VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když je celá rodina na cestách, tentokrát na Havaji...

Chrudim - Přírodní divy Tichomoří přiblíží páteční panoramatická diashow cestovatele Leoše Šimánka v chrudimském Divadle Karla Pippicha.

20.11.2008
SDÍLEJ:

Překrásná příroda plná exotiky a barev na Havajských ostrovech zachycená objektivem cestovatele Leoše Šimánka.Foto: Leoš Šimánek

Nová velkoplošná panoramatická diashow cestovatele Leoše Šimánka zavede zájemce o přírodu a dobrodružství opět do pozoruhodné oblasti zeměkoule. Jmenuje se „Havajské ostrovy - Letní a zimní putování za přírodními divy Tichomoří“ a na několika stovkách snímků přiblíží souostroví jako přírodní unikát, jenž nemá na světě obdoby.

V chrudimském Divadle Karla Pippicha se koná diashowv pátek hned dvakrát: od 16 a od 19 hodin. Po zastávkách v dalších městech Čech a Moravy obstará derniéru Praha – Kobylisy: 5. dubna 2009 v Kulturním domě Ládví v 15 a 19 hodin. Shodný název jako diashow má i nová Šimánkova fotografická kniha.

Rodina v akci

Leoš Šimánek s manželkou Lenkou a dětmi Jakubem a Veronikou prošli a projeli šest z hlavních ostrovů archipelagu v létě i v zimě, takže je poznali jako málokdo. Autem, na koních, horských kolech, pěšky i na kajacích podél pobřeží se dostali do hodně odlehlých partií.

Záměrně se vyhýbali místům přeplněným turisty. Obdivovali nádherná zákoutí přírody, úchvatné liduprázdné pláže s pískem rozličných barev i divoké scenérie pobřežních skal formovaných oceánem.

V lávovém lese

Sopky vytvářejí typické výškové dominanty těchto ostrovů nacházejících se na obratníku Raka. Mauna Kea (4205 m) na ostrově Hawaii čili Velkém ostrově se považuje za nejvyšší horu světa, měřeno ode dna oceánu.

„Na Hawaii je nejčinnější kráter světa Puu Oo, z něhož začala láva vytékat před pětadvaceti lety a stále ještě teče. Když jsme tam byli, sice až do oceánu už nestékala, ale viděli jsme ji žhavou. Zážitky na celý život jsme si odnesli z národního parku Volcanoes National Park. Šli jsme kráterem Kilauea Iki, pak jsme si v Hilu vypůjčili horská kola a projeli jsme kus cesty pralesem nad pobřežím na pláň podobnou měsíční krajině. Tam před desítkami let spálil proud lávy vegetaci a vytvořil tak zvané lávové stromy, hodně zvláštní soubor přírodních skulptur. Nakonec jsme dorazili k lávovým proudům, jež zatarasily silnici koncem minulého století, takže jsme se pohybovali v poměrně čerstvé tmavé čedičové lávě,“ popsal setkání se sopkou cestovatel Leoš Šimánek.

Největším kráterem

Jinou zkušenost se sopečnou krajinou získali na sousedním ostrově Maui v kráteru Haleakala. Tento vulkán s nejrozlehlejším kráterem světa (kalderou) vystupuje do výšky nad tři tisíce metrů.

„Chtěli jsme slézt na dno této kaldery k jednomu menšímu kráteru, nakonec jsme ji však prošli celou. Byla to neplánovaná túra: na dno jsme se dostali rychle, návrat na okraj kráteru nám však znemožnily ´klouzavé písky´, a tak jsme pokračovali po dně dál. Narazili jsme tam na fascinující rostlinu zvanou stříbrný meč: roky se vytváří v podobě koule, pak z ní vyroste stvol se stovkami květů a po odkvětu naráz zahyne. Je to endemit, stejně jako berneška havajská, husa, kterou jsme viděli i na ostrově Kauai,“ pokračoval Leoš Šimánek.

Jak se fotí velryby

Plejtváci - keporkakové, to byl prakticky hlavní cíl druhé, zimní cesty na Havajské ostrovy. Pozorovali je před lety u jižního pobřeží Aljašky jako dospělé jedince, rodí se však při pobřeží těchto ostrovů.

„Chtěl jsem je vidět i tady, mít dost času na fotografování. Kapitán lodi, jenž nás za velrybami vezl, věděl, kde se zdržují, bez něho bychom je nenašli. Poprvé jsme viděli jenom jiné menší velryby a delfíny, podruhé jsme měli štěstí a pozorovali jsme dospělé keporkaky i mláďata. Vyfotil jsem dokonce i hlavu jedné velryby. Fascinoval mě hlavně ten fenomén putování velryb: narodí se u Havajských ostrovů, pak se vydají na tisíce kilometrů dlouhou cestu k pobřeží Aljašky za miliónovými hejny huňáčků. Loví je zvláštním způsobem: objíždí hejno huňáčků a vypouští vzduch, rybky zůstanou v jakési zácloně, jak jsem to vypozoroval, pak velryba vyrazí z hloubky a shromážděnou potravu do sebe doslova hrne po metrácích,“ líčil nevšední poznatek Leoš Šimánek.

Pacifik a lyžování

„Když jsme byli v zimě na ostrově Hawaii, lyžovali jsme uprostřed oceánu,“ připomněl Leoš Šimánek další zajímavost. „Zrovna před Vánocemi hodně sněžilo, sníh ležel od vrcholu sopky Mauna Kea do nadmořské výšky 3200 metrů. Silnici na sopku museli dokonce upravovat sněhovou frézou, okraje vozovky vytvořily vysoké bariéry sněhu, což je při pomyšlení, že jste na Havaji, dost nepředstavitelné. Potřebujete ale auto s motorem ´naštelovaným´ na horské výšky. My jsme si půjčili auto vhodné tak na cestu podél moře, takže ve výšce kolem 3500 metrů auto zkolabovalo. Měli jsme štěstí, byla to hranice sněhu, vzali jsme ruksaky na záda a na horolezeckých lyžích se stoupacími pásy jsme vylezli do výšky 4150 metrů. Odtud jsme sjeli dolů skoro sedm set výškových metrů na lyžích, což byla nádhera. Za hodinu jsme se dostali autem zpět k moři, večer jsme se už zase koupali a pozorovali západ slunce,“ popsal zážitky jediného dne cestovatel.

Jeho manželka Lenka vystihla onen den velmi trefně: „Tak to je ta pravá Havaj!“ Leoš Šimánek nepřeslechl výstižné „hodnocení“ a zakončil jím svou novou publikaci o tomto archipelagu.

Na Mauna Keu se dostali Šimánkovi již v létě, kdy na vrcholku nebylo po sněhu ani památky. Poprvé měli impozantní rozhled na ostrov doslova hýřící na každém kroku nevšedními přírodními krásami a na nekonečné vodní pláně Tichého oceánu.

Diváci chtějí Rusko

Příští diashow vznikne na nesčetná přání diváků a čtenářů. Kniha „Rusko - Země plná překvapení“ se stala Šimánkovým bestsellerem, vyšla letos již počtvrté a zaznamenala putování napříč Ruskem v roce 1990, podobně jako stejnojmenná diashow.

„Cesta to byla jedinečná, neopakovatelná, neuvěřitelnými zážitky doslova nabitá. Sovětský svaz přestával v té době existovat, v některých částech jeho území se formovaly nové samostatné státy. Byla to zřejmě moje nejzajímavější cesta, a tak o ní na příští rok vytvořím nově sestavenou diashow a doplním ji spoustou obrázků, které jsem dosud nepublikoval. Derniéra v Praze v roce 2010 připomene zároveň dvacáté výročí této cesty,“ plánuje Leoš Šimánek.

… a příště Austrálie

Ale to není všechno. „Přišli jsme na chuť Pacifiku - po pobytu na Novém Zélandu, na Aljašce a Havajských ostrovech. Právě tady nás napadlo poznat Tichý oceán ještě na západě, v Austrálii. Celé příští léto věnujeme putování po tomto červeném´ kontinentu ve směru pohybu hodinových ručiček. Poznáme pobřežní oblasti na jihu, západě i severu a skončíme na východním tichomořském pobřeží,“ uzavřel Leoš Šimánek. O Austrálii vznikne pro milovníky cestování a dálek kniha a diashow za dva roky.

Na www.leossimanek.cz získáte o cestovateli, jeho publikacích, internetovém knihkupectví a diashow množství dalších zajímavých informací.

Místo události:
20.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Skuteč: A tým bodoval s Novým Městem, dorost porazil Č. Třebovou

Máte vy osobně zbrojní průkaz?
31

Mají se stavět mešity? Kandidáti odpovídali na 30 otázek ANO/NE, podívejte se

Zloděj vykradl školu, škody jdou do desetitisíců

Seč - Do sečské základní školy se během uplynulého víkendu vloupal zloděj. Jak uvedl tiskový mluvčí Policie České republiky Jiří Tesař, zatím neznámý pachatel se v noci ze soboty 18. na neděli 19. listopadu vloupal do dvou budov tamní základní školy. Dalo by se říci, že toho sice neukradl mnoho, ale škody po něm zůstaly pořádné.

Od třetí minuty více obránců než útočníků

Chrudimsko /KHL/ - Chrudimští hokejisté dokázali porazit mistrovskou Světlou i na jejím ledě a po devátém vítězství za sebou opět vedou tabulku Krajské ligy. 

Tři vloupání měl spáchat jeden muž

Chrudimsko - Policistům se podařilo objasnit tři případy vloupání na Chrudimsku. Jak informoval policejní mluvčí Jiří Tesař, všechny mají společného jmenovatele, kterým je nyní z krádeže a porušování domovní svobody obviněný dvaadvacetiletý muž.

O víkendu proběhl výlov bačalského rybníka

Morašice - Železné hory ukrývají mnoho nádherných míst. Na jejich úpatí se nedaleko Morašic nachází Bačalský mlýn, který se v minulosti nacházel ve vojenském prostoru. Proti proudu říčky Bylanky se dnes nachází Státní správa hmotných rezerv. To je důvod, proč byla v minulosti vybudována v rybníku záchytná jímka pro případ úniku nebezpečných látek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT