Na smluvenou schůzku v restauraci pardubické ČEZ Areny dorazil PETR TANKOS, generální manažer prvoligových hokejistů HC Chrudim, přímo z ledu. S kamarády a bývalými hokejisty si chodí pravidelně zahrát.

Během zhruba půlhodinového rozhovoru ani nepřipomínal šéfa mužstva, které se v lize zoufale trápí a hrozí mu v případě dalších proher i sestup. Často se usmíval, optimismus mu nechybí.

„Stále věřím, že se do play off dostaneme a na konci sezony se budeme bavit o něčem jiném,“ je přesvědčený Tankos.

Dá se říct, že v současnosti prožíváte nejhorší období v roli generálního manažera Chrudimi?
(usměje se) Proč myslíte?

Váš tým je až na čtrnáctém místě ligy. Prohráli jste sedm zápasů v řadě, deset venku. To není zrovna veselé, ne?
Určitě. Myslím si, že po sportovní stránce to je přirozené. Jednou to přijít muselo. V první lize jsme druhým rokem, o kterém se říká, že je vždycky těžší. V našem případě se to potvrzuje. Navíc my nemáme takovou historii, jako třeba Pardubice nebo Hradec. Kam jsme se dostali, je tak trochu unikum. Na druhou stranu si nemá cenu zastírat, že jsme v krizi. Ovšem všichni v klubu děláme maximum.
Před sezonou jste se chtěli pohybovat okolo šestého místa a najednou řešíte vážné problémy. Jste tím hodně zaskočený?
To nezastírám. Stoprocentně. Stane se, že se některým hráčům nedaří, ale očekával bych, že v kabině budou na tým pozitivně působit svojí osobností. To se však nestalo. Mám na mysli třeba Standu Procházku, u něhož to bylo přímo markantní. Mám filozofii, že tým skládám společně s trenérem a sportovním ředitelem Markem Zadinou. A za tím mužstvem jsme si stáli.
Berete to tedy jako svoji chybu, že tým se potácí na dně tabulky?
Tak já nevím, jestli jako chybu. Proč myslíte? Říkám, že tým jsme skládali společně.
To ano. Ale vy jste ten, kdo nese hlavní zodpovědnost za úspěchy či neúspěchy. Především vy pokládáte hlavu na špalek. Myslím, že tak je to naprosto běžné.
Já jenom zodpovídám za to špatný. (směje se) Když je něco dobré, tak se mnou nikdo žádný rozhovor nedělá.
To je ale úděl lidí v tak významné funkci. Že se musíte vyjadřovat k nepříjemným věcem. Nemyslíte?
To asi ano. Nemám s tím problém. Nastínil jsem vám filozofii klubu, čímž se vůbec nechci zbavovat zodpovědnosti. Stále se furt o něco hraje. Proto bych k většímu hodnocení přistoupil až na konci sezony.
Ještě k Procházkovi. Je pro vás jeho působení v Chrudimi zklamáním v osobní rovině?
Absolutním osobním zklamáním. Myslel jsem si, že jako persona týmu bude pracovat jinak. Čekal jsem, že si uvědomí, že situace je kritická, půjde za trenéry, ale nic takového se nedělo.
Pojďme zpět ke sportovní stránce. Do suterénu tabulky vás stahuje série sedmi porážek, dokonce desetkrát jste nedokázali vyhrát venku. Nepropadáte malinko beznaději?
(usmívá se) To je docela dobrá otázka, ale spíš bych ji směřoval hráčům a trenérům. Před sezonou jsme vybrali mančaft, který byl i perfektně posílený. A já stále věřím tomu, že se to zlomí.
Jsou momentálně vaše debaty s hráči a trenéry intenzivnější?
To ne. Jak se v mužstvu měnili hráči, tak to v uvozovkách dostalo extraligovou úroveň. Už nebylo potřeba, jako například před třemi čtyřmi lety, abych v kabině byl pořád. Letos jsem tam byl asi třikrát. Chceme být co nejvíce v klidu. Nic jsme neřešili pokutami. Kluci vědí, o co hrají. Teď do týmu přicházejí ještě Král s Valkem, kteří prostředí v Chrudimi detailně znají.
Po zápase s Třebíčí naházeli fanoušci na led rohlíky jako akt odporu proti hlavnímu kouči Pavlu Rohlíkovi. Zazlíváte jim to?
S takovou formou nevole jsem se za těch sedm let nesetkal. Přitom s fan klubem máme dobrý vztah. Ale tohle bylo i na mě moc. Proto jsem vyvolal schůzku s fan klubem, kde jsme si to vyříkali. Fanoušci jsou šestým hráčem týmu a měli by nás podporovat i v zlých časech.
Před sobotním zápasem se Znojmem jste pět bodů od play off, ale také sedm od sestupové příčky. Už vás napadlo, že sezona může skončit naprostým krachem?
Stát se může všechno. Je to sport. Stojím si za tím, že všichni jsme udělali pro úspěch maximum.
Do konce nadstavbové části zbývá devět kol, ve hře je tedy sedmadvacet bodů. Tušíte, kolik jich potřebujete získat k postupu do play off?
(váhá s odpovědí) Já vám řeknu, že bych chtěl vyhrát všechno, což bude k postupu stačit.