Zakladatelem Sboru dobrovolných hasičů v Ronově nad Doubravou byl Ferdinand Jančárek, sluha nadačního panství.

V době svého založení měl hasičský sbor 40 řádných a 25 přispívajících členů. Na svoji techniku si členové sboru museli peníze získávat buď sbírkou a nebo výdělečnou činností. V té době měl sbor k dispozici čtyřkolovou dřevěnou i ruční stříkačku, obě zapůjčené obcí. Dále dvě voznice na převoz vody, deset vysmolovaných nádob na vodu, háky a dva střešní žebříky.

Doubravou proteklo od té doby hodně vody, vloni oslavil sbor již 130 výročí od svého založení. Za léta se v Ronově vystřídalo několik generací hasičů. Byly to desítky a desítky, možná dokonce stovky občanů, kterým nebyla lhostejná ochrana životů a majetku jejich sousedů a přátel. Všichni pomáhali jen za dobré slovo, často navíc na úkor svého času i chvil, které by mohli strávit se svými rodinami. Práci hasičů ostatně ocenila i zdejší radnice, když jim vloni věnovala 30 tisíc korun na zakoupení nových uniforem. SDH v Ronově má nyní 23 aktivních členů z toho 16 v zásahové jednotce. Desítku hasičů nejdeme i mezi zdejší omladinou.

Z hasičské kroniky

Období kolem roku 1878 bylo rokem, kdy se zakládaly sbory dobrovolných hasičů. V té době byla většina domků a stavení dřevěných. Ke vzniku požáru nikdy nebylo daleko a přitom i třeba vyhořela celá ulice. V roce 1873 byl vydán zákon č. 35/73, kde se začalo částečně s organizováním hašení požárů. Před tím vše probíhalo chaoticky a nekontrolovaně.

V roce 1874 bylo nařízeno Zemským výborem, že obce, které mají více než 100 čísel popisných, musí pořídit stříkací stroj s vybavením. Založení sboru dobrovolných hasičů v Ronově n. D. předcházelo zasedání rady města v roce 1877, kde bylo stanoveno, že si obec objedná 20 lidí, kteří budou vzati pod protokol a v případě vypuknutí požáru budou hasit požár. Dne 22. dubna 1878 svolal Ferdinand Jančárek několik dobrovolníků, kteří se chtěli stát hasiči. Tím dnem byl vlastně založen Sbor dobrovolných hasičů v Ronově n. D. Zakladatelem Sboru dobrovolných hasičů v Ronově n. D. byl Ferdinand Jančárek, sluha nadačního panství.

V době založení hasičského sboru v Ronově n. D. měl sbor 40 členů a 25 přispívajících členů. Na svoji techniku si členové sboru museli peníze získávat buď sbírkou a nebo výdělečnou činností. V této době měl sbor k dispozici čtyřkolovou dřevěnou stříkačku a jednu ruční stříkačku, obě zapůjčené obcí, a dále dvě voznice na převoz vody, 10 vysmolovaných košíků na vodu, háky a dva střešní žebříky.

Vzhledem k tomu, že sbor neměl potřebné zkušenosti, bylo dohodnuto s čáslavským sborem o propůjčení cvičitele pana Růžičky. Ronovský sbor hasičů byl průkopníkem založení podpůrné pokladny. Každý člen musel do ní měsíčně přispívat 40 hal. Tzv. pohřební pokladna existovala až později.
První cvičení Sboru dobrovolných hasičů v Ronově n. D. se uskutečnilo až v roce 1879 a bylo přijato veřejností s velkým pochopením. Cvičení se skládalo z umění lezeckého, cvičení s žebříky a se stříkačkou. K tomuto účelu byla zakoupena i nová ruční stříkačka od firmy R. Čermák z Teplic. Poté následoval cvičný poplach na budově místní školy. Cvičení se účastnily sbory z okolních měst a obcí. Při této příležitosti došlo k založení župy Čáslavské. Župa je sloučení několika sborů dohromady. Proč zrovna Čáslavská, protože tenkrát byl zde okres Čáslav.

Po ukončení cvičného zásahu, ronovský sbor provedl průvod před měšťany a pak se za účasti všech sborů a měšťanů se odebral do hostince p. Hozáka a přilehlé zahrady, kde se uskutečnil koncert. Večer se pořádala zábava, která trvala v dobré náladě až do rána. Čistý výnos z cvičení byl 294,34 zlatých, který byl do sborové pokladny uložen na zajištění potřebných věcí.

První požár, který vznikl v Ronově n. D. byl v roce 1880. Vypukl u pana Rolence a hořela jeho celá budova . Byly obavy, že požár zachvátí sousední stodolu. Díky rychlé pomoci, vycvičení hasičů a jejich znalostmi se dosáhlo toho, že dřevěná lomenice a došková střecha byly uhájeny od požáru.
Kašna na náměstí není jen umělecké dílo, ale i malá požární nádrž, jak je patrno z roku 1882. V měsíci září, na půdě pana Nováka, obchodníka na náměstí, vypukl v noci požár. Na půdě měl obchodník uschováno mnoho různého zboží. Po zpozorování a zaznění hasičské trubky se hasiči sešli a okamžitě konali. Stříkačka chrlila vodu a požár byl v krátké době zlikvidován.

K největšímu požáru v Ronově n. D. došlo dne 28. září roku 1898 na stodole pana J. Nováka čp. 112,113. Oheň se rychle rozšiřoval na okolní doškové střechy domů a stodol. Oheň zachvátil celkem 8 objektů. Na pomoc přijeli ronovským, kteří hasili dvěma stříkačkami, sbory ze Žlebů, Běstviny a Vinař. Za oběť požáru padly veškeré zásoby obilí, píce a různé druhy hospodářského nářadí. Záchranné práce ztěžoval velký nedostatek vody.

Vyhlášením všeobecné mobilizace při vzniku první světové války, odešli někteří členové sboru do války a první z nich, kdo padl byl Karel Vašíček. V tobě války byla spolková činnost sboru omezena.

Po skončení války se pomalu začíná činnost spolku vracet do kolejí, které přerušila válka. Prvním velitelem po válce Sboru dobrovolných hasičů byl zvolen Antonín Němeček. Jejich činnost byla dále věnována na secvičení, veřejnou činnost, ale hlavně boj proti požáru.

Spolek zakoupil novou motorovou stříkačku, již mnohem modernější. Důvodem koupi nové stříkačky bylo i to, že neměl dostatek hasičů , kteří by pumpovali vodu. V době mezi světovými válkami sbor se podílel v boji proti nebezpečnému ohni a společenským akcím. Byla tu druhá světová válka. A zase se činnost spolku silně omezila.

Po skončení války spolek dobrovolných hasičů uvažoval o vybudování nové hasičské zbrojnice. Padl návrh, že se odkoupí kůlna proti zámku. A v roce 1947 předal obecní úřad smlouvu a začalo se s výstavbou nové hasičské zbrojnice. V roce 1948 byla hasičská zbrojnice slavnostně otevřena při výročí 70 let trvávání sboru.

Na začátku roku 1950 se započalo s prací na sestavení vlastního požárního vozidla, které po několika měsících bylo dostavěno a provozováno. Po dlouhých diskuzích byl dán návrh na pořízení spolkového praporu. Výroba praporu byla zadána do Jedličkova ústavu v Praze. Současně byla objednána bíla stuha k praporu s nápisem Boj s ohněm-Vaše poslání-Město Ronov n. D., druhá stuha byla červená s nápisem Bratrství- Pravdě- Republice -Zdrar- Sokol Ronov n.D. a modrá stuha s nápisem Nechť sílí hasičský sbor- Ochránce nás všech- Spořitelna a záložna. Slavnostní předání praporu včetně stuh bylo provedeno dne 2. března 1951.

Jak běžel čas, potřebovali ronovští požárnici modernější vozidlo s cisternou a čerpadlem. Požární vozidlo bylo přebudováno, na vozidlo byla dána cisterna a čerpadlo, které dávalo 3 200 litrů vody za minutu. Dále se činnost spolku zabírala hašením požárů, pátráním po utonulých, soutěží ve zručnosti práce hasičů a dobrovolnými brigádami na různých stavbách v městě, jako třeba byla výstavba sportovního hřiště apod.

Život hasičského sboru v období po roce 1950 se stále zaměřoval na secvičení a lepší spolupráci mezi hasiči a sbory při lokalizaci ohňů, proškolování předpisů, organizování různých kulturních a společenských akcí, různé druhy brigád, akcí „Z“. Pořádali sběr železného šrotu, kde za získané peníze si pořizovali prostředky pro svoji činnost. Modernizovala se hasičská technika. Začínala práce s mládeží, zúčastňovali se hasičských soutěží, kde získávali hodnotné ceny . Požárnici se zúčastňovali veřejného života, kde se podíleli na různých stavbách ve prospěch města. Taková byla doba a vše co dělali, byla práce pro město.

V roce 1978 slavili požárníci z Ronova n. D. 100 let výročí od založení sboru. Oslava byla zahájena vystoupením hudební skupiny Moravanka. Tomu všemu předcházela slavnostní schůze a poté byl průvod požárníků městem, ukázka staré a nové hasičské techniky.

Před změnou politické situace, byli označeni “požárníci“a poté opět byl vrácen název hasiči, jinak Sbor dobrovolných hasičů. V následujících letech hasiči zasahovali na několika požárech, začali s budováním vytápění zbrojnice, výbava sboru byla rozšířena o norné stěny na olejové havárie na tocích, zakoupení nové techniky – motorové pily, byla provedena oprava zbrojnice a byly vyrobeny lavice a stoly na sezení pro další akce. V roce 1998 slavili ronovský hasiči 120 let založení sboru a tomu předcházela výstava dokumentů od založení sboru a staré a nové techniky. Na slavnostní schůze sbor obdržel stuhu, na které byl nápis „ Za obětavou práci v požární ochraně-Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska-ústředí“. Byl zakoupen 1 ks dýchacího přístroje z dotace státu. V té době došlo k největšímu požáru hostince U Vavřince.

Zásah se prováděl v zimě při -14 stupňích. Požáru se zúčastnili profesionální hasiči, tak i dobrovolní hasiči z okolních obci a měst. Vzniklým požárem byla vyčíslena škoda na 2.500 000 Kč. Postupem doby požáry ustupovaly, ale práce měli stále dost, třeba při zatopení sklepů, domů, firem.

Na přelomu let 1999 – 2000 byla vyhlášena pohotovost ze vzniklé obavy, že dojde ke zkolabování el. sítě a telefonů. Přesto část sboru slavila příchod nové tisíciletí a oslavy byly velkolepé. Následující léta se od běžného života hasičů nezměnila. Práce s mladými hasiči přináší ovoce, neboť mladí v dospělosti zůstávají členy sboru a tak postupně dochází k obměně členů. V roce 2003 se oslavilo 125. výročí založení sboru vysvěcením sochy sv. Floriána. Na sochu přispěl Ing. J. Trávníček z Chrudimi. Socha je umístěna vedla hlavního vchodu- vrat do zbrojnice.

V loňském roce Sbor dobrovolných hasičů v Ronově n. D. oslavil 130 výročí od založení. Tomu všemu předcházela schůze, na které se plánovaly různé akce na celý rok, včetně slavnostní schůze, výstavou dobové techniky a nové moderní, slavnostní průvod městem. Na slavnostní schůzi byli vyznamenáni někteří členové sboru a sboru byla předána stuha od místních členů Sokola. V tomto článku jsou uvedeny jen některé akce, část života sboru, získání nové a modernější hasičské techniky atd. Tato práce členů je vykonávána ve svém volnu a zadarmo a jedná se o obětavou práci. Nejsou zde zahrnuty jména starostů a velitelů sboru, různá školení, námětová cvičení, zajišťování akceschopnosti sboru atd. Po dobu 130 let trvaní hasičského sboru v Ronově n. D. se vystřídali víc jak 4 generace hasičů. Byly to desítky a desítky , možná stovky občanů města Ronov n. D., kterým nebylo lhostejno, jak živelné pohromy ničí majetek nejen občanů. Pomáhali v dobré míře na úkor svého času a rodiny. Za dobu trvání Sboru dobrovolných hasičů v Ronově n. D. vlastnil sbor velké množství techniky a výčet by zaplnil stránku A4 . K 130 výročí založení sboru, ocenilo město Ronov n. D. dlouholetou záslužnou činnost hasičů a věnovalo hasičům 30.000,- Kč, za které si členové sboru zakoupili nové uniformy.

V letošním roce přišel konečně čas a síla na rekonstrukci staré, poškozené, zrezavělé a nefunkční stříkačky. Jedná se o dvoukolovou stříkačku zn. DS-16, která byla zakoupena v roce 1954 pro potřeby hasičů. Výrobcem této stříkačky byl Závod hasičského zařízení ve Slatiňanech. Vzhledem k tomu, že během nějaké doby měla odslouženo, byla uložena ve skladě. Rekonstrukcí uvedené stříkačky se ujal pan Labuť starší za pomoci celého sboru. Na rekonstrukci stříkačky se pracovalo půl roku a nyní vypadá, jako když je nová.

Technická data: Motor je čtyřválcový, čtyřtaktní, vodou chlazený, čerpadlo je odstředivé třístupňové, výkon motoru 33,56 KW, sací výška 7,5 m, V současné době je uživatelem Sbor dobrovolných hasičů v Ronově n. D.

Uvedený článek je napsán za velkého přispění kronikářky Sboru dobrovolných hasičů v Ronově n. D., pani Marie Labuťové. Za to ji patří dík. Na závěr SDH v Ronově n. D. děkuje vedení města Ronov n. D., všem příznivcům a sponzorům za podporu morální, materiální i finanční.

(pk, man)