Hokejový brankář má jediný úkol: chytat puky a okolo branky se jinak moc nemotat.

Tak tenhle názor patří do stejné kategorie jako trabant nebo černobílá televize. Zboží z kategorie pravěk…

Jestli se dnes gólman bojí vyrazit k zadnímu mantinelu, nebo se na bruslích kolíbá jako medvěd, postaví ho do branky jenom trenér amatér.

Zastavovat puky u hrazení, případně rychle rozehrát, je dnes základ. „Předpoklady pro kvalitní hru holí má každý gólman, dá se to naučit. Záleží pak hlavně na komunikaci s hráči v poli,“ tvrdí trenér pardubických brankářů Jaroslav Landsman.

„V současném hokeji je práce gólmana s hokejkou důležitá. Zrychlí to přechod z obrany do útoku. Beci se nemusí vůbec otáčet a plynule vyvážejí puk z obranné třetiny,“ zdůrazňuje Landsman hlavní výhodu.

Udělovat se v extralize cena pro nejšikovnějšího brankáře s hokejkou, měla by dva kandidáty: kometu loňské sezony Martina Volkeho, který Litvínov táhl v play off a při pohledu na jeho chladnokrevné kousky padala čelist. A neuvěřitelného libereckého pohodáře Marka Pince.

Za nimi zeje obrovská propast.

Čím jsou tak výjimeční? Dovedou i něco navíc než jenom rutinně puk zastavit a posunout na nejbližšího spoluhráče.

„Už jsem toho viděl dost. Ale tohle…,“ vydechl expert České televize Pavel Richter při jednom z cirkusových kousků libereckého gólmana.

První třetina se chýlila ke konci, Bílí Tygři hráli s Kladnem nerozhodně 0:0 a navíc čelili početní převaze soupeře. Puk skončil za jejich brankou.

Podprůměrný gólman by ho nechal být.

Průměrný by černou gumu zastavil.

Výborný posunul dál.

Pinc? Nabral ho na hokejku a přes vlastní bránu puk vyhodil ze třetiny.

Jako by se nechumelilo.

V Pardubicích zase předvedl kličku zápasu. Vyjel mezi brankoviště a modrou čáru, řítili se na něho dva domácí útočníci, zdálo se, že je v koncích. Ani náhodou!

Puk si pustil mezi nohy, ten cinkl o brusli a gólman vesele zakládal útok. „Náhoda to nebyla. Takhle jsem to chtěl, zkouším si podobné věci na tréninku. Věděl jsem, že na mě hráči najíždějí z levé strany, tak jsem si to hodil pod nohama a rozehrál,“ komentoval celou akci Pinc a tvářil se, že provedl nejsnazší věc na světě.

Do party ke dvěma kouzelníkům by se hodil ještě Dominik Hašek, jenž před dvěma roky dotáhl k titulu Pardubice. Show sice nedělal, ale jeho hra byla maximálně účelná. „Dominik samotnou hru s hokejkou excelentní neměl, ale geniálně uměl číst hru. Dal puk spoluhráči přesně do jízdy, jak potřeboval. Prudkou nahrávku, nebo vyhození ani nepotřeboval,“ poznamenal Landsman.

Jestli se Hašek v příští sezoně skutečně vrátí, bude i kolem brankovišť zase o něco rušněji.

Nejšílenější kousek brankáře

 Už je to pořádně dávno. V sezoně 2002/03 chytal Slovák Marek Laco v polské lize za TKH Toruň. Soupeř hrál zrovna power play. Rozhodčí najednou zvedl ruku, že bude vylučovat. Lacův tým měl výhodu. Brankář na nic nečekal, rozjel se na druhou stranu před prázdnou klec, kam dostal z rohu hřiště přihrávku a do prázdné kasy skóroval. Jenže chyba, brankář červenou čáru přejet nesmí. Gól neplatil, následovalo trestné střílení, s nímž si Laco poradil.

 Nadávat mohl hlavně na bývalého brankáře Toronta Gary Smithe, kvůli němuž bylo pravidlo zavedeno. V sezoně 1966/67 chytil puk za červenou čárou a dostal tvrdé K.O. Brankáři tak na polovinu soupeře nemohou. Pro své dobro…

 A Laco? Ne, není to jenom kašpárek, kterého z něj udělala jedna akce dokola omílaná v televizi. Letos chytá za Zvolen a v procentuální úspěšnosti je nejlepší v soutěži.

 Před dvěma lety se mu dostalo nechtěné pozornosti ještě jednou. Byl prvním hráčem na Slovensku, který chytil prasečí chřipku.

Góly potěší, ale vychytané nuly jsou pořád lepší

Pardubice – Určitě jste to už v televizi viděli. Brankář chytí puk, nikde nikdo, položí ho na zem a přes celé hřiště trefí prázdnou bránu. Góóól!

Česko je na takové momenty zatím skoupé. Jediným borcem, kterému se něco takového v celostátní soutěži povedlo, je Jaroslav Miklenda. Blýskl se v roce 1999 ve 2. národní lize. Jednička Šternberku se trefila do branky Ytongu Brno.

Daleko bohatší jsou střelecká čísla brankářů v NHL. Gólů přes celé hřiště tam padlo šest, i když na první se čekalo přes 40 tisíc zápasů. Premiérový zásah měl na svědomí Ron Hextall z Philadelphie, 8. prosince tomu bylo přesně 24 let. „Byla to úžasná příležitost. Vedli jsme o dva góly a já doufal, že se ke mně dostane puk. Měl jsem před sebou otevřený prostor, vystřelil jsem a jen pozoroval, jak se puk kutálí do branky,“ vykládal bouřlivák.

S aktivní hrou mimo branku začal Jacques Plante, jen co do NHL naskočil v roce 1953. Neomezil se pouze na rozehrávání, protihráče dokonce ostře hitoval. Ukázal, že ten chlápek s chrániči, co sem tam dostane pukem do zubů, se hodí i k něčemu jinému než jenom pro zastavování střel.

Nejzručnějším brankářem posledních let je Kanaďan Marty Turco. Umí puk vypálit neuvěřitelně přesně a tvrdě. Za vším je jeho neobvyklé držení hole. Lapačkou ji totiž svírá seshora, ne zespodu. Minus? Občas si počíná jako kamikadze. Věří si, rád riskuje a často si pořádně zavaří. Nejspíš i proto zatím marně vyhlíží novou smlouvu. Vloni měl dělat jedničku v Chicagu, ale chytal bídně. Pořád totiž platí: když umíte nahrát na útočnou modrou, je to fajn. Ale když vychytáte deset nul, je to lepší…

Píša: Hašánek uměl puky skvěle rozehrát

V české extralize patří pardubický obránce Aleš Píša (34) k těm nejzkušenějším. Vyzkoušel si NHL i Rusko a pochvaluje si, když se brankář dovede zapojit do rozehrávky.

Vyhovuje obráncům, když se gólman zapojuje do rozehrávky?

Pomůže to, když se gólman přidá, je to vlastně šestý hráč. Pokud umí pracovat s holí, my nemusíme jezdit za pukem, brankář ho za brankou zastaví a my si najedeme do rohu. Dostaneme přihrávku a vlastně tak obejdeme jednoho napadajícího hráče.

Když jste zamířil z Pardubic do zámoří, bylo složité si zvyknout, že vlastně celý zadní mantinel je brankáře?

Právě že ani ne. Bylo to docela jednoduché. Nastřelili puk, gólman to za brankou chytil a vystřelil zase ven. Takže žádná složitá práce.

Za brankou byl hodně aktivní Dominik Hašek. Ovládal hokejku nejlépe ze všech brankářů, s nimiž jste kdy nastupoval?

Hašánek puky neuměl vystřelovat, ale zase je uměl skvěle rozehrávat. Na dva tři metry to dokázal dát parádně. Hlavně s ním ani nebyla potřeba cokoliv rozebírat a bavit se o tom. Se svými zkušenostmi přesně věděl, kam to poslat. To není jako tihle dva, co máme v brance teď (rozesměje se).

Myslíte, že se Koutský s Růžičkou mohou v této disciplíně ještě zlepšit?

Máme dobrého trenéra brankářů, tak myslím, že ano. Určitě jim v tom může pomoci, ještě to u nich přijde.

Volke: „Mám to asi už v povaze, chci hráčům pomáhat“

Litvínovský gólman umí s hokejkou divy, se spoluhráči dokonce hrával bago. K tomu, že dá v extralize gól, se však neupíná.

Někteří o něm mluví jako o nejšikovnějším truhláři v hokejové extralize. Pro většinu fanoušků je ale litvínovský brankář MARTIN VOLKE (29) králem mezi gólmany v práci s holí. „Nikdy jsem neměl nějaké speciální tréninky na hru hokejkou. Jsem k tomu vedený odmalička, když ještě trénoval táta, učil mě puky zastavovat. Trenér Gross mě pak posílal hrát s hráči normálně bago,“ vzpomíná na juniorská léta.

Prý jste bago hrál s brankářskou hokejkou. Je to pravda?

Jasně, někdy s brankářkou, někdy pravačkou. Jako hráč jsem původně pravák. Trenér Gross mě poslal mezi kluky s tím, ať hraju brankářskou holí a hráčskou používám co nejméně.

Jak vám to šlo?

Občas jsem tam docela překážel (usmívá se).

Snažili se vás naopak někteří trenéři v manévrech kolem brány krotit?

Než někteří poznali, že jsem schopen puk vyhodit, tak se jim to moc nelíbilo, říkali mi, ať se umírním. Někdy se stane, že puk hokejku přeskočí, z branky jste daleko a může se toho stát hodně. Vybízeli mě, abych tolik neriskoval.

Vzpomenete na nějaký moment, kdy jste si řekl, že se na výlety k mantinelům už vykašlete?

Když se něco nepovede, nebo vznikne zbytečný závar, napadne to asi každého. Asi ale úplně nejde se jen tak změnit, mám asi už v povaze, že chci hráčům pomáhat.

Máte sen, že dáte v extralize přes celé hřiště gól?

Ježíš, ten jsem neměl nikdy. Napadne vás, že byste ten gól dát mohli, nebo na něj vyjde přihrávka, což se mi už párkrát povedlo, ale abych se k tomu upínal, to ne. Pak by to tím spíš nevyšlo. Asi by to muselo nějak vyplynout ze situace, že soupeř udělá vyloženou chybu, puk by na mě nahodil a v můj prospěch hrála různá shoda okolností. Naplánovat to však nejde. Když se dnes hraje powerplay, je to většinou jenom o gól a museli byste podstoupit velké riziko, to zkusit.

Prázdnou branku na tréninku trefit nezkoušíte?

Spíš zkouším puk vyhodit ze třetiny vzduchem, aby to bylo nechytatelné a letělo to vysoko. Abych si ale vyrovnal pět puků a střílel na branku, to ne. Když to vyjde, je to stejně spíš náhoda. Je to daleko, při hře máte před sebou plné hřiště, gólman to má v tu chvíli těžké.

Dá se něco okoukat od zámořských brankářů Brodeura nebo Turca, kanadských expertů na práci s holí?

Abych se přiznal, tak na NHL vůbec nekoukám. V televizi to dávají pozdě večer a to si jdu radši lehnout. Zámoří jsem nikdy moc nesledoval. V Česku je to totiž úplně něco jiného, tam je to strašně jednoduché, silové a přímočaré. Vidíte tam jenom minimum kombinací. Tím nechci říkat, že by byla česká liga nejlepší a NHL špatná. Ale mám radši kombinační hokej a naši chytrost.

To mě překvapuje, čekal bych, že užší hřiště, které vybízí brankáře k tomu, aby hráli s pukem co nejvíc, vás bude spíš přitahovat…

Moc ne. Hodně se tam puky nahazují, šance jsou kolikrát větší, ale u nás se spíš puky nastřelují do rohů a hráči je dobruslují.

Velkým hitem na internetu je video, jak před lety v polské lize vyrazil slovenský brankář Laco na druhou půlku a dal gól. Už jste ho viděl?

Vůbec ne (překvapeně). To šlo úplně mimo mě.

Gól nakonec neplatil, přejel červenou čáru a podle tamních pravidel musel čelit trestnému střílení…

(směje se) Takže to se ani nedostal do Borce na konec, že ne? Je to ale pěkný nesmysl, tohle zkoušet nebudu. Ježíš, ani náhodou.