Vesobotuv 10 hodin vyjde slavnostní průvod z Novoměstské ulice k Muzeu, před kterým stojí Resslova socha. Toto místo se stane dějištěm proslovů, jež pronesou starosta Chrudimě Jan Čechlovský, vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek, proděkan ČVUT v Praze František Vejražka a slovinský velvyslanec Franc But. „Účast nám přislíbili další velvyslanci a zástupci evropských měst, ve kterých Josef Ressel působil,“ říká místostarosta města Pavel Kobetič, který je spoluautorem nové publikace „Odkaz Josefa Ressela“.

Jaký byl život člověka, který přinesl světu spoustu vynálezů a jeho jméno si přivlastňují nejen Češi, ale i Rakušané, Chorvati a Slovinci? Narodil se 29. června roku 1793 v domě č.p. 124/I vˇchrudimské Široké ulici. Jeho otec Anton Hermann Ressel byl výběrčí mýta a nápojové daně, maminka se jmenovala Marie Anna rozená Konvičková. Josef byl druhorozený, měl staršího bratra Františka Antonína a mladší sestry Viktorii a Marii. V Chrudimi prožil Ressel jen několik dětských let. Poté odešel na gymnázium do Lince a na dělostřeleckou školu do Českých Budějovic. Závěr jeho studia patřil lesnické akademii v Mariabrunu u Vídně. V tehdenším rakouském Přímoří vykonával různé funkce ve službách c.k. správy státních lesů, v závěru své profesní kariéry vstoupil do sloužeb rakouského námořnictva.

Byl dvakrát ženat. S první manželkou Jakobinou měl tři děti a s druhou ženou Terezií přivedl na svět sedm potomků. Josef Ressel zemřel v Lublani v říjnu roku 1857.

Resslovo jméno je spojeno s celou řadou vynálezů (s lisovacím válcem, válcovým mlýnem, lisem na víno a olej, přístrojem na vyluhování barviv, pluhem s redukovaným třením, mechanismem divadelního jeviště, parním vozem na přepravu osob apod.), světovou proslulost si však získal především vynálezem lodního šroubu. Přední místo mezi řadou průkopníků tohoto nového pohonu lodí patří Resslovi především díky umístění šroubu na záď lodi mezi vaz a kormidlo. Svůj vynález prakticky ověřil 4. 8. 1829 v Terstu na lodi Civetta.

Po Resslově smrti (v noci z 9. na 10. října 1857 v Lublani) se Chrudim stala jedním z předních ochránců jeho odkazu: v roce 1861 byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska, v červnu 1924 byl chrudimské veřejnosti slavnostně předán Resslův pomník od Ladislava Šalouna. Resslovo jméno nese od konce 60. let 20. století zdejší gymnázium a od roku 1991 je jeho jménem označeno i hlavní chrudimské náměstí