Rozjásaný chlapík se samurajským šátkem na hlavě a stříkající láhví šampaňského v rukou. Tento výjev ze zimy roku 1998 se vryl do české sportovní mytologie.

Byl to Dominik Hašek, kdo v té době dovedl hokejovou reprezentaci k triumfu na olympijských hrách v Naganu. Bylo mu 33 let a už měl za sebou řadu úspěchů v NHL.
Pak ještě získal dva Stanley Cupy, titul s Pardubicemi…

Do podvědomí fanoušků se však dostal i tím, jak oznamoval své konce.
Celkem třikrát brankář řekl, že brankářskou výstroj pověsí na hřebíček. A třikrát se vrátil na led. V úterý přišel další konec, (zřejmě) už ale ten definitivní. „Dominátor" se loučí.
„Vnitřně jsem připravený na konec," prohlásil 47letý gólman pro deník Sport.
Do poslední chvíle věřil, že se mu podaří vyjednat angažmá v zámoří, plány na další comeback však nevyšly. Skončila tak zářivá kariéra jedné z největších hvězd českého hokeje.
Rodák z Pardubic se v osmdesátých letech vypracoval na nejlepšího gólmana Evropy. Pochopitelně šel zkoušet štěstí do zámoří – zatímco v Chicagu se moc neprosazoval, po změně klubu na Buffalo přišly jeho chvíle.

Jeho neortodoxní styl chytání mu v NHL nejprve přinášel posměch, vedl ale k celkem šesti Vezinovým trofejím pro nejlepšího brankáře ligy. Dvakrát získal i Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže.
Po Buffalu chytal Dominik Hašek i za Detroit, kde se dočkal vysněného Stanley Cupu, a za Ottawu. Ve 44 letech se po roční pauze vrátil do extraligy a pomohl Pardubicím k titulu. Pak se vydal do Ruska, kde celý rok působil ve Spartaku Moskva a chytal KHL. Následovala další roční pauza a sen o návratu do NHL. „Trénoval jsem, byl jsem připravený okamžitě odletět. Ale jednání nakonec nedopadla. Nemyslím si, že se na tom může něco změnit," svěřil se Dominik Hašek.

Angažmá v zámoří pro něj bylo jedinou alternativou.
„Byť jsem se sám nabízel, nedomluvili jsme se. Nejvíce mě na tom mrzí, že jsem nedostal šanci ukázat, že na to mám. Ale zakázal jsem si brečet," povídal slavný brankář.
Pro kluby NHL (ve hře prý byly hlavně Vancouver a Carolina) bylo angažmá bezmála padesátiletého veterána příliš velkým krokem do neznáma. Věci nepomohla ani výluka, kvůli níž sezona začne se zpožděním, pokud vůbec.

„Bylo tam víc otazníků. Jejich pohled chápu, já jsem v pokročilém věku a oni mají mladé gólmany," poznamenal „Dominátor".
Muž, který se nesmazatelně zapsal do hokejových dějin. Nezbývá než mu popřát hodně štěstí do dalšího života: „Hašane, díky!"