V tu chvíli se hokejové Pardubice staly popáté v historii mistry české ligy. „Jsem hrozně šťastný. Už nebylo co vymýšlet. Sil jsem neměl nazbyt. Byla to moje životní střela,“ usmíval se šťastný slovenský útočník. Pardubice porazily Somíkovým gólem v prodloužení Vítkovice 3:2, na zápasy zvítězily 4:0 a ponořily se do víru oslav.

Pamatujete si chvíle po rozhodující brance?
Nejdřív jsem nechtěl věřit, že to tam vůbec spadlo. Uvěřil jsem, až když všichni začali skákat na led. Byla to obrovská radost.

Po vaší životní střele…
Jo, jasně. Moje životní střela. Gólů jsem moc nedal, ale na takový se nezapomíná. Zkusil jsem přes beka vystřelit a puk zaletěl za Štěpánka. Jsem hrozně šťastný. Už nebylo co vymýšlet. Sil jsem neměl nazbyt.

Uvědomil jste si hned, co jste dokázal?
Jediné, co mě prolétlo hlavou, že jsme mistři. Byl to můj životní. Vyhrál jsem první titul. Věděl jsem, že to máme za sebou, že to máme doma. To byly moje první myšlenky.

Jaké to bylo zvednout poprvé v životě nad hlavu pohár pro vítěze?

Člověk hraje celý život hokej přesně pro takové chvíle. Zvednout to nad hlavu je krásné.

Utkání jste vyrovnali Píšovým gólem v předposlední minutě. Jaká byla atmosféra před prodloužením?
V kabině bylo cítit, že jsme se zase vrátili do zápasu, že kůži lacino nedáme.

Pro titul jste si došli dvanácti výhrami v řadě. V čem byla největší síla týmu?
Každý zápas zabral někdo jiný. Všichni si plnili svoje povinnosti. A skvělý Hašan. Ten má na titulu největší zásluhu. Myslím, že nás to všem dojde až časem. Momentálně si užíváme výhru. To, že jsme celé play off vyhráli.

Jak budou probíhat oslavy?
(směje se) Sám nevím. Jsem zvědavý. Doufám, že to bude velké a všichni si to užijeme.

Tušíte, co se bude dít v Pardubicích. Nebo co se tam děje už nyní?
Nevím, nevím. Fakt doufám, že tom budou velké oslavy.

Těšíte se, až se oholíte?
Určitě. Zarostlý jsem kompletně celý. Už se těším vousy shodím.