Jako za krále Klacka, říkám si takhle po ránu u slatiňanského železničního přejezdu. Véře computerů a odvážného plánování letů na Mars není dořešena taková banalita, jakou je podle mě rozumné vypnutí a zapnutí výstražných světel. Musí ten červený taneček na stojanu trvat opravdu tak dlouho? Ale abych byl spravedlivý: za mého dětství prosupěla po kolejích občas i parní lokomotiva, dnes tu krátce zavrní pohledný žlutý vláček Regionovy. Takže – něco se přece jen děje…