Aby ne, vždyť OTAKAR JANECKÝ startoval na čtyřech světových šampionátech. Po veleobratu utkání se Švédskem 4:2 (po dvou třetinách 0:2) si zhluboka oddechl ještě z jednoho důvodu. Jako hokejový expert Deníku tipoval nároďák na zlato. A jako kovaný optimista svůj odhad nehodlá měnit.

Znovu se ukázalo, jak umí být hokej krásný. Po druhé třetině si mohl český výběr balit kufry a dvacet minut na to zaplavila celý národ euforie. Co jste na to říkal?
Samozřejmě jsem rád, že kluci vyhráli. Začátek nebyl z naší strany dobrý. V první třetině jsme byli nervózní a Švédi naopak po demolici Švýcarska na koni. Naštěstí stál tentokrát hokejový bůh na naší straně. A teď to kluci na šampionátu rozbalí.

Může takovýto dílčí obrat nastartovat tým až k celkovému prvenství?
Stoprocentně může. Vezměte si, že jsme dva zápasy prohráli a proti Švédům to po dvou třetinách vypadalo s námi hodně bledě. V té třetí třetině se tým nakopl neskutečným způsobem. Tohle může klidně skončit zlatem. Nebylo by to ve sportu nic neobvyklého. Nesmíme ale létat v oblacích. Ke každému zápasu teď přistupovat zodpovědně jako proti Švédům. Myslím si, že se poučili z úvodu šampionátu a teď už to bude jen lepší.

Vnímal jste utkání jako čtvrtfinále play off?
To asi úplně ne. Pochopitelně se jednalo o velice důležité utkání. Potřebovali jsme nějakým výsledkem nastartovat tým, dostat se do herní pohody a zlepšit celkovou atmosféru kolem něho. To vše se podařilo a kluci mají nový impulz.

A také hráli za vás, protože vy jste je tipoval na zlato už před vypuknutím šampionátu. Nezatrnulo vám, že jste hodně špatný odhadce?
(rozesměje se) Ne, to vůbec. Je to přeci sport a nutno podotknout, že to je na něm krásné. Chvíli to vypadá, že jdete do rakve a pak slavíte na svatbě…

Nejen do rakve. Horším než sedmým místem by letošní výběr překonal i vaše sedmé místo z MS 1994.
Tak to bych klukům vážně nepřál.

Před utkáním figurovali Češi na posledním místě v osmičlenné tabulce. Jak jste vnímal fakt, že jsou před nimi i Britové?
Byl jsem celkem v klidu. Říkal jsem si, že máme před sebou ještě čtyři zápasy.

Jakou čekat jinou odpověď od věčného optimisty… Jako věčně na ledě usměvavý, necukaly vám koutky i teď, že je ještě dost času na obrat k lepšímu?
V klidu jsem sice byl, ale pohled to příjemný nebyl. Takže jsem se nesmál, protože to opravdu vypadalo tristně. To už je ale minulostí. První krok jsme udělali a teď budou následovat další.

Zpátky do haly v Rize. Jak se podle vás rodil obrat?
Jako už několikrát v historii našeho hokejem pomohl humbuk v kabině. Starší hráči, kteří měli být těmi lídry šli do sebe. Za klíčový okamžik považuji využitou přesilovku hned zkraje třetiny. Jakmile jsme snížili na 1:2, tak jsme věřil minimálně v remízu. Ze svých zkušeností vím, že jakmile se přiblížíte vyrovnání, tak to dokáže udělat s psychikou divy.

Severské týmy se vyznačují tím, že nedělají zbytečné fauly. Nezaskočila vás nedisciplinovanost Švédů? Svědčí to o tom, že nejsou na mistrovství v pohodě?
Kdo je na tomhle mistrovství v pohodě? Podívejme se na to, jak hrají takzvaní outsideři. Kdyby na šampionátu startovali hráči z NHL, tak by neměli šanci.

Ukázala se česká povaha ve smyslu, jsme dlouho v klidu ale, když teče do bot, tak Čech dokáže nemožné?
V tu chvíli jsme byli připraveni a štěstí přeci přeje připraveným (úsměv). Ze svých zkušeností vím, že jakmile se přiblížíte vyrovnání, tak to dokáže udělat s psychikou divy. Naopak soupeře to srazilo dolů, protože vedli 2:0, hráli přesilovky, měli šance na zvýšení náskoku a teď takovýto šok.

V přípravě devět výher z devíti zápasů. Na mistrovství dva body ze tří zápasů. Vy jste před podobným scénářem varoval. Jak to, že jste to tušil?
V hokeji mám něco za sebou. Chcete vyhrát každý zápas. Takže i v přípravě. Přeci kvůli tomu neprohrajete jednou naschvál. Kluci vystupovali do šampionátu s tím, že mají dobře našlápnuto, ale první zápas s Ruskem, ve kterém nehráli úplně špatně, je srazil. Hlavně ten gól devatenáct vteřin před koncem. No a zase jsme u té psychiky. Pak vždy trvá déle, než se z toho člověk vyhrabe. Což byl příklad našeho týmu se Švýcary. To jsme nebyli my.

Nepřispívá ke špatné psychice, řekněme přísný vycházkový režim?
Rozhodně to není normální mistrovství světa. Člověk si potřebuje vyčistit hlavu někde na vzduchu. Kolikrát stačí i procházka, aby přišel na jiné myšlenky. Popovídal si s fanoušky, nebo rodinnými příslušníky. Na druhou stranu jsme profesionálové a dá se to vydržet.

Kolikáté místo bude patřit českému týmu po odehrání sedmi zápasů?
Je to úplně jedno, tedy z pohledu do čtvrtfinále. Takže skončit do čtvrtého místa a pak si dojít až pro zlato.