to problém pro všechny kluby. Bez podpory města se klidně může stát, že Chrudim na druhou ligu brzy mít nebude. A to by se jinde ještě divili, v jak skromných podmínkách tady fungujeme.

Neměla by Národní sportovní agentura tlačit víc, aby se doba výluky pro profesionální kluby zkrátila?
Samozřejmě bych si přál, aby k té výjimce došlo co nejdřív. Jenže pozitivně testovaných přibývá. Mám na mysli běžnou populaci. Pro sportovní kluby to není dobře. Vláda jen tak nepovolí. My bychom chtěli hrát, jenže situace se zhoršuje.

Je pro vás osobně koronavirus pořádným strašákem?
Četl jsem jeden pěkný rozhovor, kde profesor Beran, uznávaný vakcionolog říká, že na světě není známý jediný případ profesionálního sportovce, který by měl kvůli nákaze koronavirem extra těžký průběh. Všichni procházejí zátěžovými testy, aby sport mohli dělat na vysoké úrovni. Logicky jsou oproti běžné populaci lépe trénovaní a zákonitě mají lepší imunitu. Neříkám, že by na ně mělo být nahlíženo jinak, ale je to jejich profese, takže by taky měli dostat možnost dělat svou práci jako ostatní.

Malinko jste z mé otázky utekl…
Dobře. Mám babičku v domově důchodců. Pravidelně jsem ji navštěvoval, teď nemůžu. Lidi tam jsou v izolaci. Vláda se je snaží uchránit od nákazy. Oni ale zase strádají emočně. Jsou úplně sami. Jejich blízcí jim scházejí. Těžko se s tím vyrovnávají. Trápí se. Je tam i úmrtnost. Nejsem si tudíž úplně jistej, jestli je dobře všechno úplně zavřít.

Co sportovní zařízení?
Složitá odpověď. Řeknu jediné: sportem posilujeme imunitní systém.

Fotbalová reprezentace přišla před zápasem ve Skotsku o trenéra Šilhavého. Před důležitým duelem v Izraeli byl negativní, po něm pozitivní. Čím si vysvětlit nákazu v takhle přísně střeženém režimu?
No, je to otázka. I sami odborníci možná ještě pořádně nevědí, jak a čím se tenhle vir hlavně přenáší. Každopádně je to divné.

Čistě hypoteticky. Kdyby se vše protahovalo a termíny pro zápasy první a druhé ligy rapidně ubývaly. Bylo by v silách profesionální soutěže nějakým způsobem dohrát?
Napadá mě jen jedno řešení. Podobně to udělali v Emirátech. Musely by se najít dva tři stadiony, které by vyhovovaly nejpřísnějším nařízením a byly dezinfikované. Tam by se týmy protáčely a postupně by se vše dohrávalo. Finančně by to bylo samozřejmě nákladné a je vůbec otázka, zda by to český fotbal utáhl. Ale určitý návod to je. Pokud se hraje bez diváků, je v podstatě jedno, kde se hraje.

A výkonnostní fotbal?
Tam se toho bojím víc. Co vím, tak se už spekuluje o možnostech hrát to v zimě na umělé trávě. Ale třeba v Pardubickém kraji je jen jedna funkční – v Ohrazenicích. Ostatní nejsou certifikované. Možnost dohrát podzim je tak obrovsky malá.

Pojďme ještě k Chrudimi. Křivka výkonnosti vašeho týmu stoupala. Porazili jste Varnsdorf, v poháru vypadli s favorizovanou Mladou Boleslaví až po penaltovém rozsřelu…
Přerušení soutěže mrzí. Dostávali jsme se do herní pohody, měli formu, věřili si.

Je těžké pro trenéra udržet morálku a tým motivovat, když se nehraje?
Každý sportovec se připravuje a trénuje s výhledem na nějaký vrchol. Ten je teď v nedohlednu. Je to samozřejmě složitější. Pokoušíme se dělat, co je v našich silách.

Nedávno jste si pořídili korejského útočníka Yu. Jak vznikla tahle myšlenka?
Vloni hrál za Sokolov. Už tam se mi líbil. Byl jsem v kontaktu s Bohoušem Pilným, takže jsem znal i jeho charakterové vlastnosti. Je to velmi pracovitý a skromný kluk. Po delších jednáních jsme ho získali na hostování z Liberce.

Co vzájemná komunikace?
Úplně bezproblémová. On je v Čechách už čtvrtým rokem. Mluví dobře anglicky, takže je to v pohodě.

Proti Mladé Boleslavi vsítil za Chrudim svůj první gól. V 15. minutě proměnil penaltu. Byl na ni určený?
Nebyl. Pěkně mě tím naštval. (směje se) Pro něho jediné štěstí, že ji dal.

Překvapilo vás, že tu odpovědnost vzal na sebe?
Chvilku jsem na to nevěřícně koukal. Rybička byl faulovaný, z pověrčivosti na to jít nechtěl. Mužík, který je určený, nehrál. Tak si to vzal Yu. Proměnil ji s přehledem. Škoda, že mu v závěru došly síly, musel jsem ho střídat. V rozstřelu by nám asi pomohl. Vypadli jsme, ale se ctí. Pro mě bylo důležité zjištění, že jsme s prvoligovým týmem odehráli velice vyrovnanou partii.