Novinařina pro mě byla jasnou volbou už na střední škole. Vyrostla jsem v Lanškrouně, vystudovala žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně, život mě ale nakonec z jižní Moravy přivedl až do Jičínského deníku. Region kolem Českého ráje jsem si okamžitě zamilovala, díky práci jej navíc mohu každý den poznávat ze všech možných úhlů. Prostředí regionálního deníku mi především umožňuje být v úzkém kontaktu se čtenáři a zabývat se tím, co je právě trápí nebo zajímá. Nejraději se věnuji psaní reportáží a zajímavých příběhů lidí a míst.
Už odmala jsem ráda objevovala. Máma o mě říkala, že jsem zvědavá jako opice. Ve škole mi nikdy nešel dril, ale zato jsem se často ptala proč a jak. Ráda jsem se divila a dozvídala. Nápad zužitkovat tyto vlastnosti v budoucí profesi mi vnukl můj učitel češtiny, když mi bylo šestnáct. Spojil mě s redakcí čtrnáctideníku Listy Lanškrounska a já pro ně začala psát. Byla z toho láska na první reportáž.
Po maturitě jsem odešla do Brna studovat žurnalistiku a přidala jsem si k tomu studium bezpečnosti. Oba obory mě zaujaly natolik, že jsem se snažila je propojit. Zaměřila jsem se více na psaní o kriminalitě a bezpečnostní politice státu. Až stáž v Hospodářských novinách v roce 2017 mě ale utvrdila v tom, že se skutečně chci stát novinářkou.
Vyrostla jsem ve skautu a v amatérském divadle. Podepsalo se to na mě natolik, že si od psaní o zločinech a politice s velkou radostí odskočím ke kultuře, sociálním tématům nebo přírodě. Na Jičínsku je skvělé právě to, že tu mám všechno z toho jako na dlani.
Nechci žít pouze ve své bublině, chci se dívat kolem sebe a neustále žasnout nad světem. Ráda zkoumám neznámá místa a způsoby života. Na novinařině mě baví právě to, že mi každý den ukáže něco nového. Hlavně mě ale neustále učí velké pokoře a respektu. Chtěla bych ve svých článcích informovat o zajímavých lidech a místech, která máme na dosah, ale jejich obdivuhodný příběh ještě nikdo nevyprávěl.
Volný čas se snažím trávit venku. Ráda zajdu do divadla, do kina nebo na koncert a nejvíce si odpočinu na procházkách a výletech po okolí. Ze všeho nejčastěji mě ale můžete potkat v okolí nějaké kavárny s hrnkem v ruce. Kafe totiž dokážu vyčenichat lépe, než kdejaký policejní pes.