Po přestávce čekal diváky gejzír písniček a scének z Osvobozeného divadla, doplněný projekcí dobových fotografií. Nadšení účinkujících žáků se přeneslo na diváky a všichni si společně zpívali nadčasové písničky Jaroslava Ježka. Harmonicky i melodicky nádherná hudba s vtipnými texty Jiřího Voskovce a Jana Wericha doslova nadchla 70 dětí od šesti do osmnácti let. Tancovaly nejen na jevišti, ale i v zákulisí. Některé z nich se dojetím po představení rozplakaly.

Byla to skvělá oslava nejen 60. narozenin školy, ale i 110. výročí narození geniálního českého skladatele Jaroslava Ježka, který jednou řekl svému kolegovi, pianistovi Gustavu Janouchovi: „Víš ty, proč komponuji? Co svou hudbou chci? Hledám cestu k lidem. Chci jim být užitečný. Chci s nimi držet krok. Chci je potěšit. Chci učinit život krásnější. To chci, nic jiného. Umění a úspěch, uznání, dobré kritiky a peníze a všecky ty hokus-pokusy může vzít čert. Chci, aby mě měli lidé rádi." A to se Vám vyplnilo, pane Ježku.

Renata Klečková