Na židovských chanukových svícnech se rozsvěcuje postupně osm světel. Některé zdroje ale odkazují i na starý germánský zvyk zapalování uprostřed zimy ohně v zeleném kruhu, který byl symbolem slunce.

Chanuka, z hebrejského slova „vysvěcení“ nebo „zasvěcení“, připomíná opětovné vysvěcení druhého Chrámu poté, co byl znesvěcen vojsky Antiocha IV. Chanuka rovněž připomíná „zázrak oleje.“ Podle Talmudu našli Židé po příchodu do Chrámu pouze jednu nádobu s čistým olivovým olejem, která stačila pro chrámovou menoru na jeden den. Zázrakem však olej hořel po osm dní, což stačilo, aby byl vylisován, připraven a posvěcen nový olej. Na paměť tohoto zázraku se zapalují svíce a jí se jídla připravená na oleji.

Chanuka se slaví řadou obřadů a zvyků, které se vykonávají každý den osmidenního svátku. Některé jsou rodinného rázu, jiné jsou společné. V průběhu svátku se ke každodenním modlitbám přidávají zvláštní dodatky a části modliteb se přidávají i k modlitbám po jídle. O Chanuce neplatí žádný zákaz práce či činnosti jako při jiných židovských svátcích. Lidé chodí do zaměstnání jako obvykle, ale mohou je opouštět dříve.

(red)