Jak vypadá zákulisí elegantního mažoretkového sportu? Dřina a občas slzy

„Mažoretky začaly vznikat ve východní Evropě a v Asii. Jejich úkolem bylo zahajovat taneční festivaly, kde kejklíři točili a žonglovali s noži, se zbraněmi, pochodněmi a tyčemi. Tento druh sportu má v několika zemích kořeny u armády, kde mažoretky doprovázely pěchotu při pochodu. Když šla armáda průvodem, soubor mažoretek kráčel před vojáky,“ uvádí k historii mažoretek web Vlčata z Grešlového Mýta . 

Mažoretkovému sportu se u nás v současné době věnují tisíce dívek (i pár kluků). Ano – řeč je o sportu. Zdánlivě snadná vystoupení jsou výsledkem tvrdého tréninku kombinace baletu, moderní gymnastiky a tance, někdy i s náčiním: nejčastěji s hůlkami, třásněmi a vlajkami.

Twirlerky chtějí na olympiádu

Právě používání náčiní dělí mažoretky na ty klasické a twirlerky: „U mažoretek jde, stejně jako v twirlingu, o práci s hůlkou,“ vysvětluje Alena Krčmářová z klubu Sdružení dechového orchestru mladých Zlín.

Lukáš Krpálek má doma světici: Manželka mě hlídá, kontroluje, ať neblbnu

„Rozdíl je v náročnosti ovládání náčiní. Mažoretka pochoduje, přidává základní taneční kroky nebo skoky. Práce s hůlkou není tak technicky náročná. Twirler nepochoduje, twirler musí zvládat balet, contemporary i akrobatické prvky. Do toho musí perfektně ovládat hůlku. Baton twirling je ve světě už dávno považován za vrcholový sport, nadnárodní twirlingová asociace se snaží o to, aby se jednou dostal i na olympijské hry,“ doplňuje Alena Krčmářová s tím, že k twirlingu často přechází ty nejlepší mažoretky, aby se posunuly v dovednosti s hůlkou ještě dále.

Dětem se často nechce moc cvičit

„Pro twirling musíte mít stejné předpoklady jako pro každý jiný sport – musíte chtít. Musíte mít podporu rodičů a najít trenéra, který vám padne. Pak si tento sport zamilujete a už od něj neodejdete. Stejně jako v plavání, ve fotbale nebo v lukostřelbě začátky budou krušné, budete se učit správnou techniku, budete zlepšovat fyzičku, budete unavení… Ti, kteří mají pro tento sport více talentu, možná v prvním roce tréninku vykouzlí krátkou sestavičku,“ pokračuje Alena Krčmářová. 

Závodnice Gabriela Sajlerová: Napoprvé jsem v zatáčce vlítla do roští

„Občas se objeví někdo, kdo chce twirling zkusit, jenže často narážíme na to, že děti chtějí cvičit, ale jen tak nějak míň, aby to jako moc nebolelo. Rodiče nechtějí, aby sport zasahoval do víkendů, protože to je čas pro rodinu. Případně se rodina dostane do finanční tísně a v tom případě dětské zájmové aktivity padají jako první,“ dodává Alena Krčmářová s tím, že ve Zlíně a blízkém okolí je zhruba pět set mažoretek, ale náročnému twirlingu se věnuje jen desítka z nich.

Předškolní děti i maminky

Klasický mažoretkový sport si naopak pochvaluje velký zájem. „V České republice působí v klubech zhruba deset tisíc mažoretek. Jsou to většinou děti předškolního věku, některé u toho vydrží do dvaceti let, ale v některých klubech najdeme i třicetileté maminky,“ říká Lenka Klepalová, vedoucí klubu Mažoretky Holešov a členka Výkonné rady Svazu mažoretek a twirlingu ČR. 

Mažoretkový sport, stejně jako každý jiný, stojí peníze. Kromě školného nebo členských příspěvků v řádech stovek až tisíců za měsíc, je potřeba investovat do vybavení. „Základem je určitě hůlka, ta se dá pořídit už v řádu stovek. Nejdražší položkou bývá kostým, který se pohybuje v tisících korun. Podle náročnosti a zpracování. Jedna mažoretka využije na sezonu klidně i 2 až 5 kostýmů, podle toho, do kolika choreografií je zařazená,“ vypočítává Lenka Klepalová a dodává: „V našem klubu máme štěstí, že naši činnost podporuje město, kraj, Národní sportovní agentura a další subjekty. Díky dotacím jsme schopni z velké části tyto výdaje pokrýt a rodiče dětí nemusí vše hradit z vlastní kapsy. Pokud mažoretky absolvují soutěže, tak kromě poplatků za startovné představují vysokou částku v rozpočtu klubů i rodičů především cestovní náklady.“ 

Od pár stovek po statisíce

Podobně jsou na tom i twirlerky: „Ze začátku potřebujete jen hůlku, kterou seženete zhruba do 2 tisíc korun, boty stojí kolem patnácti set. Trenéra a prostory máte v rámci klubu, do kterého docházíte, takže pro začátečníky a mírně pokročilé twirlery jsou roční náklady v závislosti na klubu, ve kterém je, do 10 tisíc korun ročně, včetně kompletního vybavení. Finančně náročný začne být tento sport ve chvíli, kdy se chcete dostat mezi špičku a udržet se tam,“ říká k tématu Alena Krčmářová, která jejíž klubovou svěřenkyní je jedna z našich nejlepších twirlerek Michaela Jančíková.

Vystoupení Michaely Jančíkové jsou zážitkem pro všechny diváky:

„Míša patří k naší špičce už několik let. Bohužel je z Moravy, kde je twirlerů na tak vysoké úrovni v podstatě nula, tak musí trénovat sama. Tělocvičnu zdarma bohužel nemá, i když některá města tuto výhodu svým sportovcům poskytují, Zlín ani Vizovice, odkud Míša pochází, takové možnosti nemají. Proto si Míša musí pravidelně najímat halu v Janové u Vsetína. Druhý obrovský výdaj je trenér. Míša má samozřejmě svého stálého trenéra ve Zlíně, ale hlavním trenérem je Pascal Dumas, bývalý mistr Evropy z Francie, který za Míšou létá zhruba jednou za měsíc. Tvoří jí choreografie a učí ji další prvky a techniku. K dalším výdajům patří startovné a cestovné na závody a kostýmy. V tomto případě se roční náklady vyšplhají i na 200 tisíc korun,“ konstatuje Alena Krčmářová.

Občas tečou slzy

„Občas mi tečou i slzy. Nejvíc mě opravdu bolí některé gymnastické prvky. Ale právě tohle je i to, co mě na tom zároveň opravdu baví. Baví mě, že musím trénovat do doby, než se to naučím, že to není všechno hned,“ svěřila se dnes šestnáctiletá Michaela Jančíková před časem webu svého domovského města Vizovice. 

„Je to náročné. A to jak finančně, tak i na čas. Nemáme prakticky jediný volný víkend,“ doplnila její maminka Irena Jančíková.

„Baví ji to. A když ji to baví, tak proč neudělat všechno pro to, aby se tomu mohla věnovat? V dnešní době je problém, že děti mají dostupné všechno a hned. Ale to je přesně to, co je na opravdový život nepřipraví. Člověk se musí snažit, musí dřít, aby v životě něčeho dosáhl. A i sport je přípravou na budoucí život,“ dodala Irena Jančíková.