Lidé byli na trasu vpouštěni po skupinách, ve kterých postupně procházeli osmnácti pohádkovými zastaveními. Představitelé pohádkových postav tak museli během odpoledne odehrát více než tři desítky svých minipředstavení. Dlouhý dračí kostým se například pohyboval po sedmi párech nohou. Sněhurce asistovalo sedmero trpaslíků, požehnaně bylo i čertů v přítmí lesa.

„Účinkuje tu více než stovka lidí. Událostí žije dlouho dopředu celý Výsonín a Lukavice,“ vysvětluje známá Marfuša z ruského Mrazíka. Tuhle neoblíbenou závistnici ztvárňuje Jaroslava Tenkrátová, ředitelka lukavické základní školy. Roli si užívá i roztomilá Nastěnka v podání Moniky Jehličkové. Řádně zabrat dostává také student Zbyněk Pokorný. Strávit celé parné odpoledne v kožichu pohádkového Mrazíka nemůže být žádný med. Nikdo si ale nestěžuje. Několik prázdných pivních lahví na stanovišti lesních čertů svědčí o tom, že ani pohádkové postavy nezapomínají na správný pitný režim. Dokonce se zdá, že u čertů je vůbec nějak veselo. To aby nejmenší při pohledu na umouněné tváře neplakali.

Výsonínským Pohádkovým lesem prošla nakonec téměř tisícovka spokojených lidí. Svoje zážitky shrnul za všechny desetiletý David Málek z Chrudimě. „Líbí se mi tady. Pěkné bylo třeba zastavení u Sněhurky. Jsem tady poprvé a není tu žádná nuda,“ říká školák. Podobně hovoří i jeho stejně stará sestřenice Lenka.