Několik večerů má klid. Třeba si hodí nohy na stůl. A až si v šest pustí televizi, může se usmívat nad lopotnou snahou zbylé šestice klubů o průnik do semifinále. Pardubice už mezi nejlepší čtyřkou jsou. A s nimi i DOMINIK HAŠEK.

„Hrozně jsme toužili postoupit. Obrovsky. Ani první nepodařený zápas nás nezlomil,“ říkal slavný brankář po vítězství 3:2 v pátém zápase s Třincem. Východočeši čtvrtfinále opanovali výsledkem 4:1 na zápasy. Po úvodním nezdaru čtyřikrát v řadě vyhráli a čekají na svého dalšího „nepřítele“. Tím bude Liberec.

Je to velká úleva, že se vám povedlo postoupit hned na první pokus?
Bylo to velmi důležité. Už před zápasem jsme mluvili o tom, že do toho musíme dát všechno, protože se nikdo nechtěl vracet do Třince. Přesto zápas nebyl vůbec lehký. Od začátku do konce to bylo napínavé. Oddechli jsme si až s posledním hvizdem. Závěr mě emocionálně dostal. Ani jsem si nestihl uvědomit, co se stalo.

Kde se lámala série s Třincem?
Rozhodující bylo, že se nám podařilo vyhrát dva zápasy v Třinci. Nikdo to nečekal. Začátek série pro nás nebyl dobrý, ale pak jsme vyhráli dvě utkání a hned se nám dýchalo lépe. Myslím si, že většinou jsme sehráli vyrovnané zápasy. Ten pátý jsme uhráli vůlí. Už se na nás trochu podepisovala únava. Kluci za mnou kolikrát přijeli: „Hašane, podrž to. Už nemůžeme.“ I proto je důležité, že jsme čtvrtfinále ukončili tak brzo. Máme pár dní volna. Odpočineme si a připravíme na další sérii.

V čem jste Oceláře předčili?
Hrozně jsme toužili postoupit. Obrovsky. Ani první nepodařený zápas nás nezlomil. Neznám situaci na druhé straně, ale v našem případě byla touha po vítězství obrovská. Střelecky jsme se prosadili ve většině duelů. Bylo to vítězství mužstva. Hráli jsme na čtyři pětky, do hry se zapojovalo osm beků. Udělali jsme důležitý krok, ale zatím jenom jeden.

Cítíte, že vaše forma během série stoupala?
Nebyl jsem spokojený s úvodními zápasy. Ale nijak mě to nerozhodilo. Věděl jsem, že chytat umím. Také jsem cítil velkou důvěru ze strany kluků v kabině. Věřil jsem, že se štěstí otočí. Což se třeba stalo v posledním utkání série.

Po 21 letech se v Pardubicích znovu radujete z vítězné série. Uvědomil jste si to?
Ne, ne. (kroutí hlavou) To je minulost. V tuhle chvíli se mi žádné vzpomínky nevybavují. Žiju současností. Po zápase jsem se samozřejmě objal s Pavlem Markem. Vždyť jsme toho v Pardubicích spolu hodně zažili. Ale je to jen chvilka. Musíte myslet na to, co vás ještě čeká.