Rybníček, který zbyl z původního koryta, je postupně zavážen a brzy zmizí. Po proudu je koryto regulováno a břehy se zužují.

Cesta na pravém břehu nás dovede ke stavení, které je proti vodě chráněno kamennou zdí vpravo od cesty. Za ní se rozprostírá starý sad z původních jabloní a hrušní. Zbytky sadu dožívají i před chalupou. Potok zde vytváří dlouhý meandr, který se poměrně hluboko zařezává do terénu. Je hustě zarostlý břehovým porostem.

U posledního brodu

V místech, kde se cesta přiblíží k potoku a my projdeme pod vzrostlými stromy, se nám otevře pohled do širokého údolí. Za námi zůstala humna svídnických chalup.

Cesta vede dál podél polí po zvýšeném břehu původního koryta. Mineme vzorně udržovaný sad a dostaneme se ke skupince stromů. Na jejich konci stojí lípa, která má pět kmenů. Vpravo se rozkládá louka sahající až k Okrouhlíku a vlevo za polem vyčnívají štíty trpišovských chalup.

Když dojdeme k cestě, která vede ze Škrovádu do Práčova, sejdeme k potoku, kde se nachází poslední brod na celém toku. Této části se lidská ruka zatím nedotkla. Potok zde vytváří mnoho tůněk se zurčícími peřejkami pod klenbou mohutných stromů.

Podzimní barvy

Přeskočíme poslední pravostranný přítok a pokračujeme cestou podél polí k silnici do Trpišova. Když přes ní přejdeme, můžeme pokračovat do Kochánovic.

Kdysi tu bývala hájenka a lázně, ale v současné době skupina stavení slouží k rekreaci. Široké údolí a louky kolem Okrouhlíku jsou krásné v každém ročním období. Na podzim se stromy za pomocí slunce neuvěřitelně vybarví a potěší oči a duši. Příště se podíváme na druhý břeh.

Jaroslav Koreček