Akademický malíř Jan Rusňák se narodil 19. Prosince 1911 v Podolí u Brna, ale celým svým životem i dílem patřil a patří východním Čechám, zprvu krkonošskému Žacléři, pak do Chocni a od roku 1963 Pardubicím.

Umělecká tvorba

Velká část Rusňákovy umělecké tvorby je věnována figurální malbě, jejíž technické základy získal na pražské Akademii výtvarných umění ve speciální třídě profesora Vratislava Nechleby. Samostatnou kapitolou umělecké činnosti je období 1951 až 1963, kdy žil v Chocni. Vznikají vynikající kresby a rozměrné obrazy naplněné motivem lidské, a v první řadě venkovské práce. Celou tvorbou Jana Rusňáka se prolíná mateřství. Cyklus kreseb a obrazů představuje díla plná vroucnosti a čistého citu.V poválečném období hledal klid ke své práci a přestěhoval se se svou ženou, Jarmilou Rusňákovou, rozenou Tomkovou, absolventkou Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze, do krkonošského městečka Žacléř. Zde vznikla celá řada velkých figurálních kompozic s motivy horníků, které ztvárňoval při práci i v době jejich odpočinku. S olejem „Podobizna horníka“ úspěšně vystavoval na První celostátní přehlídce československého výtvarného umění let 1949 až 1951 v Jízdárně Pražského hradu. Figurálním motivem z hornického prostředí „Dva z nejlepších“ se představil v Praze a Bratislavě na dvou celostátních výstavách „Výtvarná úroda 1950 a 1951“.

Přírodní motivy

Další část Rusňákovy tvorby je věnována květinám, především květinovým zátiším, ve kterých dokazuje zvláštní cit pro barvu, ušlechtilost tvaru a jistotu ve vyjádření hmoty. V dalším období od pracovních motivů v přírodě, v nichž krajina byla jen doplňkem, přechází k zobrazení krajiny samotné.

Expresivní zkratka

Umělecká tvorba akademického malíře Jana Rusňáka zaujme ve svých kresbách a obrazech promyšleností a důsledností svého uměleckého postupu. V poslední době maloval většinou temperami. Jeho obrazy jsou komponovány expresivní zkratkou, mají pevný kompoziční řád, nic není ponecháno náhodě. Chvějivá čára naznačuje obrys a vše ostatní dokončí jakoby lehce nahozená, vlhká barevná skvrna. O tom, že umělecká tvorba byla pro Jana Rusňáka neobyčejně odpovědnou prací, svědčí desítky studií. Důsledný postup od skic k obrazu je cesta, kterou malíř nikdy neopouštěl a která také charakterizuje jeho nesmlouvavost a náročnost k vlastní tvorbě. I tato pečlivá příprava, vedle nesporného nadání, je jistě příčinou té jistoty a lehkosti dokončeného díla.

Stále maloval

Jan Rusňák, významný a přední umělec pardubického regionu se v minulé době musel na čas odmlčet, jeho díla byla na výstavách málo zastoupena. Podstatné a pro naši kulturu a umění dobré bylo, že nezanevřel, že tvořil a skutečně tvořil do posledního dne svého života. Přišel však 13. červenec 2001 a Jan Rusňák náhle a neočekávaně opouští pozemský svět, jeho malířský stan osiřel. Odešel skromný, člověk, odešel významný malíř české kultury. S jeho celoživotním dílem budeme mít možnost se seznámit na Nasavrcké paletě v roce 2013.

Za všechny přátele a obdivovatele umění Jana Rusňáka skláním hold a úctu jeho tvorbě a jeho osobnosti.

Josef Kubát