Byl to boj plný podpásových úderů. V ringu se to mlelo hlava ne hlava. Jedna strana kousala a kopala, druhá škrábala a tahala za vlasy. Občas padla i nějaká ta facka. V jednu chvíli použila dokonce hlinecká radnice i svoji uniformovanou gardu, aby odvrátila rány soupeře.

Nyní se však zdá, že je dobojováno. Na stole je totiž mírový pakt, který má být v nejbližších dnech podepsán, nejlépe samozřejmě vlastní krví soupěřů. Až se tak stane, bude mít za sebou hlinecká radnice jednu z nejkrvavějších bitev novodobé historie.

Termín zahájení provozu domova důchodců, který byl již snad stokrát odsunut, je teď namířen k začátku příštího roku. Zpoždění oproti původním plánům je tedy obrovské. Stejných rozměrů dosahují také spekulace veřejnosti, která vnímá celou tuto kauzu velmi citlivě. Do jaké míry jsou opodstatněné, nemá cenu hodnotit.

Jisté je však jedno. Hlinecké radnici není v tomto případě skutečně co závidět, i když si podle mnohých spoustunepříjemností způsobila sama. Hlinskoje tedy nyní na konci bitvy. Obávám se ale, že ještě není všem dnům konec. Vždyť provoz takového zařízení také není legrace. A především pak finanční!