Základem úspěchu je doba, kdy roubujete. Strom musí být v plné míze, nejlépe před květem. Pro první pokusy je nejlepší tvárná jabloň, rouby by měly být silné asi jako tužka, hladké a rovné, dlouhé zhruba třicet centimetrů.

Rouby musí být při roubování nenarašené, podnož dobře zakořeněná a narašená. Koncem února a hlavně v březnu přeroubujete starší peckoviny. Jako první jsou na řadě třešně a višně, pak meruňky, poté švestky a slivoně, nakonec jabloně a hrušně. Pořadí je dáno prouděním mízy, u peckovin začíná dřív než u jádrovin.

K dispozici máte různé techniky roubování. Pokud ještě dostatečně neproudí míza, je vhodná kopulace, anglická kopulace, na kozí nožku nebo do rozštěpu. V dubnu, kdy je už strom plný mízy, zkušení zahradníci doporučují roubování za kůru.

Velmi starým a jednoduchým způsobem roubování, který však není k rostlinám příliš šetrný, je roubování do rozštěpu. Kolmo seříznutá podnož se naštípne roubovacím nožem a do škvíry se zasune do klínku seřezaný roub. Větvičku připravenou k roubování zakraťte příčným řezem. Roub seříznutý po bocích šikmo do klínu pak do podnože zasuňte. Při roubování starších stromů použijte roubování za kůru. Na podnoži naříznete svisle kůru, na jedné straně odchlípnete a vsadíte dovnitř plošně seříznutý roub, jehož šikmá řezná plocha by měla měřit tři centimetry.

Jazýčková kopulace

Pokud je podnož stejně silná jako vlastní roub u mladých podnoží, je vhodná technika kopulace (družení). Začnete tím, že konec roubu seříznete naplocho. Větvičku, na kterou chcete roub nasadit, také plošně seřízněte. Oba řezy veďte proti pupenu, tam má totiž strom nejvíc zásobních látek a roub se tu nejsnadněji přichytí.

Vylepšeným způsobem je anglická (jazýčková) kopulace, postupujeme stejně jako u klasické kopulace, do seříznuté podnože i roubu se v horní třetině elipsy navíc vyřeže tenký jazýček, čímž dosáhnete spojení větších ploch roubu a podnože. Když je podnož silnější než roub, přichází na řadu plátkování. Podnož seříznete rovně, částečně z boku jen mírně do dřeva seříznete jako u kopulace a šikmo seříznutý roub přiložíte.

Nejlépe srůstá roub při roubování na kozí nožku, ale je to složitá a pracná technika, která vyžaduje zručnost i zkušenost. Doporučuje se tehdy, když je podnož tlustší než roub, používá se u druhů, které mají slabou kůru – slivoně, třešně a višně. Do kolmě seříznuté podnože vyříznete z boku klín, do tvaru klínu se seřízne roub, aby zapadal do podnože a živá, kambiální část přiléhala po celé délce.

Dobrého výsledku dosáhnete ve všech případech jen při těsném přilnutí roubu a podnože ovázáním roubovací páskou. Rány je nutné neprodyšně zatřít štěpařským voskem a větší rány na podnoži i štěpařským balzámem.

První letošní sklizeň

Koncem dubna a v květnu se dočkáte prvních sklizní mimo skleník. Pravděpodobné je to u špenátu, kopru, ředkviček nebo třeba jarní cibulky pěstované ze sazečky. Mezi první jarní zeleninu patří ředkvičky. Jsou navíc velmi zdravé, především v jarním období, kdy bývají jednou z prvních zelenin na zahrádce. Obsahují mnoho vitaminu C, minerálních látek, především síru, železo, hořčík a vápník. Typickou kořenitou až mírně štiplavou chuť způsobuje hořčičný olej, který bulvičky obsahují. Vegetační doba ředkviček se pohybuje zhruba kolem 30 dnů, záleží na počasí a na odrůdě.

Jídelníček si obohatíte také další zeleninou z březnových výsevů, ať už je to špenát, polníček, řeřicha, nebo roketa. O slovo se hlásí také rebarbora, s jejíž sklizní začínáte ve třetím roce po výsadbě. Z jedné rostliny můžete sklízet od dubna do června každých 14 dní přibližně třetinu stonků.

K pěstování raných jarních zelenin jsou vhodné také ozimé odrůdy. Některé zeleniny mají vyšší odolnost vůči zimním mrazům, takže v polohách, kde nehrozí silné holomrazy, zimu dobře přečkají a brzo na jaře pokračují v růstu a dříve dorůstají ke sklizni.

Mezi ozimou zeleninu patří odrůdy salátu, kapusty, špenátu, ozimé cibule a černý kořen. Salát lze sklízet postupně od konce dubna, špenát i dříve a první hlávky kapusty dorůstají v polovině května. Cibuli můžeme sklízet již po zazelenání prvních rostlin jako naťovou cibuli.