Okolo stěhování DDŠ z Hrochova Týnce do Chrudimě se už toho řeklo mnoho. Jeho zastánci nabádají, aby se společnost nechovala diskriminačně k dětem, které se v tomto zařízení ocitly většinou proto, že jim nefunguje rodina. Všimněte si, že nepoužívám výrazy jako "pasťák", "chovanec" nebo "polepšovna", to je skutečně ošklivé a v naší společnosti už taková slova nepoužíváme!

Ale co pohled z druhé strany? Někteří obyvatelé Vaňkovy ulice, v jejíž blízkosti má dětský domov se školou stát, jsou jako sousedé proti. Vadí jim výška a umístění budovy, což se vyřeší přepracováním projektu. Připusťme však, že jim vadí i ty děti. V hrochovotýneckém zámku jsem byla několikrát a musím říct, že se chovaly jako praví andílci. Občas se někdo rozhodl utéct nebo vyvedl nějakou klukovinu, nic vážného. V Hrochově Týnci sídlí toto zařízení už přes padesát let a žádný větší problém místní lidé nezaznamenali. Věřme, že tomu tak bude i v Chrudimi. Věřme ale zároveň, že naše společnost nebude houževnatě pokračovat v antidiskriminačních opatřeních. Ono co je moc, je moc. Ano, budu říkat "klient" a nikoliv "chovanec". Budu říkat "dětský domov" a nikoliv "pasťák". Ale pozor na to, abychom to nedovedli k extrému. Pořád jde o výchovné zařízení pro děti s poruchou chování, které disciplínu a řád potřebují jako sůl.