Chrudimská beseda ve spolupráci s Muzeem loutkářských kultur pořádá v rámci karlovských oslav v Chrudimi bohatou kulturní hostinu, kterou návštěvníkům přiblíží atmosféru doby nejslavnějšího Lucemburka.

Královská kolona projede Chrudimí a přiveze Karla IV. na Resslovo náměstí, kde na něj budou čekat se svými vystoupeními hudebníci, loutkáři, šermíři a potulní herci. „Řemeslníci předvedou své šikovné ruce, kuchaři budou nabízet středověké delikatesy k ochutnání nejen králi, ale všem přítomným poddaným. V tvořivých dílnách nezapomeneme ani na umění a vzdělanost, které moudrý panovník pěstoval," říká Břetislav Oliva z Muzea loutkářských kultur.

Návštěvníci se budou moci mimo jiné seznámit s dobovou loutkářskou technikou nazvanou marionette a la planchete (loutky na prkénku) v podání předních českých loutkářů Věry Říčařové a Františka Vítka. Při této technice se loutky pohybují na stole, jsou navázány na horizontálně natažených provázcích, které procházejí jejich těžištěm. Konce provázků drží v rukou herci napříč mezi sebou a povolováním či napínáním provázků ovládají pohyb loutek.

„Hra tímto způsobem byla velice náročná a vyžadovala souhru obou herců, což si budou návštěvníci moci osobně vyzkoušet," poznamenává Břetislav Oliva.

Rozmach řemesel a obchodu

Kdo se nemůže dočkat, může už dnes od 17:30 vyrazit na přednášku archeologa Jana Frolíka do Muzea barokních soch, která se bude zabývat vývojem a životem města od jeho založení ve druhé polovině 13. století až po konec století 14., a to s důrazem na období vlády Karla IV.

Otec vlasti do Chrudimi minimálně jednou zavítal. Dokládá to listina, kterou zde panovník vydal v roce 1353.

„Historii města můžeme rozdělit do dvou částí a dělícím je rok 1340, odkdy začíná velký hospodářský rozmach Chrudimi," říká Jan Frolík. Důvodů pro to bylo hned několik, neboť sídlo leželo na obchodní stezce a v jeho okolí byla úrodná půda. K tomu lze přičíst také nebývalý rozmach řemesel.

„Dnes už nikdo netuší, že v té době Chrudim produkovala ve velkém látky, které byly proslulé i v zahraničí," vysvětluje archeolog a dále zmiňuje zlomek berního rejstříku z let 1399 – 1401, který se dochoval do dnešních dob.

Listina obsahuje soupis 660 osob a jejich živností, které v Chrudimi platily daně. Mezi nimi můžeme nalézt zvonaře, mečíře, zlatníka a dokonce tři sklenáře, což je známka velkého luxusu, neboť výrobky ze skla byly na konci 14. století velmi cenné a mohli si je dovolit jen ti nejbohatší. Během vykopávek se nalezly také skleněné artefakty pocházející z Benátek, což dokládá velmi čilý obchod.

Dar královnám

Od počátku 14. století se Chrudim stala věnným městem. Patřila spolu s Hradcem Králové, Jaroměří nebo Poličkou manželce krále Václava II. Elišce Rejčce, a sloužila jí jako zdroj financi po smrti obou jejích královských manželů.

Status věnných měst poté na dlouhou dobu upadal, než tuto tradici obnovil v roce 1363 Karel IV. a Chrudim věnoval své manželce Elišce Pomořanské.

„Nemáme doložené, že by tu v té době on nebo jeho žena byla. Panovník pouze vyzval města, aby přísahaly věrnost jeho manžel, nebyl to akt, který vyžadoval přímou účast císaře," dodává Jan Frolík.