Navštívili jsme jako první Vítanov, kde tradičně míří průvod do sousední obce Stan. Při pohledu na kostýmy je zřejmé, že se nacházíme na Vysočině. Slamák, žid i turci mají svá specifika, díky kterým se některé obce na Hlinecku mohou zapsat do seznamu nehmotných památek UNESCO. Ale Vítanov mezi nimi chybí. „Máme u nás dělostřelce, medvěda nebo cikánky, což prý není původní tradice. My s tím ale nesouhlasíme, třeba medvěd probouzející se do jara k masopustu patří v mnoha oblastech,“ říká organizátor vítanovské obchůzky Ladislav Paleček, který pozdní termín veselice vysvětluje časovým zaneprázdněním kapely Hlinečanka pod vedením Miroslava Jehličky. „To je ta správná muzika. A ještě tam napište, že Slamáka jako u nás, neměli ani na Veselém Kopci,“ dodává s úsměvem.

Naše další cesta vede do nedalekého Všeradova. Tam obnovili masopustní obchůzku po dlouhých čtrnácti letech. Na obchůzku po obci a jejích místních částech – Jasném Poli a Milesimově – se vydalo osmnáct masek. Vedl je Laufr, v „civilu“ Jiří Bříza, místní rodák. „ Ten stojí za znovuobnovením této tradice,“ zdůrazňuje všeradovský starosta Luboš Mikeška.

Kostýmy měl Jiří Bříza celých čtrnáct let uložené v truhle. „Lišíme se od ostatních tím, že máme jen dva Turky,“ říká Bříza o tradici všeradovské obchůzky.

Poslední sobotní masopust se uskutečnil v Rosicích. Tam si s tradicí hlavu nelámou, v průvodu byly zdravotní sestry, cikáni nebo mimina. „Pořadateli jsme všichni jako jedna komunita,“ podotýká starosta Rosic Luboš Netolický.