Celou sezonu se o tom bál mluvit. „Vancouver? To se mě netýká,“ tvrdil TOMÁŠ ROLINEK, jenž při evropských turnajích velké čtyřky vede nároďák do bitev jako kapitán.

Ve středu se však bývalý hráč Pardubic probudil do jednoho z nejkrásnějších dnů v životě. Vladimír Růžička při zveřejnění nominace na hokejový svátek vyřkl i jeho jméno a s vážnou tváří přidal: Bez Rolinka si nedovedu olympijskou sestavu představit! To je poklona, panečku.

Tomáši, tušil jste, že do konečné třiadvacítky proklouznete?
Do poslední chvíle jsem to nevěděl. Je to strašný šok a překvapení. V jednu hodinu českého času jsme s manželkou uspali syna (v Magnitogorsku je o 4 hodiny více – pozn. red.) a dívali se na internetu na živý přenos z tiskové konference. Nevěřícně jsme zírali, když trenér vyřkl moje jméno. Dá se říct, že je to strop v mé kariéře. Více už nemohu dosáhnout.

Přeběhl vám mráz po zádech, když Růžička vypustil z úst vaše jméno?
Radši jsem si to pak ještě ověřil, jestli se mi to nezdálo. Jsem prostě strašně šťastný. Před sezonou jsem s něčím takovým vůbec nepočítal. Je to něco neuvěřitelného.

Nominační tiskovku jste sledoval s manželkou. Jak reagovala?
(rozesměje se) Oba jsme moc šťastní. Když moje jméno padlo, tak jsem se na ní podíval a tekly jí slzy. Růžička pak dostal ještě otázku přímo na mě… Byla hrozně dojatá. Musím říct, že i díky ní jsem tam. Mám skvělé rodinné zázemí.

Růžička prohlásil, že bez vás si nominaci neumí představit. To se hezky poslouchá, že?
Co na to mám říct? Trenéra Růžičku strašně uznávám a zrovna od něj mě taková poklona hrozně těší. Jiného komentáře není potřeba.

Už u Rolinků bouchalo šampaňské nebo to necháte až na oslavy konce roku?
Zrovna před chvilkou jsme se vrátili od Kudrnů. Máme teď dva dny volna, tak jsme si s Jardou a jeho manželkou dali malého panáčka. Připili jsme si a popřáli, ať všechno dobře dopadne.

Ocitl jste se mezi absolutní smetánkou současného českého hokeje. Uvědomujete si to vůbec?
Hlavou se mi momentálně honí strašně moc myšlenek. Nemám slov. Nevím přesně, jak to popsat. Vždycky jsem měl tajný sen: dostat se na mistrovství světa. To se mi splnilo. Nikdy by mě nenapadlo, že pojedu i na olympiádu. Ještě tam ale nejsem. Stát se může cokoliv.

Předpokládám, že máte na mysli zranění. Před olympiádou sehrajete s Magnitogorskem ještě pořádnou porci zápasů v KHL. Budete si dávat pozor, abyste nepřišel vinou zdravotních komplikací o hvězdný turnaj?
To takhle nejde brát. Jsem placený od Metallurgu a každý zápas budu hrát naplno. Jestli se to má stát, tak se to stane.

Studoval jste podrobně českou soupisku?
Nenapadá mě nikdo, kdo by měl chybět. Jediným překvapením pro mě je, že nebude Venca Prospal.

Nemrzí vás, že nejede někdo z vašich parťáků z Pardubic? Hejduk ani Čáslava se do výběru nevešli…
Mrzí nemrzí. Nominace se nedá skládat z kamarádů. Ten tým je složený tak, aby se udělal dobrý výsledek.

Budete na 30. prosinec vzpomínat jako na jeden z nejkrásnějších dnů v životě?
Co se týče sportovní kariéry, tak nejkrásnější bude, až na olympiádě opravdu budu. První zápas hrajeme 17. února a to mám zrovna narozeniny. Když budu u toho, tak to teprve bude můj nejkrásnější den v hokejovém životě.