Sedím u svého doktora v čekárně a poslouchám,ono to ani jinak v takovém prostoru nejde, rozhovor mezimuži seniorského věku. Chvilku mi trvá, než vůbec pochopím, že vlastně každý mluví o něčem jiném. Jeden o voze a druhý o koze, tedy oba oproblematice přiznávání důchodu a nebo ne? To je jedno. Po nějakém čase to dojde také jednomu z těchto strýců, druhému to ještě pár minut mozek nebere - nakonec hovor končíu počtu chorob, kterými oba trpí a druhý z mužů zůstává dálve sladké vědomosti, že si dobře popovídal. Naštěstí už mě volá sestra do ordinace. Jak jinak, vrátila se mi angína. Dostávám druhá antibiotika a vycházím před ordinaci.

Venku se žení všichni čerti a Hlinsko je zase zavaleno bílými… (slušné slovo mě nenapadá). Je listopad a hlavou mi prolétne: "Ten chlápek na bílé kobyle to letos fakt stihl!" Ale klidně si to mohl nechat! Moje babička vždycky říká: "Chumelí se chumelí, padá snížek bílý, škrábeme se v p....., máme dlouhou chvíli." No, nemáte taky chuť se občas podrbat?