Vážená paní ředitelko,

Přijměte mojí upřímnou a srdečnou gratulaci k 30. výročí otevření nové mateřské školy v Rosicích u Chrasti. Přeji Vám i paním učitelkám a personálu školy hodně zdraví, radosti a optimismu při výchově těch nejmenších.

Dovolte mi, abych se představila. Jmenuji se Zdeňka Hanková, rozená Janovská. Po absolvování dvouleté nástavby na Pedagogické škole v Litomyšli, jsem získávala první zkušenosti v práci s dětmi právě v mateřské škole v Rosicích u Chrasti, kam jsem dostala umístěnku.

Bylo to v období od 1. září 1972 do 31. ledna 1973 ve staré budově zámečku. Na třídě u předškoláků jsem byla s paní ředitelkou Jaroslavou Komárkovou, malé děti učila paní učitelka Věra Vébrová a o teplo a čistotu se starala Alena Dostálová. Prostory a vybavení mateřské školy s těmi dnešními nelze srovnávat – topilo se ve vysokých kamnech na uhlí.

V Rosicích jsem měla babičku a dědu Hurtových, se kterými bydlela jejich nejmladší dcera Jaruška, dnes Kudrnová. Ta měla dvě dcery, z nichž starší Jarušku jsem měla ve třídě. Dědeček pyšně říkával: „Sestřenice učí sestřenici.“

Při kterékoliv návštěvě Rosic u tety Jarušky Kudrnové se alespoň letmo podívám na starou i současnou budovu mateřské školy a její krásnou zahradu. Vždy zavzpomínám na „své“ první děti: Jelínek, Kohout, Jetonický a další. Některé pamatuji už jen jmény Hanička, Milan, Roman a podobně.

Lednem příštího roku odcházím do důchodu, ale na dny prvního „učitelování v Rosicích u Chrasti“ se nedá jen tak zapomenout. Mám na tu dobu pěkné vzpomínky. Bylo to mé první působení v učitelské praxi.

Ještě jednou Vám a celému kolektivu přeji hodně zdraví, štěstí a spokojenosti v práci s dětmi.

Zdeňka Hanková, Praha – Bubeneč