Chybějící peníze a pocit prašivého psa. Bloumání po firmách, prezentace vlastní rozhodnosti, aktivity, píle a schopností. Jen nedat najevo vlastní nejistotu. „Děkujeme. My se vám ozveme…“ Jako bych ta slova odněkud znal. Skaždým dalším pokusem se vytrácí chuť zkoušet to znovu a znovu. Jiná možnost ale není. A tak si dovolím poradit těm nejmladším: „Myslete na budoucnost včas, když vybíráte školu!“ A protože tuším, že taková rada nemá cenu, připojím i větu krodičům. „Své milé Bobánky ktomu třeba dokopejte!“