Jak dlouho se věnujete výrobě soustružených hraček a kdo vás to naučil?

Tomuto řemeslu se věnuji od roku 1974, jsem již třetí generace, převzal jsem to od svého otce a ten od dědy. Pokračovatele zatím nemám, ale snad to vnoučata ještě naučím.

Uživí vás toto řemeslo?

Já už dělám 35 roků hračky, předtím se dělaly třeba různé mísy a jiné věci, ale dnes se již specializuji pouze na výrobu hraček a je to mým jediným zaměstnáním.

Kdy jste získal titul Nositel tradice a jaké podmínky jste musel splnit?

Ocenění jsem získal v roce 2002, přebíral jsem ho v Pražských zahradách. Nositel tradice je ochranná známka pro výrobce. Myslím si, že je dobré, že se uděluje, je vidět, že se o nás stát stará. Výroba musí být tradiční, rukodělná a musíme dodržovat původní technologie a kvalitu.


Štefan Kanaloš z Ostravy se věnuje výrobě dlabaného nádobí, také jemu jsme položili několik otázek.

Mohl byste nám představit své řemeslo?

Působiště máme v Rožnově ve skanzenu a dělám lidovouměleckou výrobu - dlabané výrobky, to znamená misky, tácky, naběračky, veškeré náčiní, co se používá v kuchyni. U nás je to tradiční řemeslo - 300 let staré. Já se tomu věnuji od 4 let, učil mě to můj otec.

Máte nějakého pokračovatele, někoho, komu své umění předáváte?

Mám, roste mně vnuk, základ už má, je mu 12 let. To je chlapská práce, ne pro ženy, tak když se narodil vnuk, řekl jsem si, že jemu to předám. Učím ho to od 3 let.

Kdy jste získal titul Nositel tradice?

Získal jsem ho v roce 2004, nesmí to být žádná nová výroba, ale tradiční. O udělení rozhodovala odborná komise.

Za rozhovory poděkovala Linda Vojancová