Ve čtvrtek je na programu serenata Zrození Jupiterovo (Il natal di Giove) z pera zapomenutého jaroměřického skladatele Karla Müllera. „Serenata je na rozdíl od opery kratší, má jen dvě části,“ poznamenává Tomáš Hanzlík. Toto dílo bylo uvedeno jako dárek na oslavu narozenin hraběte Jana Adama Quastenberga v únoru 1748.

NOTY NA VYHAZOV

Tato sereneta je pozoruhodná tím, že se zachoval její text i noty. Takové štěstí měl i Spor bohů z pera Leonarda Vinci, kterou diváci mohou vidět na chrudimském jevišti v sobotu od osmi večer.

„Hudba se tehdy považovala na něco sezónního, co se jednou zahrálo a zahodilo, tak nebyl důvod skladovat noty,“ vysvětluje Tomáš Hanzlík a pokračuje: „Už když jsem ji viděl v notách, tak jsem věděl, že je to výborná hudba. Zajímavá. Jediné, co nás od inscenace odrazovalo, byl fakt, že Müller i Vinci nejsou pro diváky vůbec známí, ale hudba je to vynikající.“

MODERNÍ KOMPOZICE

V pátek od osmi večer se v Muzeu barokních soch hrají dva kratší kusy Endymio a Yta innocens. Z nich se dochovala jen libreta, hudbu musel Tomáš Hanzlík zkomponovat sám. Použil k tomu dobové notové partitury, které byly spolu s librety uloženy v kroměřížském archivu.

„Spor bohů a Zrození Jupiterovo jsou víceméně autentické. Hrajeme na dobové nástroje podle původních not i textu, páteční večer bude taková neobarokní, postmoderní vzpomínka na baroko,“ uvádí skladatel.

JEDNOU A DOST

Pikantní na každé serenatě je také fakt, že navzdory jejich požehnanému stáří ji mnoho uší neslyšelo.

Aristokraté, kteří milovali hudbu, si ke svým jmeninám a narozeninám rádi objednávali u svých poddaných divadlo nebo ještě lépe operu. Příkladem může být Zrození Jupiterovo. To se de facto hrálo jednou před 269 lety na hraběcím narozeninové oslavě v Jaroměřicích a od té doby čekalo, dokud ji neopráší soubor Ensemble Damian.

Letní barokní slavnosti v Chrudimi doprovází i každodenní řezbářský workshop v Klášterních zahradách a v sobotu je ukončí barokní ohňostroj.