Troška: Svíčková je pro mě nejnudnější omáčka na světě, dávám přednost pajšlu

Přestože veřejnost žije roky v přesvědčení, že slavný režisér je velký labužník, vybíravý strávník a milovník masa a sladkého, opak je pravdou. Steakem nebo svíčkou byste ho nepoctili. Co je pro jednoho vrcholem gastronomie, na tom si oblíbený filmař nepochutná.

„Svíčková je pro mě nejnudnější omáčka na světě. Chápu, že tím mnohé hospodyňky zarmoutím, ale já to tak mám. Miluju koprovou, rajskou, okurkovou nebo křenovou. Když si mám vybrat, dám přednost pajšlu, což jsou plíčky nebo srdíčka na smetaně v kyselejší omáčce. Maso nevyhledávám. To nemusím, jak je měsíc dlouhej. S chutí si ale dám grilované kuře,“ potvrzuje.

Středočeští redaktoři nabízí sedm tipů na TOP gastrozážitky v regionu

V posledních letech se dokonce někdy vrací i ke králičímu maso. "V mládí jsem to nesnášel, protože u nás na vsi chovali králíky všichni, takže předobraz Jiříčka v komediích Slunce, seno, to jsem já! Navíc jsem z myslivecké rodiny. Často byla u nás i zvěřina, ale ani tu jsem jíst nechtěl. Ze všeho nejvíce mám rád úplně obyčejná jídla. Jsem vejcovej. Jako tchoř. Bez vajíček, rajčat, zeleniny a luštěnin si svůj život nedokážu představit. Nemít vejce třetí den, mám absťák. Když dostanu od tety vejce, piju je syrové. Taky miluju houby, holubinky, masáky nebo třeba stročky trubkovité. Vždycky, když jsem domů přinesl košík hub, rodiče si vzali ty jedlé a prašivky mi nechali,“ vzpomíná v legraci Troška.

„Dokonce ani do šunkafleků nedávám šunku, stačí mi fleky s hráškem a vejci,“ přiznává filmař a vyvrací i zažitý mýtus, že miluje sladké. „Někam přijedu, mají pro mě napečené dorty a koláče, a přitom já sladké nesnáším. Nevím, kde se to vzalo," směje se Troška.

A protože je dnešní povídání o jídle, zašli jsme společně s režisérem do jeho oblíbené slánské restaurace v Hotelu Hejtmanský dvůr na náměstí. Letní předzahrádka je ideálním místem k povídání i k obědu. „Je to noblesní, krásný stavení, dobře udržovaný, má eleganci, šarm, a proto sem rád zajdu. Ale stejně tak klidně mohu zajít do třetí cenové skupiny, když tam dobře vaří. Do Slaného se rád vracím. Dělal jsem tu v hotelu i několik pořadů, a dokonce můj tatínek sloužil ve Slaném jako voják. Dnes jsem si objednal grilovaný chřest s marinovanou cuketou, s máslovou černou čočkou s cizrnou, sušenými rajčaty, cherry s parmazánem a pažitkovou holandskou omáčkou,“ potvrzuje Troška a dodává: „Lituju všechny lidi, kteří neradi jedí a neradi si vaří, podle mě se připravují o hodně.“

Jak připomíná režisér, čím je jídlo obyčejnější, tím je pro něj chutnější. Kromě výše zmíněných pokrmů si rád pochutnává na tom, co právě roste nebo kvete v dané sezóně. Zjara jsou to například obalované květy černého bezu, takzvaná kosmatice. "Květy stačí namočit v rozšlehaných vejcích s troškou vody nebo mléka, přidám steakové koření a osmažím na oleji. Takže žádná mouka, ale když někdo chce, prosím. Toto je rychlejší a taky dobré! A nasladko je to jen v tom, že je smažené posypu vanilkovo skořicovým cukrem. Já si dělám na jaře kosmatice každý den a zdravím jen zářím," potvrzuje režisér.

V době, kdy Zdeněk Troška, coby středoškolák, studoval ve Francii, si oblíbil pochoutky z hlemýžďů a stejně tak má rád plody moře. „Rád si pochutnám na všech potvorách z moře vytažených, ale musí být dobře upravené. Například chobotnici umí skvěle na víně uvařit řecká manželka muzikanta Karla Vágnera. I tak stále platí, že jsem vděčný strávník a ke spokojenosti mi stačí opravdu ten nejobyčejnější pokrm, " uzavírá režisér.