Ano, od úvodního dějství přeboru, a možná ještě před ním, se řeší zásadní věc. Vrátí se Živanice do divize, odkud sestoupily po tolika diskutovaném závěru loňského ročníku? A zdá se, že na jaře bude toto téma opět nejžhavějším.

Na podzim ztratily pouze šest bodů za tři remízy ve venkovních zápasech. Z těchto počtů i průměrnému matematikovi vychází, že v domácím prostředí, ať už stolanském azylu či ve svém živanickém stánku, byl lídr stoprocentní. I když upřímně…

Živanice mají kádr (na snímku v modrém Radek Gorol), který kvalitou o třídu převyšuje většinu účastníků krajského přeboru a ze kterého jde strach. To si také jejich soupeři uvědomují. Za výhru považují, když s nimi prohrají o jeden gól. V každé normální fotbalové společnosti by to byl holý nesmysl, kdežto v přeboru Pardubicka je to folklor.

Místo toho, aby se snažili Živanicím zatarasit postupovou cestu, bojácným projevem je dostrkávají do divize. Takže vedoucí tým tabulky se zřejmě nemusí obávat, že bude naháněn, spíše si musí zvyknout na úlohu lovce. Trpělivého lovce…

A to se ukázalo hned ve vstupním jarním utkání, kdy Lanškroun na jeho pozemku bránil a bránil a bránil. A od tohoto stylu si živaničtí fotbalisté neodpočinou ani na cizí půdě. Jedinou výjimkou by mohl být zápas na poli největšího pronásledovatele, kterým je FK Pardubice B. Ten se totiž jako jediný může posílit o hráče z vyšších kruhů. A byl by v tom čert, kdyby koktejl namíchaný z třetiligových borců nechtěl Živanice sestřelit. Jenže. I když podzimní král klopýtne na jaře pouze na „Tesle“, stejně postoupí.

Větší drama se očekává v dolní polovině tabulky. Hned devět týmů je ponořeno v sestupových vodách. Toho si byli jejich bafuňáři po podzimu velmi dobře vědomi, a tak se někde nebáli sáhnout hlouběji do klubových peněženek. V silnější sestavě vybíhají na jarní trávníky Lanškroun, SK Chrudim, Hlinsko, Polička, Vysoké Mýto i poslední Srch.

Na koho toto slovo padne?