„Nechtěli jsme postel z obchodního domu, která je za měsíc rozvrzaná. Na dvoře nám překážely hranoly ze staré střechy, kterou jsme sundávali. Ty trámy mají více než 100 let a bylo nám je líto spálit. Rozhodli jsme se, že z nich uděláme masivní postel,“ říká Pavel Valenta z Pardubic.

Trámy čekala nejprve důkladná očista

Má kamaráda tesaře, který měl přes zimu trošku času a tak ho poprosil o pomoc. Hranoly připravili a nakrátili na použitelnou délku dvou a půl metru.

„Ve starém dřevě je hodně hřebíků a musíte ho dobře opracovat. Trámy jsme proto umyli tlakovou vodou. Překvapilo mě, že z nich bylo celé stavební kolečko nepořádku. Byly holt na půdě, kde bylo seno a sláma,“ vzpomíná Pavel Valenta.

Vybírali trámy, které byly nejvíce poškozené, popraskané nebo po červotočiVybírali trámy, které byly nejvíce poškozené, popraskané nebo po červotočiZdroj: Deník/Denis Drahoš

Pro stavbu postele našel inspiraci na Facebooku, kde se podle něj občas něco pěkného, co stojí za pozornost, objeví.

„Vybírali jsme trámy, které byly nejvíce poškozené, popraskané nebo po červotoči, aby to vzhledově vypadalo co nejvíce rustikálně. Po celé jedné straně postele je dlouhá prasklina. Nám se to tak líbí,“ říká s úsměvem Pavel Valenta.

Jednou z nejdůležitějších dovedností, kterou je potřeba se naučit při natírání, je správné používání tmelů.
Nátěry a laky: lidé opakují stejné chyby a diví se, že výsledek je bídný

Na dřevo si podle jeho slov rodina potrpí. „Máme z dubového masivu skříňku pod umyvadlo a asi desatery dveře a dřevěné obložky ze starého dřeva. Všem lidem to doporučuji. Je to kvalitní ruční práce. Zlikvidujete zásobu starého dřeva, která překáží a která je pro normálního člověka de facto bezcenná,“ radí Pavel Valenta.


Nahrává se anketa ...

Na červotoče jsou připravení

Postel i po dvou letech drží a není ji potřeba opravovat ani natírat. Jen jednou za půl roku se podle slov pana Pavla objeví červotoč, dřevo totiž nechtěli ošetřovat žádnou chemií dopředu. Zakápne ho injekční stříkačkou bochemitem a mají zase klid.

Pružinovou matraci z koňských žíní a ovčího rouna si nechal ušít na zakázku v Podještědí.Pružinovou matraci z koňských žíní a ovčího rouna si nechal ušít na zakázku v Podještědí.Zdroj: Deník/Denis Drahoš

„Nebylo to nejlevnější, protože jsme na výrobu postele potřebovali litry nátěru a vzala si také hodně hodin práce. Dřevo jsme kartáčovali nylonovým leštícím kartáčem, kterých tam "zahučelo" minimálně deset," vybavuje si. 

Výslednou postel potom natírali směsí lněného oleje a včelího vosku.

Usazování okenních rámů.
Astronomickým cenám se vysmáli. Dřevěná okna si vyrobili sami, sotva za polovinu

„Lamely do postele jsem dělal z prken z půdy. Ta nesmějí být moc silná, aby rošt pružil. Když prkno vezmete, tak ho přelomíte v ruce, ale když jsou vedle sebe, pěkně tíhu matrace i nás roznesou. A pružinovou matraci z koňských žíní a ovčího rouna jsem si nechával ušít v Podještědí na zakázku. Je to bytelná postel na dvě generace,“ pochvaluje si Pavel Valenta.