Níže vybíráme hodnocení redakce loutkářského zpravodaje jednotlivých představení.

1x3 pohádky, LS Terka, Žamberk - fotogalerie - video

Loutkářský recitál
Povinná měla být návštěva představení LS Terka Žamberk pro některé letošní soutěžící. Práce s loutkou jediné dívenky byla ukázková a například herci z Jiskry nebo Klubíčka se mohli leccos přiučit. Například způsoby pobývání herečky a hlavně loutek na scéně, ale i zdánlivě triviální věci jako jejich příchody a odchody, nebo jak a kdy maňásek ústa otvírá. Známé Hrubínovy texty zpracované jako loutkářský recitál talentované dívky, jednoduchá výprava a loutky bavily děti i dospělé. Což u tvorby pro nejmenší není pravidlem.
Kosa

 

 

Giňol, LS Klubíčko, Cvikov - fotogalerie - video

"Komediální dravci" útočili v MEDu
JUDr. Pippich by byl pobouřen, jak absurdně a protiprávně se v jeho městě zacházelo s hrdiny příběhu "Giňol" na střeše Paříže. Rezignace na dramaturgické zákonitosti nechávala rozum stát. Člověk chtě nechtě sympatizoval s postiženými občany, kteří (stejně jako divák) mučeni Giňolovým kolovrátkem, skutečně mají právo na nějaké to "ticho". Ale už na začátku cítíme urputnou snahu vnést na scénu aspoň krapet "pařížského" ducha. Namísto prvoplánových francouzských slůvek snad mohla elegantně posloužit typově přiléhavá hudba. Ale hudební výplně v podání neintonujících pěvců za doprovodu rozladěné kytary zůstaly bez invence a šarmu doma u Stánků. Statická a nevariabilní scéna připravila hercům horké chvilky "…hop! a jseš/jste ve vězení…" rozhodně nefunguje. Samotný pohyb loutek působí rozhozeně. Pokud se navíc divák dočká tesaných sentencí typu "každý něco nemá" či "herec a lež - to nejde dohromady", nemůžeme se divit, že snad maně zatouží, aby inscenátory stihl osud oné elegantně odstraněné trojice (Soudce, Starosta, Vrchní komisař) - totiž: "Dáme je do koše, než někomu něco provedou!"
Kuna

 

Černá a bílá Frona, LD Maminy, Jaroměř - fotogalerie - video

Černá a bílá se slévají
A tak se stávám tím bájným ptákem z představení a snažím se uchopit všechno šedé a snad rozkrýt: Proč to nefunguje?
Princip rodinného divadélka beru všemi deseti, hezký nápad, vnímám poctivé snažení a nasazení zřejmě odpovídající možnostem a naturelu protagonistek A to je možná ono. Obě Fróny (pardon, herečky) jsou podobně hodné, kultivované a jemné. Nevěřím úplně druhému plánu komunikace mezi nimi, nedochází k jiskření. Chápu záměr, ve slovech to je, ale ke mně se nedostalo. Totéž platí o humoru. Princ mezi Fróny zabloudil z Erbenova Zlatého kolovratu. Matka jednu dceru milovala a druhou zahubit chtěla - motiv prastarý v novém kabátě, ovšem pro dramatický konflikt jako stvořený. Leč žádné výraznější napětí se nekoná, všechno tak nějak uplývá, moc se mluví, méně jedná.
A ještě. Zapojení dětí si dokážu představit v obývacím pokoji, kde most staví všichni, ale dát v plném divadle šanci zahrát si a poté bonbón jen čtyřem? Ta obrovská nespravedlnost přehluší dosavadní zážitek z představení, já jsem to ještě jakžtakž překousl, ale ty děti za mnou … A proto: Pryč s bonbóny! Fr

 

 

Fialový vítr, LS Céčko, Svitavy - fotogalerie - video

Konce Charmsových konců
Velké očekávání - vždyť Céčko. Šel dlouhý čas, Adame a Evo, místy se vlekl smutně Pippichem, jenž přifukoval patos: pak náhle spád - a opět noha na brzdě. Charms hravý, absurdně patetická gesta, smutek pod jazykem - smutek ten občas válcoval absurditu a syrovost a úder do otupení Charmsových hran a špicí. Několik konců. Konec.
Kosa

 

Ferda mravenec a jeho kamarádi, TLD Zvoneček, Praha - fotogalerie - video

Iniciace Ferdou
Nepěkný iniciační zážitek (oddělenou interpretací v loutkohře) mi bohužel uštědřil Ferda Mravenec TLD Zvoneček. Dramaturgická výstavba textu, scéna a zvládnutí loutek zůstávají pochopitelně při mládí tvůrců otázkou další práce. Podstatnější ale v této chvíli je konstatovat, že obecně vzato princip využití zvukového záznamu je katem loutkoherecké akce a co hůř - degraduje podstatu loutkoherectví na pouhou ilustraci reprodukovaného slova. To pak balancuje na pomezí rozhlasové hry a dramatizované četby a je naivní si myslet, že posluchač reprodukci nerozezná od živého herce. Argument, že jde o tradiční způsob práce, nemůže obstát, poměříme-li ho funkčností. Konzervované relikty minulosti nemá smysl udržovat v pokojové teplotě. Buď tradici nahlédněme prizmatem současnosti (viz Tři mušketýři z Alfy), anebo ji nechme spát.
Kuna

 

 

Zvyřatka za to nemůžou, LS Čmukaři, Turnov - fotogalerie - video

Příjemné setkání
Tak je to tady. Rád jsem se smál a slyšel kolem sebe smích bez náznaku výsměchu. Nikdo po mně nic nechtěl. Slyšel jsem texty, které bych asi sám nečetl a viděl jsem svébytné Čmukaří divadlo kvůli kterému taky na Chrudim jezdíme. Se specifickou hereckou komikou, s loutkami - neloutkami, s přesně odměřeným dílem absurdity, tentokrát možná to, co bývá jindy nedořečeno, zaznělo naplno. Těch bajek - výstupů mohlo být možná méně nebo i více, některé byly vystavěné zajímavěji (želva, Prďoch), jiné jen tak prošly, zazněly. Ale viděl jsem divadlo, které mohou vidět všichni, a s většími či menšími ale jsou jím také potěšeni.
Fr

 

Fucking generation aneb zbavme se patosů a hymen, LS L. S. Věk, Plzeň - fotogalerie - video

Punková psychoreality show
L. S. Věk z Plzně způsobil svým "Fucking Generation" tak trochu srdcetřesení v diváctvu napříč generacemi. Sugestivní balancování na ironickém talíři (kterým ovšem kdosi/cosi vrtí zespoda na dlouhé tyčce) zevnitř rozkrývá a pojmenovává neurčitou podstatu životního hledání. A i když můžeme diskutovat o kusém a možná trochu nahodilém použití loutek v úvodu, anebo o struktuře celého textu, strhující zážitek z představení všechny pochyby převálcuje. Výsledný koncept korunuje postmoderní práce s hudbou objevně propojující autorské i vypůjčené popkulturní motivy.
Kuna